PROSTOR, ARCHITEKTURA A TECHNOLOGIE (III.)

Je na čase, aby veřejný prostor naplnil svůj potenciál a stal se horizontem i líhní přínosu architektury pro udržitelný život na zemi a jeho kvalitu. Příčinná souvislost mezi vitalitou veřejného prostoru a udržitelným rozvojem vystavěného prostředí, potažmo udržitelností života na Zemi je prokázaná.

Renesanci (naléhavě) nepotřebuje jen fyzický veřejný prostor, potřebuje ji i obor architektury vůbec. Od Vitruvia přes Albertiho až po velké slohy na počátku dlouhého 19. století architektonické dílo ani architektura jako obor nestály v soutěži vedle jiných umění a dovedností a výtvorů techniky. Umělecké disciplíny a nauky, technika i řemesla se uplatňovaly pouze v rámci summum templum architecturae – tedy nejvyššího chrámu architektury jako jeho součást. Dokud architektura byla summum templum, fyzický veřejný prostor byl její výkladní skříní, jakmile ho ale ztratila ze zřetele, sama se začala ocitat v ústraní. Jestliže se nyní lidé, společnost i politické reprezentace ptají „Co teď?“ nebo „Jak bude lidstvo fungovat po koronaviru a s jeho zkušeností?“, je to příležitost pro fyzický veřejný prostor i pro architekturu, a to pro oba společně, ruku v ruce.

Technologie a investice

Epidemiologická krize naší současnosti otevírá příležitosti pro rozvoj fyzického veřejného prostoru a vzestup architektury.

Deficit fyzického kontaktu s jinými lidmi, se společností i s prostředím, který zažíváme v karanténních podmínkách, ukázal poptávku, dokonce velkou poptávku po fyzickém veřejném prostoru. Vývoj virtuálního veřejného prostoru – konkrétně informačních a komunikačních technologií, generujících virtuální a rozšířenou realitu – současně ukazuje příležitost jejich dalšího rozvoje, který bude znamenat revoluci v technologii architektonického navrhování. Poptávka a příležitost pro její lepší uspokojování mají přirozený potenciál motivovat investice. Nikoliv ovšem (jen) obvyklé investování do rozvoje vystavěného prostředí, nebo investování do samotných nemovitostí, ale (také a především) nové a překvapivé investování do rozvoje těchto technologií – do prostředí virtuální reality, do rozvoje virtuálního veřejného prostoru, investování do rozvoje virtuálního veřejného prostoru ve prospěch rozvoje a rozvoje kvality fyzického veřejného prostoru.

Deficit fyzického kontaktu s jinými lidmi, se společností i s prostředím, který zažíváme v karanténních podmínkách, ukázal poptávku po fyzickém veřejném prostoru.

Pokud pandemie připomněla hodnotu fyzického veřejného prostoru pro existenci člověka (nebo urychlila, podpořila návrat naší paměti v tomto ohledu), ukazuje se jako užitečné připomenout si i význam základních pojmů. Ve vztahu k veřejnému prostoru jsme se o to už pokusili alespoň výčtem příkladů; rozhodující je odlišit veřejný prostor od veřejných prostranství a mít na paměti zásadně komunikativní povahu veřejného prostoru. Veřejný prostor je platformou komunikace mezi lidmi navzájem, v rámci společnosti i mezi jimi samotnými, komunitami a společností na jedné straně a jejich okolím na straně druhé. Okolí při tom zahrnuje složku materiální i kulturně společenskou, duchovní. Pojem urbánní komunikace zahrnuje obě – jak habermasovské komunikativní jednání, tak i McLuhanova média jako extenze člověka. A stejně tak zásobování – energiemi, vodou, surovinami a spotřebními produkty, vedle nich i likvidaci odpadu a odpadních vod.

Ve starověkých předantických kulturách a společnostech nemohla být řeč o Habermasově občanském komunikativním jednání. I ony však obývaly veřejný prostor, nabízí se proto širší definice veřejného prostoru jako prostoru komunikace se světem existence člověka: architektura jako konstituent urbánního veřejného prostoru je komunikativním rozhraním, každodenně zprostředkujícím médiem mezi člověkem a universem.

Architektura a gastronomie

Architektura je konstituentem urbánního veřejného prostoru; je komunikativním rozhraním mezi člověkem a universem.

Vztah veřejného prostoru a architektury je zásadní, vzájemně konstitutivní. To by ale bylo málo jako odpověď na otázku: Co to je architektura?

