14. 7. 2017

Nemovitostí ve svěřenských fondech přibývá

Zatímco v roce 2014 bylo v rámci katastru nemovitostí zapsáno pouhých 19 nemovitostí v režimu svěřenských fondů, v loňském roce to bylo již 72 a za první kvartál letošního roku pak dalších 24 nemovitostí.

Hlavním důvodem pro rostoucí počet nemovitostí ve svěřenských fondech je jejich vzrůstající obliba při řešení komplikovaných rodinných situací. „Čím dal častější je ale také situace, kdy podnikatelé vkládají nemovitosti do svěřenských fondů z důvodu ochrany majetku před možnými budoucími riziky,“ vysvětluje James Turnbull z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů, podle kterého se téměř ve všech případech jedná o rodinné domy.

Předcházení konfliktů

„Vložením rodinné nemovitosti do svěřenského fondu se zajistí její celistvost. To znamená, že v případě úmrtí zřizovatele nebude docházet k dědění podílů na nemovitosti a tedy štěpení rodinného majetku mezi jednotlivé dědice. Fond je tak efektivní nástroj k předcházení sporů mezi jednotlivými členy rodiny, které s sebou může přinést dědické řízení,“ říká Aleš Eppinger z advokátní kanceláře Schaffer & Partner. Účelem založení svěřenského fondu může být i úprava majetkových poměrů mezi manželi po smrti jednoho z manželů nebo pro případ rozvodu manželství. Domy a byty umisťují do svěřenských fondů ale také například rodiče postižených dětí, kteří tak mají možnost přesně určit, jak se bude s majetkem v budoucnu nakládat.

Bez hypotéky

Naopak svěřenské fondy nemají příliš smysl v případě investičních nemovitostí, a to především z důvodu současného daňového nastavení. Zájemci mohou narazit také v případě, kdy by chtěli do fondu vložit nemovitost zatíženou hypotékou. Aktuálně toto neumožňuje žádná z tuzemských bank. Prodej nemovitosti umístěné ve svěřenském fondu však většinou možný je.

Foto: erkan www

SF/pb