17. 9. 2019

Tomáš Běhounek, bnt attorneys-at-law: Změna fungování stavebních úřadů je nutností

V diskusi o novelizaci stavební legislativy se trochu zapomíná na skutečně efektivní aplikaci budoucích nových zákonů. A ta předpokládá zásadní změny ve fungování stavebních úřadů, ať už jde o personální obsazení, nebo metodiku a management – říká Tomáš Běhounek, partner advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law a specialista na nemovitostní právo a obchodní závazkové vztahy.

 

Jak se dnes daří advokátům?

Pokud se ptáte na práci, pak dobře. Zakázek máme hodně i teď v létě, což nebývalo. Není to tak dlouho, co jsme prožívali v rámci roku období klidová a naopak takřka frenetická, kdy jsme nestíhali, hlavně ke konci roku. To se po poslední krizi změnilo. Přísun práce je trvalý po celý rok, žádný oddechový čas už dnes během roku nemáme.

Snad ale i přes to vytížení stačíte sledovat dění ve stavební legislativě?!

Jistě, vždyť ta diskuse, která se kolem toho vede, je dramatická. Ale myslím, že vše se vyvíjí správným směrem. Rekodifikace stavebního zákona má být opravdu zásadní a věřím tomu, že většina z toho, o čem se zatím jen mluví, se časem stane skutečností. Ať už jde o novou regulaci oněch tak často probíraných stanovisek dotčených orgánů a v souvislosti s tím ta stejně často diskutovaná domněnka souhlasu, nebo o vytvoření jednoho stavebního úřadu pro Prahu a další záměry – to vše by mělo povolování staveb zjednodušit a urychlit. Na druhé straně ale nelze veškeré úsilí na tomto poli nasměrovat jenom na legislativu.

Předpokládal bych, že advokáta budou zajímat hlavně paragrafy …

Veškeré právo je třeba aplikovat v praxi. Znění zákona je jedna věc, jeho používání v reálném životě věc druhá. To, že chceme povolovací procesy ve výstavbě urychlit a zjednodušit, nemůže zajistit jen samotný zákon, jakkoli kvalitní. Je třeba vytvořit také odpovídající prostředí a podmínky těm, kteří mají rozhodovat. Mluvím o stavebních úřadech, které je nepochybně nutné posílit personálně, vedle toho ale potřebují také kvalitní metodiku i efektivní management. To všechno musí jít ruku v ruce s legislativou. Pokud to tak nebude, nic se nezmění, byť budeme mít sebelepší zákony.

To je ale věc státní správy, respektive těch, kteří ji řídí?!

To je pravda, mám ovšem dojem, že se na to v té diskusi trochu zapomíná. Nový zákon je písmenko a, k tomu ale musíme dodat také to písmenko b. A tím je změna fungování stavebních úřadů. V té záplavě kritiky si neustále musíme uvědomovat, že v práci jejich úředníků se spojuje náročná, ryze právní agenda, s problematikou stavebního inženýrství. Je to nejen vysoce kvalifikovaná práce, podle mého názoru jedna z nejnáročnějších ve státní správě, ale také činnost vysoce odpovědná a společensky exponovaná. A v současných podmínkách velmi nesnadná. Stačí si to jenom představit – třeba projekt velkého obchodního centra. V takových případech se dokumentace skoro doslova vozí v nákladních automobilech.

MMR slibuje zvýšení počtu pracovníků stavebních úřadů.

Ale ono nejde jenom o počty úředníků. Myslím, že stavební úřady hodně zápolí s problémy, které s jejich personálním obsazením nijak nesouvisejí. Jednou z velkých svízelí jsou ty už zmíněné DOSSy, respektive jejich činnost. Nejenže často nerespektují zákonné lhůty pro vydávání požadovaných stanovisek – to by nakonec mohla alespoň zčásti řešit ta fikce souhlasu -, ale ta jsou také často rozporuplná či neúplná. Pro stavební úřady jsou ovšem jejich stanoviska absolutně závazná a tak jsou při své práci na takových podkladech přímo závislé. A nejde jenom o ty DOSSy. Změnit se musí celkové postavení stavebních úřadů.

