Nelze restituovat pozemky, kde vlastník nemůže uplatnit práva

V restitucích nelze vydat pozemky, u kterých nabyvatel tak jako tak nemůže plně uplatnit svá vlastnická práva. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti Prahy, která nesouhlasila s restitucí parcel v Centrálním parku na Pankráci. Jde o veřejnou zeleň, změnu územního plánu v lokalitě mezi několika sídlišti nelze předpokládat, konstatovali ústavní soudci.

Žaloba Prahy směřovala proti rozhodnutí Pozemkového úřadu. Hlavní město se domáhalo určení, že restituenti nejsou podílovými spoluvlastníky parcel. Obvodní soud pro Prahu 4 žalobě vyhověl jen částečně a konstatoval, že nelze restituentům vydat asfaltovou plochu přístupové cesty. Ve zbytku však rozhodnutí Pozemkového úřadu potvrdil, stejně jako poté Městský soud v Praze a Nejvyšší soud.

Obvodní soud nyní musí spor řešit znovu. Podle ústavních soudců vede vydání podobných pozemků ke vzniku takzvaného holého vlastnictví, které vlastníkovi neumožňuje s věcí disponovat nebo ji jakkoliv využít. Zůstává vlastníkem jen nominálně, „podle jména“. To však není účelem restitučního procesu, zdůraznili ústavní soudci.

„Předmětné pozemky (veřejná zeleň) jsou v posuzovaném případě veřejným statkem a v dané městské lokalitě je vyloučené, že by restituent či jiní vlastníci pozemku dosáhli v budoucnu změny územního plánu (jedině ta by totiž mohla vést k tomu, že by se pozemek stal skutečným předmětem výkonu vlastnických oprávnění),“ píše se v nálezu.

Pokud nějaké pozemky nelze restituentům vydat, například kvůli jejich zastavěnosti a nevratné změně účelu, mohou získat náhradní pozemky nebo finanční kompenzaci.

Podobný případ řešil Ústavní soud v roce 2014. I tehdy šlo o stížnost Prahy, která nesouhlasila s navrácením pásu zeleně u vozovky na sídlišti v Troji restituentům. Ústavní soud tehdy zdůraznil, že cílem zákona o půdě bylo vydávat zemědělsky využitelné pozemky, což není případ zeleně na sídlišti ani jiných veřejně přístupných prostranství.

Soud už tehdy poukázal na složitost a kontroverzní povahu podobných sporů, kde proti sobě stojí práva restituentů a veřejný zájem na užívání pozemku, který se patrně nikdy nevrátí do zemědělského půdního fondu. Tehdejší ani dnešní nález neprošel ve tříčlenných senátech ústavního soudu jednomyslně.

Zdroj: ČTK