7. 12. 2020

PROSTOR, ARCHITEKTURA A TECHNOLOGIE (III.)

Je na čase, aby veřejný prostor naplnil svůj potenciál a stal se horizontem i líhní přínosu architektury pro udržitelný život na zemi a jeho kvalitu. Příčinná souvislost mezi vitalitou veřejného prostoru a udržitelným rozvojem vystavěného prostředí, potažmo udržitelností života na Zemi je prokázaná.

Renesanci (naléhavě) nepotřebuje jen fyzický veřejný prostor, potřebuje ji i obor architektury vůbec. Od Vitruvia přes Albertiho až po velké slohy na počátku dlouhého 19. století architektonické dílo ani architektura jako obor nestály v soutěži vedle jiných umění a dovedností a výtvorů techniky. Umělecké disciplíny a nauky, technika i řemesla se uplatňovaly pouze v rámci summum templum architecturae tedy nejvyššího chrámu architektury jako jeho součást. Dokud architektura byla summum templum, fyzický veřejný prostor byl její výkladní skříní, jakmile ho ale ztratila ze zřetele, sama se začala ocitat v ústraní. Jestliže se nyní lidé, společnost i politické reprezentace ptají „Co teď?“ nebo „Jak bude lidstvo fungovat po koronaviru a s jeho zkušeností?“, je to příležitost pro fyzický veřejný prostor i pro architekturu, a to pro oba společně, ruku v ruce.

Technologie a investice

Epidemiologická krize naší současnosti otevírá příležitosti pro rozvoj fyzického veřejného prostoru a vzestup architektury.

Deficit fyzického kontaktu s jinými lidmi, se společností i s prostředím, který zažíváme v karanténních podmínkách, ukázal poptávku, dokonce velkou poptávku po fyzickém veřejném prostoru. Vývoj virtuálního veřejného prostoru – konkrétně informačních a komunikačních technologií, generujících virtuální a rozšířenou realitu – současně ukazuje příležitost jejich dalšího rozvoje, který bude znamenat revoluci v technologii architektonického navrhování. Poptávka a příležitost pro její lepší uspokojování mají přirozený potenciál motivovat investice. Nikoliv ovšem (jen) obvyklé investování do rozvoje vystavěného prostředí, nebo investování do samotných nemovitostí, ale (také a především) nové a překvapivé investování do rozvoje těchto technologií – do prostředí virtuální reality, do rozvoje virtuálního veřejného prostoru, investování do rozvoje virtuálního veřejného prostoru ve prospěch rozvoje a rozvoje kvality fyzického veřejného prostoru.

Deficit fyzického kontaktu s jinými lidmi, se společností i s prostředím, který zažíváme v karanténních podmínkách, ukázal poptávku po fyzickém veřejném prostoru.

Pokud pandemie připomněla hodnotu fyzického veřejného prostoru pro existenci člověka (nebo urychlila, podpořila návrat naší paměti v tomto ohledu), ukazuje se jako užitečné připomenout si i význam základních pojmů. Ve vztahu k veřejnému prostoru jsme se o to už pokusili alespoň výčtem příkladů; rozhodující je odlišit veřejný prostor od veřejných prostranství a mít na paměti zásadně komunikativní povahu veřejného prostoru. Veřejný prostor je platformou komunikace mezi lidmi navzájem, v rámci společnosti i mezi jimi samotnými, komunitami a společností na jedné straně a jejich okolím na straně druhé. Okolí při tom zahrnuje složku materiální i kulturně společenskou, duchovní. Pojem urbánní komunikace zahrnuje obě – jak habermasovské komunikativní jednání, tak i McLuhanova média jako extenze člověka. A stejně tak zásobování – energiemi, vodou, surovinami a spotřebními produkty, vedle nich i likvidaci odpadu a odpadních vod.

Ve starověkých předantických kulturách a společnostech nemohla být řeč o Habermasově občanském komunikativním jednání. I ony však obývaly veřejný prostor, nabízí se proto širší definice veřejného prostoru jako prostoru komunikace se světem existence člověka: architektura jako konstituent urbánního veřejného prostoru je komunikativním rozhraním, každodenně zprostředkujícím médiem mezi člověkem a universem.

Architektura a gastronomie

Architektura je konstituentem urbánního veřejného prostoru; je komunikativním rozhraním mezi člověkem a universem.

Vztah veřejného prostoru a architektury je zásadní, vzájemně konstitutivní. To by ale bylo málo jako odpověď na otázku: Co to je architektura?

