Praha: další návrhy regulace krátkodobých pronájmů

Návrh novely občanského zákoníku, která by umožnila společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) ve stanovách omezit či zakázat svým členům využívat byty ke krátkodobým pronájmům přes ubytovací platformy typu Airbnb, nechala připravit Pražská radní Hana Marvanová (za STAN).

Návrh už prezentovala na jednání magistrátní komise pro krátkodobé ubytování. Přitom město Praha již do Sněmovny odeslala návrh novely živnostenského zákona, která by umožnila regulaci krátkodobého ubytování samotnými obcemi.

SVJ a legislativa

Městský soud v Praze loni v listopadu rozhodl ve prospěch jednoho pražského SVJ, které si ve stanovách určilo, že k využití bytu pro krátkodobé ubytování je třeba souhlasu všech členů. Rozsudek zatím není pravomocný a ještě o něm bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. Možnost SVJ omezit stanovami krátkodobé ubytování by nicméně H. Marvanová chtěla ošetřit legislativně. Do druhého odstavce paragrafu 1175 občanského zákoníku by podle jejího návrhu měla přibýt pasáž: „Pokud užívání společných částí neodpovídá účelu užívání bytu uvedenému v prohlášení a může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě, mohou pravidla pro užívání společných částí vlastníku určit přiměřená omezení.“ Jedná se o další z cest, kterými chce vedení metropole dosáhnout regulace krátkodobého ubytování.

V dubnu také vešla novelou zákona v platnost povinnost provozovatelů krátkodobých pronájmů, respektive platforem poskytnout na vyzvání živnostenským úřadům informace o ubytovatelích, počtu ubytovaných a podobné údaje. Úřadům se ale stále nedaří tyto informace získávat.

Unijní regulace?

Ve Sněmovně je už také návrh, podle kterého by mohla Praha vlastní vyhláškou nebo nařízením krátkodobé ubytování regulovat, například omezit počet dnů v roce, po které může být byt pro tyto účely využíván. Jak ale nedávno prohlásil poslanec Patrik Nacher (za ANO), není jasné, zda se v nejbližší době podaří najít dost hlasů na zařazení tohoto bodu na program jednání. Podle Hany Marvanové je však důležité, aby se regulace schválila co nejdříve: „Jestli počkáme po volbách, tak to zase můžeme začít od nuly.“ Dodala, že nechává zpracovat také právní analýzu toho, jestli je z pohledu stavebního práva možné poskytovat ubytovací služby v prostorech, které jsou zkolaudovány jako byty. Praha je také podle radní Marvanové spolu s dalšími 22 evropskými městy součástí snahy prosadit u Evropské komise regulaci tohoto podnikání na evropské úrovni.

Kdy je vhodná doba?

Provozovatelé krátkodobých pronájmů celkem pochopitelně vidí celou věc jinak. Podle Matěje Koutného z České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) je nyní krátkodobé ubytování v metropoli na čtvrtinovém stavu proti době před pandemií, což není ta pravá doba na regulaci: „V tuto chvíli je potřeba neomezovat jakékoliv podnikání, které přináší peníze do společné kasy.“ Předseda magistrátního výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha Sobě) naopak omezení cestovního ruchu dané koronavirem považuje za dobrou příležitost, jak krátkodobým pronájmům „přistřihnout křídla“.

Kritika z mnoha stran

V Česku se předloni přes ubytovací platformy ubytovalo 1,16 milionu zahraničních turistů. Vedle Airbnb působí na českém trhu další platformy například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo. Nejvíce se krátkodobé pronájmy prosadily v Praze, v níž se podle odhadů k těmto účelům v době před koronavirem využívalo kolem 11 500 bytů, z nichž se ovšem nemalá část nyní „překlopila“ na standardní pronájmy. Jejich nabídka v průběhu roku značně stoupla – počet dostupných bytů pro dlouhodobé nájemní bydlení v Praze v polovině roku meziročně vzrostl o 97,7 % na 14 738.

Celý systém nejen u nás čelí kritice za negativní vliv na dostupnost bydlení a život stálých obyvatel v domech, kde některé byty slouží k ubytování turistů. Značně problematické je rovněž danění (respektive jeho absence) tohoto typu podnikání, například Praha odhaduje tyto „nedoplatky“ na desítky milionů korun. Airbnb a podobné platformy za víceméně nekalou konkurenci považují hotely a celý „oficiální“ sektor ubytovacích služeb. Hlavně proto, že nemusejí dodržovat řadu norem a předpisů, které jsou pro obor závazné.

ČTK/pb