Praha: kritika nového stavebního zákona

Pražský magistrát má výhrady k návrhu nového stavebního zákona, jehož paragrafové znění koncem listopadu vstoupilo do připomínkového řízení. Mezi ně patří například nesouhlas s omezením pravomocí samospráv při územním plánování nebo s některými aspekty rozhodovacího procesu. Pražští radní kritizovali i příliš krátkou lhůtu pro připomínkování.

Podle vedení Prahy je nový stavební zákon zapotřebí, ale z pohledu Prahy je jeho současný návrh problematický. „Máme obavy zejména v územním plánování, abychom se nevytrhli z tradice středoevropských zemí, jako je například Německo nebo Rakousko, kde tyto pravomoci jednoznačně patří samosprávě,“ řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro výstavbu. Dodal, že Praha jedná se zástupci dalších velkých měst, která mají podobné výhrady. Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), který je zároveň čestným předsedou Svazu měst a obcí České republiky, má stejný názor: „Docela určitě to nejsou jen obavy Prahy, ty obavy jsou sdílené napříč samosprávami. Bohužel je z toho návrhu cítit vrchnostenský přístup centrálních orgánů k otázkám, které je z mého pohledu lépe řešit na místní úrovni.“

Rodí se nekvalitní zákon?

Podle Hany Kordové Marvanové je problematický i navrhovaný postup povolování stavby. Konkrétně má jít například o to, že v případě nedodržení lhůty úředníky by systém automaticky vydal rozhodnutí – to podle ní může vést k napadání stavebních povolení u správních soudů.

Zástupci vedení Prahy kritizují také fakt, že k vypracování připomínek k rozsáhlému zákonu dostaly příslušné instituce necelý měsíc. „Takto krátké připomínkové řízení podle mě neumožňuje, aby ten zákon byl kvalitní,“ řekla H. Kordová Marvanová. Petr Hlaváček doplnil, že například návrh nového občanského zákoníku bylo možné připomínkovat téměř rok. Možnost poslat připomínky již byla v případě v červnu schváleného věcného návrhu zákona, podle Kordové Marvanové však ministerstvo prakticky žádné z došlých připomínek do paragrafového znění nezapracovalo.

Paragrafy v časové tísni

Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy a pod který budou spadat lokální úřady. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila vláda v červnu, platit by měl od roku 2021, což ale není podle některých odborníků reálné. Nepochybně také proto, že zásadních připomínek se zejména v poslední době objevuje stále více.

SF/pb