Tím míníte …

Tu současnou vlastně nezákonnou praxi, kdy stavebník je obcemi nucen své projekty předkládat jejich různým komisím, městským úřadům a jiným, zase víceméně nezákonným orgánům, které jsou někdy schopny platný územní plán prohlásit za dokument, který je nezajímá. Všimněte si také, kdo u nás mluví o výstavbě. Obvykle starostové či jiní lidé z vedení obcí či měst. Oni se vyjadřují k tomu, jak se na jejich území má nebo nemá stavět, ačkoliv pro danou oblast už existuje platný územní plán. To je ale absurdní situace! Výstavba se má přece řídit územním plánem, nikoliv volebním programem starosty! Při povolování staveb jsou obce jenom jedním z účastníků řízení, nikoli institucí s kompetencí o výstavbě rozhodovat.

O tom se dnes také mluví, ale není to spíše věc politická?

Nikoli. Zákony, nikoli politici, určují, kdo jakou roli a jaké kompetence má v procesu povolování staveb. Upřímně řečeno, v tomto směru nepotřebujeme žádné nové zákony, stačilo by jenom dodržovat ty dnes platné. A to platí i v jiných ohledech. Vždyť třeba i ten problematický příliš široký okruh účastníků povolovacích řízení je už řešen nedávnou novelou stavebního zákona. Ta by měla zabránit hlavně těm nezřídka jen šikanózním žalobám, které výstavbu blokují a stavebníkům následně přinášejí velké finanční ztráty. Pravda, tato novela dnes leží u Ústavního soudu.

Vraťme se k vám. Mluvil jste to o tom, že máte hodně práce – a máte k té práci také kvalifikované a odpovědné zaměstnance?

V zásadě ano. Menší problémy jsou na místech takříkajíc pomocných profesí, ale právníků máme dost.

Tak to jste mne zaskočil. Já myslel, že i vám jako leckde jinde kvalitní pracovníci chybějí – a chtěl jsem vás vrátit k tomu požadavku na personální posílení stavebních úřadů. Lidé z MMR si stěžují, že tenhle personální deficit nelze dnes překonat, mimo jiné také vzhledem k nízkým tabulkovým platům.

Nebyl bych tak skeptický. A mluvím z vlastní zkušenosti. My pochopitelně sledujeme dění na trhu práce. A z průzkumů dnes vyplývá, že na rozdíl od minulosti, kdy všichni absolventi toužili po práci u nějaké globální megakorporace či renomované právnické firmy, dnes mladá generace jako zaměstnavatele preferuje státní sektor.  I přesto, že standardně jsou tu oproti sektoru soukromému platy skutečně nižší.

Kdybych byl starý morous, řekl bych, že to svědčí o malém zájmu mladé generace pracovat – u státu je samozřejmě pracovní tempo i očekávaný výkon nižší než u soukromníků.

Já bych to takhle neřekl. Skutečností ale je, že mladá generace chce více vybalancovat své profesní a osobní plány. A v těch pracovních záležitostech jí už nejde jen o plat či možnost kariérního postupu. My – jako zaměstnavatelé – se tomu chtíc nechtíc musíme přizpůsobit. Nakonec sám vidíte – sedíme v naší kanceláři v novém relaxačním prostoru, kde je kolegům k dispozici i playstation. Ale je tu také třeba sodobar. Ten jsme zavedli proto, že v anketě mezi našimi zaměstnanci se ukázalo, že balenou vodu považují za silně neekologickou záležitost. I na tom je zřejmé, že mladým lidem dnes opravdu nejde jen o peníze. Až tohle pochopí i státní správa, přestane mít o lidi nouzi.

Tomáš Běhounek bude jedním z protagonistů dalšího diskusního setkání SF. To se pod názvem „Realitní investice: co a jak se nakupuje?“ koná ve čtvrtek 26. září v 11,00 v pražském hotelu Adria. Dalšími panelisty budou Tereza Gebauer (Deloitte), Dušan Moskaliev (ZDR Investments) a David Sajner (Knight Frank). Více informací a přihlášku najdete na

http://archiv.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/realitni-investice-co-a-jak-se-nakupuje/.

Petr Bým