20. 6. 2018

Kanceláře: hluk jako problém

Hluk v open-space kancelářích je častokrát přehlížený problém, přitom však silně ovlivňuje schopnost soustředění, pohodu a zdraví všech jejich „obyvatel“. To se samozřejmě odráží jak na efektivitě práce, tak na celkové atmosféře na pracovišti. Dlouhodobá přítomnost hluku na pracovišti pak přímo pro toho, kdo je jeho působení vystaven, představuje riziko zvýšeného výskytu kardiovaskulárních onemocnění a také psychických poruch, zejména depresí.

Jak uvádí materiály architektonického ateliéru Capexus, časté problémy velkoprostorových kanceláří, jako je například značný nedostatek soukromí a špatná cirkulace vzduchu, se vcelku daří eliminovat, ergonomický dluh v podobě hluku a špatné akustiky ale poměrně často přetrvává i v nových kancelářích, respektive kancelářských budovách stavěných v posledních letech.

Nejde jenom o zdraví

Firmy ovšem kvůli špatným pracovním podmínkám svých zaměstnanců přicházejí o peníze. Hlukem i jinak permanentně vyrušovaní zaměstnanci totiž nepracují skutečně efektivně, jejich výkon kvůli negativním externím vlivům není ani zdaleka optimální. I pouhá půlhodina „hluku“, tedy negativních akustických podnětů, v rámci jediného dne znamená u jednoho zaměstnance za rok ztráty v řádech desítek tisíc korun – obnovit soustředění podle některých výzkumů vyžaduje pět a více minut. U velkých firem s desítkami a stovkami zaměstnanců se tyto ztráty samozřejmě násobí a pak už se počítají v řádech milionů korun. Není to jediný negativní dopad akusticky nezdravého pracovního prostředí na hospodářské výsledky podniků – lidé, pracující ve špatně koncipovaných open-space kancelářích, také vykazují nadprůměrnou nemocnost.

Jak z toho ven?!

V již postavených objektech jsou možným řešením speciální paravány, záclony, koberce či nástěnné a stropní panely, které pomáhají zvuk pohlcovat. Na trhu v tomto novém, nepříliš probádaném oboru jsou i speciální odhlučněné mikrokanceláře a telefonní budky, kde zaměstnancův hovor neruší nikoho dalšího.

Základem „protihlukové“ prevence je však myslet na hluk již při samotné výstavbě a projektování. Sice už dlouho existují stavebně-technické požadavky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost, zejména ve vztahu k obytným místnostem, ale jejich parametry se v kancelářských objektech jeví jako nedostatečné. Mnoho developerů již zaznamenalo, že ani dodržování těchto závazných hodnot nemusí vést ke stoprocentní spokojenosti uživatelů se zvukovou izolací v objektu. Na ČVUT již ve spolupráci s developerskou společností JRD vznikla pracovní skupina s názvem Decibel. Ta si klade za úkol dosáhnout akustické pohody právě tam, kde ji nezajistí ani dodržení pevně stanovených požadavků stavebně-technických norem.

SF/tk