Proptech zvyšuje zabezpečení i hodnotu budov

Jak zvýšit hodnotu budovy? To je otázka, kterou si kladou jejich provozovatelé i developeři. Jednou z možností je integrace nových chytrých technologií. Proptechová řešení pro nemovitosti zlepšují proces správy nemovitostí, zvyšují bezpečnost a mají vliv i na zaměstnance, jejich výkon i zdraví.

„Inovace odlišuje vůdce od následovníka,“ říkával legendární Steve Jobs. A základním nástrojem inovací jsou v současné době chytré technologie. Chytrá města se svými chytrými domácnostmi, kancelářemi a továrnami přitom vytvářejí nový způsob života. Tlak na rychlost, preciznost a měřitelnost posouvá dopředu nejrůznější odvětví, budovy nevyjímaje.

Začíná to recepcí
Šanci udělat první dojem máme jen jednou. V případě budov takový první dojem vytváří recepce. Je to první věc, kterou si návštěvník zapamatuje, ať už jde o obchodního partnera, nebo potenciálního zaměstnance, nájemce a podobně. Existuje několik způsobů, jak učinit recepci přitažlivější. Tradičním a už trochu vyčpělým standardem je nabídka posezení, kávy a novin. Trendem dneška je však digitální recepce.

Pro příklad se přesuňme do nedalekého zahraničí, konkrétně do varšavského kancelářského komplexu New City. Jeho správce hledal především způsob, jak urychlit servis pro návštěvníky, čekající na svého hostitele, a současně zlepšit zabezpečení budovy. Zároveň měla všechna řešení být moderní a inovativní. Výsledkem je dotyková obrazovka, jejímž prostřednictvím se každý příchozí zaregistruje. Díky tomu je neustále k dispozici informace, kolik lidí a kdo je právě v budově – to se hodí třeba při evakuaci. „Takové řešení zvyšuje transparentnost, což ve výsledku zvyšuje celkovou bezpečnost budovy. V případě nebezpečí nebo evakuace můžeme také všem v budově poslat na mobilní telefon varovnou zprávu s pokyny,“ říká Patrick Gasior ze společnosti Velis Real Estate Tech.

Data, která se takovým způsobem generují, zároveň mají velkou hodnotu pro facility a property management. Takové údaje zlepšující správu komerčních budov jsou nepochybně přidanou hodnotou. Na druhou stranu mohou být ohroženy krádeží nebo neoprávněním přístupem. „Používáme nejnovější technologie, které data šifrují. Také kvůli bezpečnosti naše systémy průběžně aktualizujeme,“ ujišťuje P. Gasior.

Kamery, čipy a černá listina

Jsou i recepce, kde se příchod osob monitoruje pomocí QR kódů či NFC a RFID čipů. Vjezd a výjezd vozidel je zase možné kontrolovat pomocí kamer, které rozpoznají registrační značku. To se ostatně dnes děje už běžně, například na parkovištích obchodních center. Provozovatel má díky takovému systému přehled, kolik automobilů je momentálně na parkovišti, kdy které auto přijelo, jakým vjezdem a podobně. Návštěvník zase ocení, že při odjezdu systém rozpozná jeho značku a automaticky mu umožní odjezd i bez kontroly parkovacího lístku. Na druhou stranu jde také vytvořit i „černou listinu“ pro nevítané hosty, jimž systém znemožní vstup.

Různé čipy a karty však mají jednu nevýhodu – přístup je umožněn jen tomu, kdo je jejich držitelem. Někdy jím může být i osoba nežádoucí, která by se tak potenciálně mohla dostat k citlivým informacím. Další úrovní ochrany jsou proto biometrické systémy, jako je identifikace pomocí otisků prstů, tváře nebo oční duhovky. Tato opatření mohou být využita ke vstupu třeba jen do určitého patra nebo místnosti. Podle Českého statistického úřadu používalo taková opatření v loňském roce 11 % tuzemských firem. Přitom platí, že čím větší firma, tím je biometrické zabezpečení častější – u velkých společnosti s 250 a více zaměstnanci je jejich podíl 28 %.

V zastaralé budově nepracuji!

Aby byly budovy stále „in“ a držely prst na tepu doby, musí se rekonstruovat a inovovat. A nejde přitom jen o „hardware“ v podobě venkovní fasády atd. Stále důležitější začíná být i „software“ v podobě chytrých technologií.

V USA vznikla většina komerčních a průmyslových budov v 70. a 80. letech minulého století a podobně jsou na tom i státy v Evropě. Tyto relativně staré objekty je proto třeba permanentně revitalizovat, aby byly atraktivní pro investory a také pro zaměstnance – zejména nastupující mladá generace totiž klade silný důraz na to, v jakém prostředí pracuje. Podle průzkumu společnosti Sigfox z letošního roku využívá chytré technologie 48 % populace ČR a dalších 24 % se k tomu chystá v nebližší době. V zaměstnání jde hlavně o aplikace k rezervaci zasedací místnosti, sdílení pracovního kalendáře, organizace spolujízdy či zmíněné chytré recepce.

Jak je to u manuální práce

Firmy dnes díky moderním technologiím „umějí“ a také chtějí sledovat pohyb zaměstnanců, potažmo dodržování pracovního režimu. Ve výrobních provozech se proto zaměstnanec registruje nejen u vchodu, ale i u linky nebo konkrétního stroje. Slouží to ke kontrole přítomnosti, respektive docházky, ale třeba i k zjištění, kde se stala chyba a kdo ji udělal v případě vadného výrobku. Systém lze ale využívat i pozitivně – například k takové organizaci práce, kdy pracovník nepřetěžuje jen jednu část těla díky střídání činností. Podle Luďka Lamače ze společnosti S&T CZ mají tyto systémy největší uplatnění v automobilovém průmyslu. Pro něj je typický velký tlak na kvalitu a detailní sledování celého výrobního procesu.

Tomáš Kafka