Města mohou v územních plánech řešit otázky republikového významu

Města mohou za určitých podmínek v územních plánech řešit otázky republikového významu, i když chybí krajské zásady rozvoje. S novým rozsudkem přišel Nejvyšší správní soud (NSS), který se zabýval situací ve Znojmě. Krajský soud v Brně v únoru zrušil ve znojemském územním plánu koridor pro obchvat, který má být zároveň přeložkou silnice první třídy, a je proto obsažený ve státní politice územního rozvoje. Podle NSS, který vyhověl kasační stížnosti města, postupoval krajský soud formalisticky a územním plánem se musí zabývat znovu. Podle NSS mohou města a obce v územních plánech řešit záměry celostátního významu, pokud to umožní krajský úřad jakožto nadřízený orgán územního plánování. A pokud se řešení v územním plánu později dostane do rozporu s krajskými zásadami územního rozvoje, je nutné městskou dokumentaci změnit a uvést do souladu s krajskou, případně republikovou. Jihomoravský kraj nyní platné zásady rozvoje nemá, což podle některých představitelů Brna komplikuje také přípravu územního plánu krajského města. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) verdikt přivítal. Doufá, že v Brně skončí „období výmluv“ a město začne pracovat na novém územním plánu a dohodě s krajem o provázání městského a regionálního plánování. „NSS řešil kauzu obchvatu Znojma, která má ve vztahu k zásadám územního rozvoje svá specifika, takže pro zodpovědnou reakci si musím nejdřív rozsudek přečíst, zda je možné ho takto vůbec zobecňovat,“ reagoval náměstek primátora Brna Martin Ander (SZ). S konkrétní podobou obchvatu Znojma vyslovil souhlas jak krajský úřad, tak ministerstvo dopravy. Pokud by se Znojmo řídilo názorem vysloveným krajským soudem, mohlo by podle NSS dojít k absurdnímu výsledku. Obchvat jakožto záležitost republikového významu by nesmělo vymezit, protože chybí krajské zásady územního rozvoje, ale ani nevymezit, protože musí respektovat státní politiku územního rozvoje, která záměr obsahuje. Územní plán by tak vlastně vůbec nebylo možné vydat. „Úkolem soudní judikatury totiž není činit již tak dosti těžkopádné procesy územního plánování ještě komplikovanějšími do té míry, že požadavky z judikatury vyplývající by byly prakticky nerealizovatelné, čímž by mohly být v důsledku ohroženy samotné cíle a úkoly územního plánování,“ stojí v rozhodnutí NSS. Soudce zpravodaj Aleš Roztočil v rozsudku zdůraznil kromě principu hierarchie a závaznosti různých úrovní územního plánování také princip flexibility. „Je třeba zohlednit to, že pořízení a vydání jednotlivých aktů územně plánovací dokumentace je jednak dlouhodobý proces, zpravidla trvající více let, jednak záměry územního plánování nejsou statické a podléhají změnám,“ uvedl NSS.