24. 6. 2020

Novela liniového zákona urychlí výstavbu

Příprava staveb dopravní a další infrastruktury se v budoucnu zřejmě výrazně zkrátí. Podle vlády by to mohlo být až o třetinu. Stát by měl také snáze a rychleji získávat pozemky pro výstavbu dálnic a železnic. Počítá s tím novela takzvaného liniového zákona, kterou minulý týden schválila Sněmovna. V současné době trvá příprava velkých dopravních staveb až třináct let.

Novela má umožnit státu stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup budou ale moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic. Tento návrh, vycházející z tzv. polského modelu, předložil zpravodaj Martin Kolovratník (ANO) a získal pro něj podporu i hospodářského výboru. Na Kolovratníkův návrh Sněmovna také rozhodla, že snáze půjdou získávat pozemky vedle dálnic i pro nové elektrárny s výkonem nad 100 MW a pro přenosové sítě.

Širší možnost mezitímního rozhodnutí

Schválený návrh navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Napříště se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje. V těchto souvislostech poslanec Kolovratník uvedl, že Ředitelství silnic a dálnic zatím použilo mezitímní rozhodnutí již v 15 případech a z toho v pěti případech úřady už také rozhodly.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto „vymezené“, respektive významné stavby i nové jaderné kapacity v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Elektromobilita bez povolovacího řízení

Poslanci vznesli k předloze desítky pozměňovacích návrhů. Poslanec Kolovratník uspěl s návrhem, který zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu. Sněmovna přijala i návrh Petra Dolínka (ČSSD), který má podpořit rozvoj elektromobility. Napříště se při budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Pirátský nesouhlas neuspěl

Pro zákon jako pro celek hlasovalo 129 ze 157 přítomných poslanců, přičemž Piráti navrhovali novelu rovnou zamítnout. Poslanec této strany Ondřej Polanský mimo jiné, že stanovisko Legislativní rady vlády je tak zdrcující, že by se slušelo návrh novely stáhnout a přepracovat.

Také předseda klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura nešetřil výhradami. „Co to říká o té kvalitě návrhu, kdy sami vládní úředníci to strhají od začátku do konce,“ podotkl. Připomněl, že poslední novelu tohoto zákona Sněmovna schvalovala před dvěma lety. Poukazoval přitom na to, že poslanci nemají informace, zda a jak tato předchozí novela pomohla urychlit výstavbu. Také Helena Langšádlová (TOP 09) naléhala na Karla Havlíčka, aby poslancům poskytl analýzu toho, jak pomohly ve výstavbě nástroje, které do zákona Parlament vložil při poslední novelizaci.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že v případě pozitivního scénáře se může příprava infrastrukturních staveb zkrátit až o sedm let. Ujišťoval, že polský model nikoho nepřipraví ani o korunu, ale eliminuje možné vydírání a prodlužování debat o získání pozemků.

SF/pb