Vychází speciál časopisu ERA21/2012

Letní speciál časopisu ERA21 je již tradičně věnován interiérovému designu. Toto „vylehčené“ číslo je plné inspirativních řešení pro malé a ještě menší byty. K obytnému designu se vracíme po neuvěřitelně dlouhých čtyřech letech, v nichž se mnoho věcí kolem nás změnilo. Okázalá, formálně dokonalá, avšak poněkud neosobní řešení doby nedávno minulé nahradily autorské přístupy postavené na vyjádření jedinečnosti uživatele a atmosféry jeho domova. Místo dřívějšího mramoru, tropického dřeva a kůže tak na nás novou svěžestí působí výraznější barevnost, podpořená volnější organizací otevřených úložných prostor, přiznanou utilitární estetikou konstrukčních prvků, uplatněním repasovaného nábytku či osobitých výtvarných děl. Doma je holt doma. Vážení čtenáři, vážené čtenářky, inspirativní čtení vám přeje Osamu Okamura, šéfredaktor

Je tady ticho, klid, je tady pokoj, byt

Jakub Kopec

V době, kdy se konečně naplno rozbíhá odborná diskuze o interiéru města – veřejném prostoru –, může vypadat téma bytových interiérů jako obehraná písnička. Titulní verš z písně Pokoj skupiny Midi Lidi napovídá, v čem jedinečnost individuálního bydlení ve městě tkví. Je založena na maximálním soukromí a intimitě jeho obyvatel, která je v přímém protikladu k anonymnímu veřejnému životu v exteriéru.

Tento fakt nesnižuje ani skutečnost, že většinu bytů dnes globálně propojuje internet. Naopak. Větší možnosti virtuální komunikace činí z osobního setkání v reálném prostoru bytu výjimečnou událost. Byty jsou také stále více užívány nad rámec bydlení – jako domácí kanceláře, ateliéry, školky nebo provozovny. Opět začíná nabývat na síle fenomén bytové kultury, který v dobách nesvobody sloužil k projevu svobodného myšlení. Dnešní bytová divadla, galerie či domácí kina mění pokoje a byty na místa vytváření rozličných komunit a sdílení společných zájmů, často v návaznosti na sociální sítě.

Abychom se dostali za vstupní dveře bytu, je nezbytný určitý vztah s jeho obyvateli nebo jejich pozvání. Tento úvodník je pozvánkou do bytů, které ukazují rozdílné tendence v soudobém navrhování – od mainstreamu až po vyhraněné alternativy. K úspěšné realizaci bytového interiéru, pokud má opravdu sloužit žití, a ne jen reprezentaci majitele, je potřebná zejména vzájemná empatie klienta a architekta. S ohledem na citlivou povahu zadání pak nepřekvapí, že u téměř poloviny publikovaných projektů jsou zadavatel a autor návrhu totožní. Návrhy malého rozsahu pro vlastní potřebu, mezi něž interiéry patří, lze v tomto kontextu chápat jako ideální příležitost k ověření architektových východisek.