30. 9. 2021

SPOLU chce stavět 40 000 bytů ročně

Koalice SPOLU, v níž se spojily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, chce nastavit podmínky pro výstavbu minimálně 40 000 bytů ročně. Zlepšit chce například možnosti pro výstavbu na brownfieldech, dále chce snížit DPH pro rekonstrukci nebo výstavbu standardních bytů z 15 na 10 % či zvýhodnit hypotéky pro pořízení prvního bydlení, včetně státní půjčky. Spolu také navrhuje zkrácení doby odpisů pro výstavbu nájemního bydlení, zjednodušení státní podpory pro výstavbu městských a obecních bytů nebo jednodušší podmínky pro spolupráci samospráv a soukromých firem při výstavbě nájemních bytů.

Více než 40 000 bytů včetně nástaveb, vestaveb a penzionů bylo v Česku od roku 1998 podle údajů Českého statistického úřadu dokončeno pouze v předkrizovém roce 2007, loni jich bylo 34 412, průměr za posledních 23 let je 30 153.

„To, co se na trhu s bydlením v poslední době odehrává, je jedna velká tragédie. Některé strany navíc navrhují naprosto nesmyslná řešení jako například pokuty za neobsazené byty, zdanění bytů nebo dokonce lustrování, zda sami nežijete v příliš velkém bytě. Žádný z těchto rudých nesmyslů nepodpoříme,“ řekl místopředseda ODS Martin Kupka. Spolu chce podle něj klást důraz na nájemní bydlení, ale opomíjet nechce ani vlastnické nebo družstevní. Vysoký podíl vlastnického bydlení v porovnání s většinou západních zemí za žádný problém nepovažuje.

„Nedopustíme vznik nového státního podniku na bydlení, jak navrhuje Andrej Babiš. Hodně z nás si dovede vybavit, jak špatně fungoval státní OPBH. Nedopustíme ani plán na prefabrikované bytové jednotky,“ doplnil místopředseda TOP 09 Lukáš Otys.

„Každopádně chceme hned po volbách novelizovat stavební zákon. V současné podobě nezrychlí výstavbu, pouze zvyšuje byrokracii. Navíc hrozí, že stavby nebude mít kdo povolovat. Naprosto zásadní je elektronizace stavebního řízení. Chceme také zavést transparentní cenovou mapu obvyklého nájemného a stabilní podmínky pro investory a rodiny,“ doplnil M. Kupka. Nový stavební zákon schválila v červenci Sněmovna. Jeho účinnost má nabíhat postupně do poloviny roku 2023.

ČTK