Novela stavebního zákona: co nás čeká? (II.)

Novela stavebního zákona („velká novela“) byla dne 27. června 2017 definitivně schválena Parlamentem ČR. Následný podpis prezidenta republiky pak zakončil několikaletý legislativní proces. V předchozím díle tohoto materiálu vás autoři seznámili s novou úpravou problematiky liniových staveb a zejména tolik očekávaného koordinovaného řízení, když v této části je pozornost věnována zejména závazným stanoviskům .

Velká novela dále přináší některé změny v otázce závazných stanovisek. Těmi se bude posuzovat soulad žádostí s požadavky zákona v navazujících řízení (tj, řízení navazující na řízení EIA, tedy řízení podle stavebního zákon, vodního zákona apod.). Účinný správní řád nijak blíže neupravuje podobu závazného stanoviska. Jak bylo uvedeno výše, dotčené orgány mohou prostřednictvím závazných stanovisek vyžadovat splnění nejrůznějších podmínek. Bez jejich splnění nelze konečné rozhodnutí vydat.

V rozhodovací praxi ovšem často docházelo k případům, kdy dotčené orgány překročily meze svých zákonných pravomocí a stanovovaly v závazných stanoviscích podmínky, které vůbec nespadaly do jejich působnosti.

Změna správního řádu

Velká novela se pokouší výše uvedené nedostatky řešit vložením odst. 2 do §149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“). Velká novela tak mění s účinností od 1. 1. 2018 správní řád a stanoví pro závazná stanoviska novou podobu. Závazné stanovisko se nově bude skládat ze závazné části a odůvodnění. Dotčený orgán bude muset v závazné části uvádět kromě řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, také ustanovení zákona, které ho zmocňuje k vydání závazného stanoviska, a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. Odůvodnění pak musí obsahovat důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se dotčený orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. Tato úprava by mohla zajistit transparentnější a kvalitnější rozhodování správních orgánů.

V legislativním procesu byl ovšem schválen také pozměňovací návrh, který je zcela v rozporu s tímto záměrem a jenž omezuje přezkoumatelnost závazných stanovisek. Jelikož není závazné stanovisko samostatným rozhodnutím, ale pouze jeho závazným podkladem, je jeho obsah přezkoumatelný pouze prostřednictvím přezkumu výrokové části navazujícího rozhodnutí v odvolacím řízení. Druhou možnost přezkumu, kterou je postup v rámci přezkumného řízení u nadřízeného správního orgánu, velká novela pro řízení podle stavebního zákona ruší. Pokud tak dotčený orgán vydá nesouhlasné závazné stanovisko nebo stanovisko, v němž uloží nezákonné podmínky, bude stavebník muset nejprve nechat svou žádost zamítnout. Obrany se potom bude moci dovolat až v následném odvolání. Tento postup přináší dodatečnou a také zbytečnou časovou zátěž.

Stanovisko úřadu územního plánování

Další novinkou, kterou přináší velká novela, je závazné stanovisko úřadu územního plánování. Současný stavební zákon svěřuje pravomoc posuzování souladu stavby s územním plánem stavebnímu úřadu, který tak činí v rámci územního řízení. Od 1. ledna 2018 bude soulad stavby s územním plánem posuzovat úřad územního plánování formou závazného stanoviska. Stavební úřad tedy bude závazným stanoviskem úřadu územního plánování vázán. Toto závazné stanovisko však platí pouze dva roky, resp. v odůvodněných případech může orgán územního plánování stanovit lhůtu platnosti delší, nejdéle však na tři roky. Závazné stanovisko logicky nepozbývá platnosti, pokud je v průběhu jeho platnosti vydáno předmětné rozhodnutí, které nabude právní moci. Platnost závazného stanoviska nelze prodloužit, pokud se po jeho vydání změnily podmínky v území. Ustanovení § 96b odst. 7 stavebního zákona však vzbuzuje další obavy, když stanoví povinnost dotčeného orgánu uvádět všechna vydaná závazná stanoviska do souladu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací, a to z moci úřední. Při každé aktualizaci zásad územního rozvoje či změně územního plánu tak bude muset dotčený orgán ověřit, zda vydané závazné stanovisko k určitému záměru je v souladu s touto novou dokumentací; to neplatí, pokud již bylo vydáno předmětné rozhodnutí. V tomto spatřujeme další administrativní náročnost pro dotčené orgány, zejména pro úřady územního plánování ve větších městech.

