Vláda se bude zabývat řešením sporů o pozemky pod letišti

Vláda se bude opět zabývat návrhem ministerstva dopravy na vypořádání vztahů mezi majiteli pozemků a vlastníky tuzemských letišť. Ministerská novela zákona o civilním letectví předpokládá, že do jednoho roku od zahájení platnosti se mají majitelé pozemků a letišť dohodnout na prodeji nebo zřízení věcného břemene k pozemkům, případně v této lhůtě zahájit řízení o omezení nebo odnětí vlastnického práva. Diskusi k novele kabinet začátkem února přerušil.

Roční lhůta pro jednání mezi majiteli pozemků a letišť je mnohem kratší, než resort dopravy ještě před meziresortním připomínkovém řízení plánoval. Původně totiž úřad navrhoval pěti až desetileté přechodné období, po jehož konci by automaticky nastupovalo u letišť, jejichž provoz je ve veřejném zájmu, vyvlastnění pozemků.

Samotným vyvlastňováním chystalo ministerstvo dopravy pověřit Úřad pro civilní letectví (ÚCL), proti čemuž se ale postavilo ministerstvo pro místní rozvoj. To požadovalo, aby rozhodovací pravomoc o vyvlastnění zůstalo obcím s rozšířenou působností, jak je tomu v současnosti i v jiných případech. Resort dopravy poté od návrhu ustoupil.

Letité soudní spory o zřízení věcného břemene se podle ministerstva dopravy týkají například letišť v Brně Medlánkách, Kladně, Příbrami nebo ve Vlašimi. Naopak pražská Ruzyně je příkladem letiště, kde se vlastník pozemků s letištěm pře o výši poplatků za jejich využívání, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

V Česku je v provozu 92 letišť, z toho 18 podle materiálů ministerstva dopravy jsou letiště s mezinárodním provozem a čtyři patří armádě. Osm letišť, v Praze a velká regionální letiště jako v Brně nebo Karlových Varech, umožňuje přistávání letadel i za zhoršených povětrnostních podmínek, kdy je třeba pilotovat pomocí přístrojů. Valná většina letišť v tuzemsku pak umožňuje let jen za viditelnosti označovaný jako VFR (Visual flight rules), kdy pilot řídí a naviguje letadlo podle výhledu z kabiny.