Otazníky kolem zákona o sociálním bydlení

O propuštění zákona o sociálním bydlení do dalšího projednávání žádají Sněmovnu zástupci některých organizací na pomoc potřebným a postiženým. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by mohlo být možné do voleb zákon stihnout přijmout, pokud se „všechny poslanecké kluby budou chovat rozumně“.

„Je to velké rozčarování, že se nedaří protlačit zákon ani prvním čtením. Pokud existuje možnost vykročit pozitivním směrem a odpovědní nejsou schopni se na ní domluvit, považuji to za smutné,“ řekl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. Armáda spásy začala s vlastním projektem sociálního bydlení před 13 lety, nyní má 250 bytů pro potřebné. I když podle Krupy mnohé organizace i radnice sociální bydlení už zajišťují, dokážou pomoci jen části lidí a bez zákonné podpory se situace nezlepší.

Podle místostarosty Štětí Miroslava Andrta (ČSSD) by zákon pomohl i obcím. „Vnímali jsme ho jako nástroj, který srovná podmínky pro všechna města a obce. Některé problémy totiž neřeší a snaží se lidi odsouvat jinam,“ řekl novinářům. Norma by podle něj obcím umožnila i rozhodovat o tom, kdo v nich bude bydlet. Přijetí normy podporuje i Sdružení nájemníků ČR. „Pokud to jde v Rakousku a Německu, proč by to nemělo jít u nás. Nechápu, proč se z toho stává politická hra,“ řekl předseda sdružení Milan Taraba.

Vládní strany se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázaly v koaliční dohodě i v programu. Původně měl platit od letoška, přípravy se ale kvůli rozdílným představám stran protáhly. Zatímco podle ANO by měly sociální byty dostávat jen ti nejchudší, podle ČSSD by na ně měli dosáhnout i samoživitelé, senioři v tísni či postižení. Podle opoziční TOP 09 nynější znění normy vzniku ghett nezabrání a vyžádá si desítky miliard. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková navrhuje vrácení normy k přepracování. To žádá i ODS.

ČTK