Blanka se čtyřletým zpožděním

Do tunelu Blanky vjeli v sobotu ve 14:40 první řidiči. Šestikilometrový tunel byl zprovozněn po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním. Rychlost v rámci zkušebního provozu byla stanovena na 50 km/h. Stavba Blanky stála hlavní město i s napojením na Strahovský tunel 43 mld. Kč, tedy zhruba o deset miliard víc, než bylo původně plánováno. Jak se promítne zprovoznění tunelu do pražské dopravy, zatím není jasné. Město v tuto chvíli nemá žádný ucelený a oficiálně schválený dokument, který by provoz analyzoval a navrhl úpravy v okolních ulicích. Tunel Blanka je součástí městského okruhu, Praze ale stále chybí pokračování vnitřního okruhu i navazující propojení se stále nedokončeným pražským okruhem, jehož výstavbu bude platit stát. O pokračování vnitřního okruhu bude vedení města rozhodovat v nadcházejících týdnech. Jde zejména o nový tunel podél Vltavy ve směru ke křižovatce Balabenka a o možnost zahloubení komunikace v Holešovičkách. Hlavní silniční systém hlavního města mají podle plánu tvořit dva okruhy, tedy vnější obchvat Prahy a vnitřní městský okruh, propojené sedmi radiálami. Kvůli sporům o podobu městského okruhu padlo rozhodnutí o převedení části okruhu do tunelů. Z městského okruhu je nyní v provozu jižní a západní část v trase od Štěrboholské radiály Jižní spojkou na Barrandovský most, následně rozšířenou částí Strakonické ulice a tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským na Břevnov. Zde se napojuje Blanka, která okruh převádí pod Letnou a Stromovkou na pravý břeh Vltavy u Pelc-Tyrolky. Zatím v nedohlednu je část okruhu, která by měla navázat na Blanku a přes Balabenku pokračovat ke Štěrboholské radiále. Po dokončení by měl mít městský okruh délku zhruba 33 km.