Velká novela také zvyšuje počet aktů, kterým předepisuje povahu závazného stanoviska. Obdobně tomu bude např. u povolení ke kácení dřevin v okamžiku, kdy je podkladem pro posouzení záměru v dalším řízení, ale také u vodoprávních řízení. Podle současné právní úpravy podléhá každé vodní dílo zvláštnímu povolení vydávanému na základě řízení před vodoprávním úřadem. Velká novela naopak stanoví, že vodoprávní úřad bude v koordinovaném řízení vystupovat jako dotčený orgán. Vodoprávní úřady tak budou také vydávat závazná stanoviska. To může být pro stavebníka úlevou, neboť zvláštní řízení před vodoprávním úřadem přinášelo celou řadu komplikací. Současně vodoprávnímu úřadu zůstává možnost vyjádřit se k záměru.

Další změny

V neposlední řadě velká novela zajímavým způsobem upravuje některé instituty stavebního a správního práva. Řeč je především o přezkumu opatření obecné povahy, kolaudaci a přístupu spolků k řízením podle stavebního zákona.

Formou opatření obecné povahy jsou v dnešní době přijímány například územní plány obcí. Návrh na přezkum opatření obecné povahy je dnes možné podat ve lhůtě tří let, velká novela tuto lhůtu zkracuje na jeden rok. Tato lhůta se však dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu nevztahuje na tzv. incidenční přezkum. K němu dochází v okamžiku, kdy je opatření obecné povahy přezkoumáváno v rámci řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí vydáno právě na základě předmětného opatření obecné povahy. Žalobce tak může spojit návrh na zrušení územního plánu obce s žalobou proti územnímu rozhodnutí vydanému na základě tohoto územního plánu. Tím je zásadně oslaben přínos zkrácení lhůty na přezkum opatření obecné povahy.

V souvislosti se schvalováním a užíváním stavby zavádí velká novela zjednodušení těchto procesů. Stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu bude od příštího roku možné začít užívat bez jakéhokoliv dalšího požadavku.

Kolaudační proces je zachován u staveb, které nyní vyžadují kolaudační souhlas. Novinkou je možnost stavebního úřadu zahájit kolaudační řízení, je-li žádost o kolaudační souhlas neúplná. Kolaudační řízení bude končit vydáním kolaudačního rozhodnutí, přitom však má samostatný okruh účastníků řízení.

Velice diskutovanou změnou byla novelizace ustanovení § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů („ZOPK“). Spolky budou mít zajištěnou účast pouze v řízeních podle ZOPK. Došlo tak k úpravě okruhu účastníků u územních a stavebních řízení, jelikož spolky se jich budou moci účastnit pouze v případě, že byly posuzovány vlivy záměru na životní prostředí.  Proti této změně podala ovšem skupina senátorů v srpnu tohoto roku k Ústavnímu soudu návrh na zrušení jednotlivých ustanovení stavebního zákona a ZOPK.

Otazníky nad novelou

Velká novela stavebního zákona je zásadním zásahem do stavebního zákona, přináší ale také změny v dalších zhruba 30 předpisech. Velká novela si podle MMR klade velmi vysoké cíle v podobě zrychlení a zjednodušení některých řízení a výstavby.

Ke zjednodušení administrativních procesů však dojde pouze u jednodušších staveb, jako jsou stavby rodinných domů a souvisejících objektů, bazénů apod. Co se týče nadlimitních a dopravních staveb, velká novela pravděpodobně svůj záměr nesplní. Velká novela nijak nereflektuje věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách. V souvislosti s procesem EIA nepřináší jeho zjednodušení ani nijak nemění kompetence orgánů EIA. Některé pozitivní prvky velká novela přesto přináší. Mohlo by dojít ke zkvalitnění závazných stanovisek a k větší míře právní ochrany při případném přezkumu závazných stanovisek (v rámci přezkumu předmětných rozhodnutí).

Hlavním nedostatkem velké novely tedy není to, co velká novela zavádí, ale to, co naopak nepřináší. MMR už dokonce oznámilo, že hodlá pracovat na zcela novém stavebním zákoně. Ten však podle odhadů nebude přijat dříve než v horizontu dalších pěti let. Bude proto dostatek času zkoumat, jak velká novela ovlivní fungování stavebního práva v České republice.

Autoři pracují jako advokáti v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners.