20. 9. 2017

Projektovým firmám akutně chybějí lidé

Klíčovými faktory brzdícími v současné době další růst produkce projektových společností (jde o firmy připravující architektonické návrhy a projekty pro přípravu staveb) jsou byrokracie, nekvalitní legislativa a nedostatek zkušených pracovníků. Zvláště naposled zmíněná skutečnost – jak vyplývá ze studie společnosti CEEC Research – perspektivy oboru značně ohrožuje.

Objem projektových zakázek zadaných v první polovině roku 2017 dosáhl hranice 3,35 miliardy korun a představuje významný nárůst o 256,2 % – tak trochu není divu, že se u architektů a projektantů nedostává lidí. Přitom chybí nejen samotní projektanti, ale také vedoucí projektů, které oproti minulému roku letos postrádá více než dvojnásobný podíl projektových kanceláří. Zmíněným negativním faktorům na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje faktor maximálně brzdící rozvoj firmy, přiřadili projektové kanceláře tomuto vlivu průměrnou hodnotu 7,6, respektive 7,1 bodu. Ve srovnání s minulým rokem, kdy byl nedostatek zkušených pracovníků hodnocen známkou 5,2, tak můžeme sledovat téměř čtyřicetiprocentní nárůst významu tohoto faktoru. „Problém s nedostatkem pracovníků je vidět napříč celým sektorem stavebnictví a to už od investorské přípravy, přes projektovou přípravu až k samotné stavební realizaci,“ říká Jiří Vacek, ředitel CEEC Research.

V polovině (49 %) případů přitom firmám nejvíce chybí samotní projektanti, citelný nedostatek zaměstnanců na pozici vedoucích projektů pak vyjádřily dvě pětiny (41 %). „Nedostatek, a to zdůrazňuji, kvalifikovaných pracovních sil, je v současné době problém, který řeší snad všechny firmy, které podnikají ve stavebním sektoru, jako celku. Vzhledem k objemovému i nominálním růstu počtu zakázek je největší poptávka po hotových a zkušených pracovnících s adekvátní kvalifikací, kteří budou okamžitě využitelní v rámci realizace zakázky,“ komentuje situaci Jan Lidral z firmy TAKENAKA EUROPE.

Škola a praxe

Ze strany českého technického školství by přitom podle ředitelů projektových kanceláří pomohlo problém s nedostatkem pracovních sil vyřešit především zajištění vyučujících s dostatečnými zkušenostmi a délkou praxe a více praktické výuky v rámci předmětů. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka maximálně pomáhá odbourat problém nedostatku pracovníků, dostaly tyto dva faktory 7,8, respektive 7,6 bodu. Významným přínosem by také podle ředitelů byla povinná praxe v projektové nebo stavební firmě (7,2 bodu z 10).

Podle společností zaměřených na projektování inženýrských staveb by výrazně pomohla i větší propagace technických oborů a zvýšený apel na rodiče potencionálních studentů (7,3 bodu z 10). „Základem je veřejná podpora, změna image stavebnictví a popularizace učňovského školství. Stavebnictví nabízí celou škálu zajímavých pracovních pozic s přidanou hodnotou. Konkrétními kroky by pak mohla být povinná praxe ve stavebních firmách, takzvané stínování, neboli vytváření vztahů mistr – učeň, dotace pro odborné školy a také individuální příspěvky studentům na dopravu a ubytování v místě školy,“ říká Tomáš Koranda ze společnosti HOCHTIEF CZ.

Renomé oboru je slabé

„Situaci v našem oboru by napomohl větší zájem mladých lidí o vzdělání technické, ve srovnání s ostatními obory. Ovšem nevím, jak a zda to umí ministerstvo školství zařídit. Rovněž nám komplikuje život nezdravě malá nezaměstnanost. Zde by mohla účinně pomoci politická reprezentace, a to praktickými kroky ke snížení počtu zaměstnanců ve státní správě,“ říká David Krása z METROPROJEKTu Praha.

Na širší souvislosti personálních problémů v projekci upozorňuje Zdeněk Jeřábek z firmy INFRAM: „Domnívám se, že Ministerstvo školství má celkem minimální vliv na to, aby na potřebné technické studijní obory nastoupilo více studentů. Jedná se o celospolečenský problém, který plyne z celkově negativního mediálního obrazu stavebnictví. Stavebnictví jakoby komplikuje život ve společnosti, chová se neekologicky, je spojováno s betonovou lobby. Bohužel – v současné době se nenajdou objektivní zprávy, které by patřičně vyzdvihly potřebnost stavařiny a její úspěchy.“

V otázce vzdělání nastupujících pracovníků požadují projektové společnosti u více než dvou třetin (69 %) vzdělání vysokoškolské a u čtvrtiny (27 %) pak středoškolské v oboru. Jen u čtyř procent nových zaměstnanců je vyžadováno obecné středoškolské vzdělání. Toto rozdělení preferencí bez významnějších rozdílů platí pro všechny projektové kanceláře bez ohledu na jejich zaměření.

Foto:Michelle Whiffin

SF/pb