Pandemie a realitní trhy v médiích

Koronavirová krize poměrně těžce postihla také realitní trhy všech zemí vyspělého světa. O jejích dopadech na tento obor podnikání proto nikterak překvapivě tisková a další média referují poměrně často, nezřídka se zajímavými a možná i inspirativními detaily. Tentokrát jsme pro vás připravili malý „realitní“ výběr z britského, amerického a italského tisku.

Počet transakcí na britském realitním trhu se v dubnu propadl o 90 % v porovnání se začátkem března. Nadějí na změnu je postupné uvolňování karanténních opatření – Británie od poloviny května znovu povolila realitním makléřům dělat fyzické prohlídky nemovitostí, samozřejmě s dodržením všech hygienických opatření jako například předepsaného odstupu.

Odhaduje se, že koronavirus v Británii ovlivnil plány na stěhování zhruba 450 tisíc lidí. Vláda v době největší krize totiž měnit bydliště nedoporučovala, což také ovlivnilo všechny realitní transakce. „Ti, kdo byli trpěliví, se nyní mohou bezpečně přestěhovat. Realitní trh je důležité odvětví a teď může dojít k jeho opětovnému rozpohybování,“ okomentoval uvolňování vládních opatření Robert Jenrick, státní tajemník pro bydlení, komunity a místní samosprávu.

Podle britského deníku The Guardian začali realitní agenti registrovat zvýšenou poptávku po nemovitostech v menších městech a na venkově. Populární jsou především hrabství Berkshire a také Hampshire a Dorset na jihu země. Očekává se totiž, že práce z domova bude čím dál častějším jevem. Lidé proto mění své představy a začínají preferovat takové bydlení, které jim umožní být blíže k přírodě. Andrew Perratt z poradenské společnosti Savills však varuje, že potvrzení tohoto trendu budou až smlouvy o uzavření transakcí. Zvýšení zájmu o bydlení na venkově totiž mohou zkreslovat „snílci“, kteří se během karantény nudí a „malují si“ představy o životě na venkově.

USA: hrdinové z recepcí

Americký list The New Times přišel s článkem o tom, že během doby koronavirové nebyli a nejsou v „první linii“ jen zdravotníci a prodavači, ale také recepční, údržbáři či správci velkých budov. Ti jsou totiž v první linii miniaturních vertikálních měst, amerických mrakodrapů. Právě tito lidé v budově dohlížejí na všechna hygienická opatření, a jsou tak těmi, kdo vlastně svým způsobem zodpovídají za zdraví obyvatel.

John Faldetta, správce rezidenčního domu na Manhattanu, má na starost třeba i dezinfekci každého příchozího. Se svým týmem spolupracovníků dokonce zavedl sedmidenní pracovní týden, při kterém, aby omezil své cesty po městě a možnost nákazy, spí přímo v budově. Po týdnu se první skupina pracovníků vystřídá s další. Výdaje navíc spojené s covidem-19 přijdou v jeho působišti na zhruba tři tisíce dolarů týdně. „Správní rada chápe, že jde o nouzový a naléhavý stav,“ objasňuje J. Faldetta s tím, že peníze v boji proti koronaviru zatím problém nejsou. New York City Housing Authority, což je orgán, který v největším městě Spojených států spravuje městské byty, již dokonce hlásí mimořádné náklady ve výši sta milionu dolarů.

“Vytírám podlahu na chodbě a najednou ze svého bytu vyjde nájemník, který nemá žádné ochranné prostředky,” stěžuje si na zdravotní rizika své profese Joseph Gramble, který pracuje v domě na Park Avenue. A pro deník NY Times dodává: “Všude se děkuje jiným, nezbytnějším pracovníkům, ale my také riskujeme!“ Recepční budov se také musí vypořádat s bezprecedentním množstvím zásilek, ať už balíkových, listovních nebo „gastronomických“. Obyvatelé tráví často veškerý čas ve svých bytech, nevycházejí a vše si nechávají posílat.

Itálie: Janov jde příkladem

Dálniční Morandiho most v Janově se zřítil 14. srpna 2018, při této tragédii tehdy zahynulo 43 osob. Italové již za necelé dva roky dokázali zbytky starého mostu strhnout a velmi pokročit s výstavbou nového. Jde do jisté míry o nečekaný úspěch, protože jak tvrdí Carlo Vanini z italské pobočky Cushman & Wakefield, Itálie není zrovna proslulá efektivní administrativou a rychlými povolovacími procesy.  Bez ohledu na to Janovští nezahálí. Jde ostatně také o peníze. Most byl důležitou dopravní tepnou a spojnicí – sever země spojoval s jižními plážemi a byl také součástí dálničního spojení do Francie. Starosta Janova Marco Bucci vyčíslil, že absence mostu připravuje město každým dnem o šest milionů eur.

Právě na Itálii ovšem koronavirus udeřil s velkou silou a o to tvrdší pak musela být karanténní opatření – na rozdíl od Česka se v Itálii zastavily i práce na stavbách. Výjimkou byl ale právě nový janovský most, jelikož jde o strategickou stavbu národního významu. A tak byla na konci dubna dokončena konstrukce mostu, nyní zbývá dodělat vozovku. Podle plánu by nový most měl být v plném provozu do dvou let od kolapsu starého. „Na stavbě jsme pracovali dnem i nocí, jediná pauza byla na Štědrý den,“ citoval The Guardian stavbyvedoucího Stefana Mosconiho. „Janov jde Itálii příkladem. Vyzařuje světlo, které dává naději celé zemi,“ ocenil nedávno práci janovských stavařů v emotivním projevu Giuseppe Conte, italský ministerský předseda.

Tomáš Kafka