Petr Palička, Penta: Čekají náš těžké časy

Ekonomické následky pandemie budou velké a mám pocit, že jejich rozsah a hloubku zatím ještě nedokážeme ani odhadnout – říká trochu pesimisticky Petr Palička ze společnost Penta Real Estate. Firmu, kterou řídí, ovšem covid-19 nijak zvlášť nezaskočil.

Jaký pro Pentu byl minulý rok? Popravdě řečeno, development se nezdá být pandemií nějak zvlášť citelně zasažen.

Hospodářské výsledky ještě nemáme, ale počítáme s tím, že budou dobré.

Lepší než v roce 2019?

To nejspíš ne. Loňský rok ale pro Pentu určitě nebyl nijak kritický. Jistě, některé věci se zpomalily, práce úřadů se trochu zadrhla, ale to nás nijak nezaskočilo.

Proběhly u vás loni nějaké zásadnější změny organizačního rázu?

V chodu firmy se mnoho nezměnilo. Jen jsme se museli naučit racionálně využívat systém práce z domova.

Nemohu se nezmínit o dnes už loňské slovenské aféře Haščák. Jak to vnímáte?

Samozřejmě z toho radost nemáme, je to reputační záležitost. S prací a činností české Penty to ale nemá nic společného. Z našeho pohledu jde o osobní problémy jednoho z pěti akcionářů Penty, nechci to nijak komentovat. Celá tato záležitost ovšem trochu připomíná českou aféru Nagyová – z níž, jak už dnes víme, nakonec nezbylo skoro nic. (Pozn.red. Jaroslav Haščák byl z vazby už propuštěn.)

Pojďme k developmentu – nyní poměrně intenzívně vedete promo kampaň na projekt Masaryčka. Dříve měl označení Central Business District, to už ale nějak nepoužíváte?!

Masaryčka je mezi lidmi zavedený pojem nejen pro samotné nádraží, ale také jeho okolí desítky let. Co však bylo pro změnu našeho původního názvu rozhodující – koncepce projektu prošla velkými změnami. Na začátku jsme uvažovali o čistě podnikatelském centru či komplexu, ale jako každý developer musíme reagovat na poptávku. A ta dnes volá po smíšené zástavbě – tedy kombinaci bydlení, obchodu, služeb a kanceláří, kde už dnes ani zdaleka nesídlí jen úředníci. Nemůžeme to ignorovat, navíc už máme výbornou zkušenost na Waltrovce. V tomto duchu jsme proto projekt přepracovali, a tím ten náš původní název úplně ztratil smysl a logiku.

V jakém stavu je dnes?

Projekt má, jak asi víte, několik fází. Tou první, aktuální, jsou dvě budovy podél ulice Na Florenci. Ty už mají územní rozhodnutí, zatímco stavební povolení se vyřizuje. Předpokládáme, že stavět na začneme na jaře tohoto roku.

Jde o projekt velký, takže pochopitelně jako vždy vyvolal diskusi i nepříznivé reakce – jak ho dnes traktuje pražská samospráva?

Stručně řečeno: nikdo nám nehází klacky pod nohy. Co se týká první etapy, s magistrátem a Prahou 1 jsme dospěli k dohodě, v níž jsme se zavázali pomoci s rozvojem okolí našeho projektu. Pro třetí etapu, která bude z větší části realizována na území Prahy 8, chystáme ve spolupráci s Prahou – a také s ČSAD, vlastníkem části dotčených pozemků – architektonickou soutěž. Tu plánujeme vyhlásit nyní v lednu. Mimochodem: že je kooperace s městskou části Praha 1 opravdu na dobré úrovni ukazuje i fakt, že jsme po dohodě s ní před koncem minulého roku vyhlásili urbanistickou soutěž na úpravu malého náměstí přímo u nádraží. Takže ještě jednou: ve vztazích s městem a jeho samosprávou nemáme problémy.

Co má Penta kromě Masaryčky takříkajíc na stole?

