6. 9. 2019

Knihovna NTK připomíná učebnici

Magickým datem 9. září 2009 zahájila před deseti lety Národní technická knihovna (NTK) v Praze svůj provoz v nové budově. Tato moderní hravá stavba působivě dokresluje dejvický univerzitní kampus a poskytuje důstojné zázemí knihovně, která je největší a nejstarší knihovnou technické literatury v ČR s kapacitou přes 1,5 milionu svazků.

A nejen to, NTK patří i k nejstarším technickým knihovnám na světě. Specializovaná technická knihovna, předchůdkyně dnešní NTK, vznikla již v lednu 1718. Dnešní název získala před deseti lety po přestěhování do novostavby. Své fondy do ní přestěhovaly Státní technická knihovna (STK) i nedaleké technické fakulty (ČVUT).

Knihovna ze studia AK Architekti (nyní Projektil Architekti), vyrostla takřka nenápadně „ve stínu debat“ o nové Národní knihovně z dílny architekta Jana Kaplického, ovšem nerodila se snadno. O její stavbě se uvažovalo již od 60. let, kdy pomalu přestávala stačit kapacita knihovny v Klementinu. Soutěž byla vypsána ale až na přelomu století a vítězný projekt vyhlásila porota v lednu 2001.

Stavba jednadvacet metrů vysoké knihovny začala na někdejším parkovišti před Fakultou architektury ČVUT na podzim 2006 a skončila v prosinci 2008. Kvůli odkladům výstavby se náklady zvedly z předpokládané 1,5 miliardy na 2,25 miliardy korun.

V rozpočtu ministerstva školství se navíc nenašla potřebná suma, a tak se o financování postarala dodavatelská firma (skupina Sekyra Group), které stát zavázal knihovnu splácet.

Jednadvacet metrů vysoká budova architektů Romana Brychty, Adama Halíře, Václava Králíčka a Petra Leška se vyznačuje elegantním tvarem zaobleného čtverce a díky koncepci dvouplášťové fasády i nízkou energetickou náročností. Má například unikátní systém vytápění a chlazení, který využívá akumulační schopnosti její konstrukce.

Budova je podle autorů koncipována jako hravá technická učebnice, a to včetně detailů. Například na schodišti se návštěvník může dozvědět, kolik kalorií spálí, pokud půjde po schodech. Barvy podlah odpovídají tomu, jaké je v dané části pnutí. Syrový interiér s odkrytými rozvody rozveselují „dětinské“ kresby rumunského výtvarníka Dana Perjovschého.

Právě ty propojují šestici nadzemních podlaží budovy, ve kterých se nachází administrativní zázemí instituce i prostory pro čtenáře. Dominantu interiéru budovy, do které je možné vstoupit ze čtyř stran, tvoří prostorné atrium, sahající z přízemí až pod střechu. V podzemí je depozitář a parkoviště, budova je obklopena strohou betonovou plochou, a na severovýchodě parčíkem.

Moderní a vzdušné prostory knihovny nabízejí individuální i týmové studovny a učebny, samoobslužné tiskové a kopírovací služby, noční studovnu, WiFi signál, počítače pro veřejnost, kavárnu a parkoviště pro auta a kola.

Čtenářům je k dispozici zhruba 600.000 knižních svazků v tištěné podobě, které si mohou samostatně vypůjčovat a vracet. Ve studovně časopisů se nachází 700 aktuálních ročníků odborných časopisů. A v elektronické podobě se čtenářům nabízí 80.000 knih a 50.000 odborných časopisů.

V budově NTK se nachází zhruba 1300 studijních míst a několik set míst relaxačních. Také pobočka městské knihovny, prodejna počítačů a společné univerzitní knihkupectví ČVUT a VŠCHT. Odehrávají se tu i společenské a kulturní události, přednášky a výstavy.

Knihovna poskytuje také na dálku elektronickou cestou kolem 18.000 odborných časopisů z oblasti techniky, přírodních věd a medicíny pro studenty a odborníky.

Budova NTK získala četná ocenění, například cenu primátora hl. m. Prahy (Stavba roku 2009), cenu Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu a cenu Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí. A v roce 2010 také cenu Grand Prix Obce architektů. Odborná porota ocenila jasnost jejího konceptu, úspornost a jednoduchost výrazu a elegantní řešení.

ČTK