18. 3. 2016

Mediální developerská TOP-TEN: na nejvyšším stupni opět Evžen Korec

Tuzemští představitelé developerské branže si loni v médiích pochvalovali především levné hypotéky. Také si založili asociaci, která zavázala své členy profesním kodexem a vytkla si za cíl to, aby slovo „developer“ už u nás nemělo pejorativní nádech. Všichni developeři komentovali realitní svět, ti nejvíce zavedení pak i jeho nejbližší okolí (hlavně legislativní) a leckdy – jako v případě developerské mediální jedničky Evžena Korce – se dostávali i daleko za něj.

Šéf Ekospolu potvrdil i v roce 2015, že se v běhu let stal pro média nejlepším či nejpopulárnějším reprezentantem svého oboru – dokonce do té míry, že podle některých názorů je v médiích občas „překorcováno“, jak se psalo v deníku E15. Vskutku exkluzivní pozice E. Korce je dána hlavně příběhem jeho firmy založené před 24 lety na zelené louce, která se pomalu chystá na první generační výměnu, ovšem jen pokud bude také syn – čerstvý student Stavební fakulty ČVUT – podle slov svého otce „nejlepším z nejlepších“ (Euro 30.3.). Publicitě E. Korce také napomáhá (každou čtvrtou zprávou) i jeho až mírně extravagantní vášeň pro zvířata. Podnikatel krmí nadále i pod hrozbou pokuty v pražském sídle Ekospolu holuby a svou pověst milovníka všeho zvířecího definitivně stvrdil tehdy, když zachránil táborskou ZOO před krachem a stal se jejím novým majitelem (Deník: Jel koupit papouška a koupil rovnou celou zoo). Hlava Ekospolu se nicméně ve svých mediálních výstupech věnovala hlavně realitnímu trhu. Často ale jeho hranice překračovala, např. když E. Korec komentoval stavebnictví, vývoj české ekonomiky nebo zcela bez servítků měnovou politiku ČNB. Z privilegovaného postavení se pak E. Korec těšil na stránkách deníku Deník, kde čtenářům radil ohledně koupě bytu a kde také ohlašoval třetí díl své realitní trilogie o bydlení s názvem Pozemky ukrývají poklady.

Stříbrný Vítek

S ředitelem Ekospolu se co do mediálních výstupů mohl alespoň trochu měřit snad jen realitní magnát Radovan Vítek – objevoval se ovšem obvykle nepřímo, protože jeho osobní kontakty s médii jsou velmi vzácné. Novináře elektrizoval hlavně coby 3. nejbohatší Čech (podle žebříčku časopisu Forbesu), který si čas od času dopřeje lehkou výstřednost. Přítomnost v titulcích si takto zajistil třeba plánem postavit luxusní vily na Sardinii a pak především v tom okamžiku, kdy od bubeníka někdejších Beatles Ringo Starra koupil honosné sídlo v Angli – to byla mediální událost února a května. Zářez do jeho reputace ovšem vryla kauza nádraží v pražských Bubnech, kde Orco v září přistoupilo k demolici historických budov, což zvýšilo tep sociálním sítím stejně jako radnici Prahy 7 (server tyden.cz: Miliardář bourá v Praze nádraží, radnice mluví o barbarství).

Jako typického polistopadového boháče si R. Vítka vyhlédly Haló noviny – budovat své realitní impérium začal podle nich ve družstvu Včela, do něhož najal na tři tisíce sociálně slabých občanů, později se přichomýtl ke kuplířství a také vydělal miliardu na zkrachovalé Sazce. Pokud jde ale o samotný realitní trh, majitel skupiny CPI podle zpráv v novinách na něm nyní našlapuje velice obezřetně. Podle všeho se totiž obává, že se může znovu přehřát, a protože nechce „stavět pomníky“, rozpustil pražské oddělení developmentu a nadále se soustředí jen na nájemní bydlení (v tom je CPI v Česku druhým největším hráčem, když loni jí vyneslo půl miliardy korun).

Svobodného mládence nahradil developer

Šéfovi skupiny Central Group Dušanovi Kunovskému se loni až na výjimky podařilo vymanit z role „nejbohatšího svobodného mládence“ a v médiích si osvojil o něco profesnější, ovšem také fádnější styl. Rozčiloval se nad pozastavením Pražských stavebních předpisů („ukázka české legislativní destrukce“) a upozorňoval na historicky nízké hypoteční sazby jako na moment, který chtěl v minulém roce využít k prodeji 1 000 bytů. Na rostoucí oblibu bytů coby investičního instrumentu reagoval nabídkou bytů s garantovaným výnosem. Hlavě Central Group na srdci ležely i brownfieldy – „jizvy na tváři Prahy“- , které je třeba zacelit a tak nějak komplexně se o ně postarat.

id24509-02.jpg

Marcel Soural, šéf holdingu Trigema, si loni v médiích trochu pohoršil – v personální hitparádě tentokrát obsadil až 4. místo, zatímco rok předtím byl její dvojkou. Asi hlavně proto, že v publicitě Trigemy už nehrál tak klíčovou roli jako v roce 2014 (tedy se objevoval v z 64 % výstupů o své firmě, loni to bylo jen 34 % případů), Zčásti to možná souviselo i s neurčitostí, s jakou hovořil o nových projektech firmy – v hře jsou podle něj nejen Brno či Plzeň, ale i pražské brownfields, které je třeba podle slov M . Sourala „zlidštit a zkrášlit“, média ovšem mají ráda konkrétnější informace.

Víra, politika a development

Radim Passer, loňská mediální pětka, se v médiích prezentoval v trojroli křesťana, realitního podnikatele a občas i politického architekta, alespoň podle spekulací v médiích. V BB Centru, svém životním projektu v pražské Michli, zamýšlí postavit čtrnáctipatrový hotel a do sedmi let zde vybudovat světové muzeum bible. V politice zase podporoval nepříliš úspěšnou kandidaturu svého bratra Zbyňka, miliónem přispěl Andreji Babišovi, podle komentátorů kroužil kolem trosek Úsvitu a současně brojil proti urbanistickému manifestu někdejšího náměstka pražské primátorky Matěje Stropnického („zelený extrémismus“).

Tomáš Pardubický (FINEP) byl jedním z těch, kteří s oblibou poukazovali na nízké hypoteční sazby, když v médiích také komentoval průzkumy své společnosti. Pochlubil se i konzultacemi s vedením mongolské metropole, které chce z Ulanbátaru postupně vytlačit bydlení v jurtách. Současně ředitel FINEPu rozptyloval obavy z toho, že developer nebude ctít historickou hodnotu Lannova paláce, nového sídla firmy.

Šéfka firmy Skanska Reality Naděžda Ptáčková (loni se počet jejích výstupů zvýšil ze 44 na 124 příspěvků) těžila v médiích ze tří velkých pozemkových akvizic. Zdatně také propagovala společenskou odpovědnost švédského developera se všemi jejími nezbytnými komponentami včetně ekologických.