Elektronické podpisy a uzavírání smluv on-line

Koronavirová pandemie způsobila mnohé – a mimo jiné urychlila postup nových technologií a digitalizace. Ukázala, kde je možné zefektivnit podnikání a naznačila prostor pro zlepšení a urychlování nejrůznějších procesů. Velmi užitečným nástrojem je v tomto ohledu elektronický podpis.

Na základě nařízení Evropské unie eIDAS je možné elektronické podpisy plnohodnotně užívat pro uzavírání právních jednání a dnes existují platformy, které umožňují vytváření takových podpisů v souladu s unijní legislativou. Jejich užívání je jednoduché především vzhledem k tomu, že druhá strana nemusí instalovat program do svého zařízení, ani nemusí disponovat předem získaným certifikátem. Zároveň jsou elektronické podpisy spolehlivé díky tomu, že příslušná data jsou ukládána skrze systém blockchain, který znemožňuje jejich následné úpravy. K obsahu dat poskytovatelé nemají přístup.
Citované nařízení EU definuje několik kategorií elektronických podpisů, přičemž ovšem výše zmíněné nástroje neposkytují jejich nejvyšší formu. Zaručený elektronický podpis, který částečně nahrazuje reálný podpis, však má právní váhu a účinky a nemůže být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu, nebo z důvodu nesplnění požadavků na kvalifikované elektronické podpisy.

Široké možnosti

Platformy pro elektronické podpisy lze bezpečně užívat pro interní schvalovací procesy, pro ujednání soukromými subjekty v rámci běžného obchodního styku, licenční smlouvy na software i některé spotřebitelské smlouvy.
V případě smluv uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je nutné brát v ohled, že důsledkem takového uzavření smlouvy bude aplikace pravidel pro smlouvy uzavírané distančním způsobem. To mimo jiné obnáší možnost spotřebitele odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího podpisu a rozsáhlé informační povinnosti na straně podnikatele/dodavatele  (např. o právu odstoupit, postupu při uzavírání smlouvy, uchovávání dokumentace aj.).

Pro přesnost dodáváme, že pro oblast nemovitostí platí zákonná výjimka, podle které se tato pravidla neuplatní při sjednávání smlouvy, jejímž předmětem je dispozice s nemovitostí. Na rezervační smlouvy k nemovitostem se však nevztahuje a všechna práva včetně výše uvedené možnosti odstoupení do 14 dnů bez uvedení důvodu se v jejím případě uplatní.
Existující komerční nástroje je možné využívat i tam, kde zákon vyžaduje písemnou formu příslušného dokumentu. Zejména se jedná o uzavírání spotřebitelských úvěrů, uznání dluhu, smlouvy o výstavbě, novaci nebo narovnání, ručitelské prohlášení, nájem bytu, smlouvu o obchodním zastoupení či udělení plné moci.

Limity využití

Elektronické podpisy se naopak nedoporučují pro úpravu pracovněprávních vztahů vzhledem ke zvláštnostem zákoníku práce; jejich využívání může být problematické i při styku s orgány veřejné správy. Nelze je využít – jak již bylo řečeno – ani v případě jednání související s nemovitými věcmi (převod, zástavní práva, věcná břemena atp.) a dalších právních jednání vyžadujících k platnosti úředně ověřený podpis. Elektronickým podpisem nelze autorizovat ani zástavní smlouvy či zakladatelská právní ujednání obchodních korporací, jejich úpravy a veškerá další právní jednání vyžadující formu veřejné listiny (např. notářský zápis).
Certifikované elektronické podpisy jsou soudně vymahatelné a jejich průkazní hodnota je srovnatelná s běžnými podpisy. Z formálního hlediska nic nebrání jejich běžnému užívání ve výše zmíněných případech. Přesto je třeba dbát obezřetnosti vzhledem k tomu, že zkušenosti z aplikační praxe jsou malé. Vzhledem k pandemii se ale v této oblasti pravděpodobně dočkáme rychlého vývoje.

Autoři pracují v advokátní kanceláři Invicta.

Kamila Janoušková, Václav Havlík