Je na čase zapomenout koncepci architektury jako stavitelského umění. Architektura je stavitelským uměním stejně, jako je master chef umělcem zemědělství. I on totiž spotřebovává maso a zeleninu, které vyrostly na farmách, celkem však není pochyb o tom, že pěstitel špičkových surovin je jedno řemeslo, a jejich zpracování v kuchyni druhé. Jistě, každé přirovnání kulhá – ale vztah stavitelství a architektury je dost podobný vztahu agronomie a gastronomie. Stejně jako zahrada a dobytek dodávají suroviny, z nichž kuchař tvoří chuťové a vizuální zážitky a vůně, spojené s konzumací jídla, stavitelství „dodává suroviny“ – konstrukce, povrchové úpravy, výrobky (okna, dveře, zábradlí, …), s nimiž architekt pracuje, když rozpracovává a zhmotňuje architektonické ideje.

Podobná je i týmová charakteristika jednoho a druhého „uměleckého řemesla“. Master chef upřesňuje s pěstitelem, v jakém stadiu zralosti má být sklizena a jak má být skladována zelenina, kterou mu pěstitel dodává, přitom na zážitku večeře v restauraci se podílí také obsluha a atmosféra prostředí. Podobně architekt úzce spolupracuje a konzultuje své návrhy se stavitelskými profesemi i výrobci stavebních komponentů a zážitek architektury zase ovlivňují i detaily jejího provozu (kdy a v jakém rozsahu je uměle osvětlena, jak je kontrolováno její přirozené stárnutí a jak je udržována).

Je na čase zapomenout koncepci architektury jako stavitelského umění. Architektura je stavitelským uměním stejně, jako je master chef umělcem zemědělství.

Architektura a gastronomie se typicky potkávají v restauracích, vizuální zážitek architektury restaurace se podílí na zážitku kulinárním – a naopak. (Když ještě architektura bula summum templum, role gastronomie, stejně jako všechna ostatní řemesla byly „vedlejší“ – vstupovaly do děje jen po boku architektury, jako její doprovod a jejím prostřednictvím.)

Stavba a veřejný prostor

Architektura je trvající fyzická prostorová struktura vytvořená člověkem na konkrétním místě, rezonující s hodnotami prostředí, které má povahu veřejného prostoru – expozicí ve veřejném prostoru se stavební struktura, stavitelské dílo stává architekturou. Hodnoty prostředí, s nimiž architektura rezonuje – reaguje na ně a ony reagují na ní –, komunikují spolu navzájem. Mají povahu především společensko-kulturní, ale i materiální – například estetikou zprostředkovaný zážitek hrdosti v případě radnice nebo budovy parlamentu, kulturní zážitek v případě divadla, ale také odolnost proti prostupu tepla, vody nebo cizích objektů, kterým vděčíme za to, že nám při konzumaci divadelního představení není zima, neprší na nás a nevyruší nás banda výrostků, hrajících si s míčem. Právě skrze veřejný prostor má své místo v architektuře dnes tolik akcentované téma klimatické změny a „záchrany planety“. Nejde o numerické bilance spotřeby energií nebo produkce CO2. Jde o veřejný prostor jako heideggerovský svět našeho autentického bytí, jehož atributem je odpovědnost – nebo také vina nebo závazek. To podle tohojak si kdo chce překládat Heideggerův pojem Schuld – odpovědnost k životnímu prostředí, které zanecháme našim potomkům.

I letos jsme pro vás připravili náš Advent, tentokrát pod názvem „Perspektivy ekonomiky, výstavby a realitního trhu aneb Jaký bude rok 2021?“ Toto tradiční diskusní setkání časopisu Stavební fórum proběhne ve středu dopoledne 9. prosince v hotelu Vienna House Andel´s – kde se ovšem tentokrát sejdou jen aktivní účastníci, všichni ostatní budou jeho průběh sledovat u svých počítačů online. Program je rozdělen na dvě části. V prvním panelu, který bude moderovat Eduard Forejt (Passerinvest), se bude především bilancovat a prognózovat – řeč bude o ekonomickém vývoji doma i ve světě, stavu českého realitního trhu a výstavbě v Praze, když stranou nezůstane ani pandemie a její dopady na život měst. Druhý panel, kterým bude auditorium provázet Tomáš Kadeřábek (Asociace developerů), se bude zabývat výstavbou, konkrétně vztahy mezi stavebníkem a obcí včetně problematiky daní či plánovacích smluv. V panelech budou zastoupeny všechny sféry hospodářského a realitního života – za development to budou L. Anderle (Sekyra Group) a P. Urbánek (Pražská developerská společnost), za bankovní sektor D. Navrátil (ČS), veřejný sektor budou reprezentovat L. Tittl (IPR) a L. Burgerová (MČ Praha 7). Na adventní akci vystoupí i advokát T. Běhounek (bnt attorneys-at-law), architekt M. Šourek (MS architekti) a O. Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte. Akce se koná pod záštitou IPR Praha.

V den akce v 8:00 zašleme všem účastníkům odkaz pro připojení (doporučujeme připojit se s časovým předstihem).

Více informací a přihlášku najdete na https://archiv.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/perspektivy-ekonomiky-vystavby-a-realitniho-trhu-aneb-jaky-bude-rok-2021/

Michal Šourek