Je toho hodně. Dokončujeme pěkný bytový projekt Maison Ořechovka, to je 130 bytů, první fáze se už kolauduje a prodej jde velmi dobře. V nuselském pivovaru zatím provádíme přípravné práce, stavět bychom chtěli začít na jaře – čekáme na stavební povolení pro novostavbu, která bude přiléhat k původním budovám pivovaru. Jejich rekonstrukce se samozřejmě připravuje, už jsme podali žádost o územní rozhodnutí. Ke konci se také snad chýlí peripetie projektu Victoria – to je budova, která bude stát na dejvickém Vítězném náměstí namísto nerealizovaného projektu proslulého Ledního medvěda. V Praze 6 máme ještě jeden menší rezidenční projekt Juliska – i tady čekáme na stavební povolení, které je na spadnutí. A pak je tu pokračování Waltrovky – výstavba 450 bytů a kancelářských budov na území mezi stávající Waltrovkou a radlickou centrálou ČSOB. Povolovací řízení je v chodu.

Podle mnohých je dnes vhodný čas k akvizicím. Pandemie leckomu přináší problémy a kdo má peníze, může údajně udělat dobré nákupy?!

Doba je nejistá, to je pravda, ale že by realitní trh byl zaplaven nabídkami, to bych neřekl. Máme řadu věcí rozjednaných, ale žádnou zásadní akvizici jsme v poslední době nerealizovali.

Chystají se systémové změny – zejména nový stavební zákon. Vy jste se ostatně na jeho přípravě přinejmenším jako člen ARTN podíleli. Co v tomto ohledu očekáváte?

Sledujeme to samozřejmě velmi pozorně včetně diskuse kolem současné podoby návrhu zákona. Často se v ní objevují tvrzení, že je šitá na míru pro developery. Je to trochu paradoxní – největší význam či přínos bude mít evidentně pro stát, který má s výstavbou páteřní infrastruktury ohromné potíže. A usnadnění povolovacích procesů samozřejmě významně pomůže i tisícům malých stavebníků. V poměru k tomu jsou developeři docela malá skupina. To jen tak na okraj. Jinak pevně věřím tomu, že nový zákon výstavbě prospěje. Pravda, je to dost dynamická záležitost, existuje mnoho pozměňovacích návrhů, uvidíme, jaký bude výsledek. Ale pokud se konečná verze od původního návrhu příliš neodchýlí, tak to pomůže všem.

Loňský rok také konečně přinesl výsledky dlouholetého snažení náměstka pražského primátora Hlaváčka a radní Marvanové. Mluvím o Pražské developerské společnosti a také o snad už definitivně schválené podpoře družstevní a spolkové výstavby bytů. Vy na pražském bytovém trhu působíte – jak to hodnotíte?

Tady je především nutné konstatovat, že stavebnímu zákonu podléháme úplně všichni. Jestli se nezmění, pak i development v režii města bude čelit stejným potížím a průtahům, s jakými dnes zápolíme my. V případě, že se poměry změní, pak by nepochybně efektivnější nakládání s městskými pozemky a příprava projektů pro takové lokality měly smysl. Nejsem ale přesvědčen o schopnosti je také realizovat. Vybudování developerské firmy totiž není ani snadná, ani krátkodobá záležitost, ta nevznikne ze dne na den. Jinak lze takové počiny a snahy jen ocenit. Určitě ovšem nevyvolají nějakou cenovou revoluci. Totéž platí pro tu družstevní výstavbu – v nejbližších letech se může jednat maximálně o pár desítek bytů, to na trhu žádný masivní pohyb nevyvolá.

Celý minulý rok byl mimořádně dramatický. Jak jste se s ním vyrovnal vy osobně?

Stejně jako všichni jsem už trochu unavený. Přitom nemám obavy o své zdraví, já už covid prodělal. Jenže ostatní obavy mají a není divu. A také je to trochu smutný čas – nikam se nemůžete vydat, žádné večírky, žádné kino, divadlo, sport, nic. Jak říkám, smutná doba.

Jak se s pandemií vyrovná podle vás česká ekonomika?

Následky budou velké a mám pocit, že jejich rozsah a hloubku zatím ještě nedokážeme ani odhadnout. Já sám jsem v tomto ohledu dost skeptický až pesimistický. Myslím, že nás čekají těžké časy. To za prvé. Za druhé má pandemie velmi negativní dopady na pracovní morálku. Co si budeme vykládat – spousta lidí si odvykla pracovat, bude velmi obtížné vracet se do normálních poměrů. A třetí věc, která mne trápí, to je negativní vliv pandemie na proces vzdělávání – škody, mezi které patří zejména ztráta návyků v dobách distanční výuky, se budou napravovat hodně dlouhou dobu. V porovnání s těmito problémy mi třeba nárůst zadlužení státu přijde nikoli snad úplně nicotný, ale nepříliš významný.

Petr Bým