Je na čase zapomenout koncepci architektury jako stavitelského umění. Architektura je stavitelským uměním stejně, jako je master chef umělcem zemědělství. I on totiž spotřebovává maso a zeleninu, které vyrostly na farmách, celkem však není pochyb o tom, že pěstitel špičkových surovin je jedno řemeslo, a jejich zpracování v kuchyni druhé. Jistě, každé přirovnání kulhá – ale vztah stavitelství a architektury je dost podobný vztahu agronomie a gastronomie. Stejně jako zahrada a dobytek dodávají suroviny, z nichž kuchař tvoří chuťové a vizuální zážitky a vůně, spojené s konzumací jídla, stavitelství „dodává suroviny“ – konstrukce, povrchové úpravy, výrobky (okna, dveře, zábradlí, …), s nimiž architekt pracuje, když rozpracovává a zhmotňuje architektonické ideje.

Podobná je i týmová charakteristika jednoho a druhého „uměleckého řemesla“. Master chef upřesňuje s pěstitelem, v jakém stadiu zralosti má být sklizena a jak má být skladována zelenina, kterou mu pěstitel dodává, přitom na zážitku večeře v restauraci se podílí také obsluha a atmosféra prostředí. Podobně architekt úzce spolupracuje a konzultuje své návrhy se stavitelskými profesemi i výrobci stavebních komponentů a zážitek architektury zase ovlivňují i detaily jejího provozu (kdy a v jakém rozsahu je uměle osvětlena, jak je kontrolováno její přirozené stárnutí a jak je udržována).

Je na čase zapomenout koncepci architektury jako stavitelského umění. Architektura je stavitelským uměním stejně, jako je master chef umělcem zemědělství.

Architektura a gastronomie se typicky potkávají v restauracích, vizuální zážitek architektury restaurace se podílí na zážitku kulinárním – a naopak. (Když ještě architektura bula summum templum, role gastronomie, stejně jako všechna ostatní řemesla byly „vedlejší“ – vstupovaly do děje jen po boku architektury, jako její doprovod a jejím prostřednictvím.)

Stavba a veřejný prostor

Architektura je trvající fyzická prostorová struktura vytvořená člověkem na konkrétním místě, rezonující s hodnotami prostředí, které má povahu veřejného prostoru – expozicí ve veřejném prostoru se stavební struktura, stavitelské dílo stává architekturou. Hodnoty prostředí, s nimiž architektura rezonuje – reaguje na ně a ony reagují na ní –, komunikují spolu navzájem. Mají povahu především společensko-kulturní, ale i materiální – například estetikou zprostředkovaný zážitek hrdosti v případě radnice nebo budovy parlamentu, kulturní zážitek v případě divadla, ale také odolnost proti prostupu tepla, vody nebo cizích objektů, kterým vděčíme za to, že nám při konzumaci divadelního představení není zima, neprší na nás a nevyruší nás banda výrostků, hrajících si s míčem. Právě skrze veřejný prostor má své místo v architektuře dnes tolik akcentované téma klimatické změny a „záchrany planety“. Nejde o numerické bilance spotřeby energií nebo produkce CO₂. Jde o veřejný prostor jako heideggerovský svět našeho autentického bytí, jehož atributem je odpovědnost – nebo také vina nebo závazek. To podle toho, jak si kdo chce překládat Heideggerův pojem Schuld – odpovědnost k životnímu prostředí, které zanecháme našim potomkům.

I letos jsme pro vás připravili náš Advent, tentokrát pod názvem „Perspektivy ekonomiky, výstavby a realitního trhu aneb Jaký bude rok 2021?“ Toto tradiční diskusní setkání časopisu Stavební fórum proběhne ve středu dopoledne 9. prosince v hotelu Vienna House Andel´s – kde se ovšem tentokrát sejdou jen aktivní účastníci, všichni ostatní budou jeho průběh sledovat u svých počítačů online. Program je rozdělen na dvě části. V prvním panelu, který bude moderovat Eduard Forejt (Passerinvest), se bude především bilancovat a prognózovat – řeč bude o ekonomickém vývoji doma i ve světě, stavu českého realitního trhu a výstavbě v Praze, když stranou nezůstane ani pandemie a její dopady na život měst. Druhý panel, kterým bude auditorium provázet Tomáš Kadeřábek (Asociace developerů), se bude zabývat výstavbou, konkrétně vztahy mezi stavebníkem a obcí včetně problematiky daní či plánovacích smluv. V panelech budou zastoupeny všechny sféry hospodářského a realitního života – za development to budou L. Anderle (Sekyra Group) a P. Urbánek (Pražská developerská společnost), za bankovní sektor D. Navrátil (ČS), veřejný sektor budou reprezentovat L. Tittl (IPR) a L. Burgerová (MČ Praha 7). Na adventní akci vystoupí i advokát T. Běhounek (bnt attorneys-at-law), architekt M. Šourek (MS architekti) a O. Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte. Akce se koná pod záštitou IPR Praha.

V den akce v 8:00 zašleme všem účastníkům odkaz pro připojení (doporučujeme připojit se s časovým předstihem).

Více informací a přihlášku najdete na https://archiv.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/perspektivy-ekonomiky-vystavby-a-realitniho-trhu-aneb-jaky-bude-rok-2021/

Michal Šourek