Bubny – Zátory pohledem mladých architektů

„Teď už se snad podaří s touto jizvou na tváři Holešovic něco udělat!“, prohlásil nedávno první náměstek pražského primátora Tomáš Hudeček. Jeho slova se týkala budoucnosti někdejšího nádraží Praha – Bubny. Mladí architekti ze stavební fakulty ČVUT se ovšem s touto „jizvou“ už vyrovnali. Právě v tomto týdnu (ve středu 6. února) začíná na pražském magistrátu výstava jejich prací „Holešovice_Bubny /revitalizace a konverze bývalého nádraží Bubny“.

Na výstavě budou prezentovány práce studentů 6. ročníku katedry architektury FSt ČVUT. Konkrétně jde o sedm urbanistických návrhů, které všechny odrážejí viditelnou snahu o nový pohled na řešení výstavby v Bubnech. Zadání bylo stručné: přeměna železničního brownfieldu na městskou čtvrť s vymezením nových funkčních celků pro bydlení, práci, sport a odpočinek, když součástí návrhu muselo být i řešení dopravy v nové zástavbě a její napojení na celoměstskou dopravní infrastrukturu. Zásadním požadavkem bylo také zachování „industriálních stop“ v území a zpracování návrhu možného využití původních objektů nádraží jako nenahraditelného fenoménu celé lokality. Zadání přitom vycházelo z reálných potřeb města i vlastního území, s přihlédnutím k již dohodnutým nebo navrhovaným záměrům – v průběhu práce proto studenti konzultovali jak s pražským magistrátem, tak společností Orco, která vlastní zhruba čtvrtinu stohektarového pozemku.

Atelier Šenberger-Šourek se na katedře architektury stavební fakulty ČVUT problematikou revitalizací industriálních brownfieldů zabývá dlouhodobě. Nejspíš i proto, že oba jeho pedagogičtí protagonisté mají v této oblasti četné praktické zkušenosti. Tomáš Šenberger je například autorem oceňované přestavby brněnské textilky Moravan na bytový dům, Michal Šourek má za sebou mj. přestavbu malé vinohradské továrny na rezidenčně – kancelářský komplex Agora Flora. V loňském roce studenti ateliéru řešili konverzi Nákladového nádraží Žižkov. Jejich práce tehdy vyvolaly značný ohlas a nejlepší z nich byly také oceněny společností Sekyra Group, která se v této lokalitě jako developer dlouhodobě angažuje.

Lokalita Bubny – Zátory se v dokumentech magistrátu i v médiích často skloňuje už dlouho. Jde pozemek někdejšího bubenského nádraží, který zaujímá plochu zhruba 100 hektarů. Dnes je majetkem několika developerských společností, které tady plánují velkorysou výstavbu zahrnující jak bytové domy, tak velké kapacity obchodní a administrativní. Veškeré takové plány ale narážejí na nutnost provést potřebné změny v pražském územním plánu – požadavky na jejich provedení ovšem dlouhou dobu narážely na odpor zastupitelstva hlavního města. Až letos v lednu se ledy prolomily a pražští radní se rozhodli dát změnám v lokalitě Bubny – Zátory zelenou. Podle náměstka Hudečka si jejich zpracování a schválení vyžádá zhruba rok a půl až dva roky práce. Kompletní zástavba území bude ovšem podle odhadů záležitostí ještě dalších 15 – 30 let. Zatím jediným, ale ještě nikoli finalizovaným konkrétním projektem pro pro ohromný železniční brownfield je obchodní centrum, na jehož výstavbě chtějí své síly spojit společnosti Orco a Unibail – Rodamco.

Vizualizace mladých architektů:

Bartoň

Fiedler

Hlavová

Horváthová

Hubený/ Horváthová

Janoušková

Málková

Padrůňková

Průša/ Dlouhý

Smrčka

Večeře

Voleková

Volkovjaková