Lidí je dost aneb flexibiliáni vpřed!

Pracovnímu modelu „pondělí až pátek, od devíti do pěti” podle některých názorů definitivně odzvonilo. Lidé s vyšší kvalifikací evidentně chtějí větší svobodu rozhodování, jak a kde budou pracovat. Nejde jim o to, zůstat v rámci „home office” doma, ani nepožadují zkrácené úvazky. Spíše chtějí co nejefektivněji využít vlastní potenciál v průběhu dne.

Preference flexibilního pracovního úvazku, jak co do času, tak i místa, vyplývá z globálního průzkumu největšího provozovatele coworkingových prostor – Spaces. Zapojilo se do něj přes 15 000 respondentů v řídících pozicích po celé světě. Výsledky? Více než polovina oslovených potvrdila, že sami pracují mimo kancelář alespoň 2,5 dne z týdne. Obdobně tomu bude i v případě jimi řízených týmů. A 80 % uchazečů o práci bez ohledu na jejich věk si ze dvou identických nabídek vybere tu s možností flexibilní práce.

Flexibilita = větší efekt?!

Naprostá většina lídrů a manažerů také potvrzuje, že flexibilní organizace práce vede k lepším výsledkům. Je to i díky rozšíření výkonných informačních a komunikačních technologií. „Z flexibility se stala nová norma. Hnutí,” shrnuje lakonicky výsledky rozsáhlého průzkumu Mark Dixon, spoluzakladatel a šéf společnosti IWG provozující několik coworkingových platforem, včetně Spaces. Jeho slova potvrzuje rovněž Karel Pelán, jenž řídí rozvoj Spaces v České republice a na Slovensku. Podle něj zmíněnou flexibilitu majitelé i management firem přenášejí do všech úrovní: nechtějí se upisovat na dlouhou dobu na fixní plochu kanceláří, obdobně nastavují pružné pracovní podmínky i pro své týmy.

Flexibilita řeší deficit pracovních sil

„Stále více firem umožňuje zaměstnancům pracovat tam, kde chtějí, a jak chtějí. Práce na dálku, pružná pracovní doba, projektové zaměstnávání či zapojování externích spolupracovníků nabízejí dostatek flexibility firmě i lidem, kteří pro ni pracují,” popisuje konkrétní podobu stále rozšířenějšího pracovního „hnutí” Karel Pelán. Podle něj také firmy s podobným přístupem nevykazují nedostatek zaměstnanců.

„Nastupující generace zaměstnanců nebo i freelancerů je velmi výkonná a odpovědná. Funguje týmově. Ale musí mít latentní pocit svobody, volnosti. Proto jsou Spaces celosvětově vyhledávanou platformou pro společnosti, jež hojně využívají energii a potenciál studentů vysokých škol nebo čerstvých absolventů,” uvažuje Karel Pelán.

Naše  minianketa ukazuje, že fenomén flexibility se u nás prosazuje i v oborech, které souvisejí  výstavbou, a to v atmosféře vstřícného postoje managementu. Pravda, jsou i jiné názory. Za všechny citujme Marcela Sourala, šéfa skupiny Trigema, která je jinak svými inovatními počiny už takřka pověstná: „Flexibilní pracovní doba výkonnost zaměstnance snižuje. V praxi tento model moc nefunguje. Vnímám to spíše jen jako dovolenou navíc.

Michal Šourek, MS architekti

Jak problematiku flexibility pracovního výkonu vnímáte?

Zaměstnavatelé  obecně, myslím si, nemají ke flexibilitě vztah horší než zaměstnanci – aspoň k tomu nemají důvod. Klíčem je kontrola výkonu: kontrola je ovšem forma komunikace a v on-line komunikaci jsme čím dál lepší.  Komunikace je rozhodujícím faktorem flexibility: je asi zřejmé, že čím je komunikace snazší a dostupnější, tím flexibilnější jsou podmínky výkonu. Limitující je dnes preference formy komunikace: některé věci stále chceme řešit ve fyzickém kontaktu, nikoliv on-line – i kdyby to šlo. Zůstane nám to, nebo to časem překonáme? Pokud ano, pro horizont 2050 tipuju, že „pevná pracovní doba“ – rozuměj pevný čas provádění pracovního výkonu, nikoliv nutně jeho místo – bude představovat 30 až 40% celkové doby provádění pracovního výkonu v úhrnu národního hospodářství; pokud nás potřeba fyzického kontaktu opustí, podíl pevného času provádění pracovního výkonu klesne pod 10%: to zahrnuje i robotické restaurace, robotické dodávky potravin do domácností … Pevné místo výkonu (práce) bude ještě vzácnější, ale „nula“ to nebude nikdy. Možná to nakonec bude „nejstarší řemeslo“, kdo bude držet prapor pevného času i místa při práci … aspoň doufám 🙂

Myslíte, že tímto způsobem se zvyšuje efektivita práce?

Komunikace obecně produktivitu podporuje. Takže ano – flexibilita podporuje produktivitu práce, i když ne přímo, ne sama o sobě, ale prostřednictvím zlepšování komunikace, které podporuje a prosazuje.

Jak se pracovní flexibilita a hnutí flexibiliánů prosazuje ve vaší firmě?

Řekl bych, že k celé problematice máme postoj velmi pozitivní  – v intenících toho, co už bylo řečeno.

Jan Řežáb, JRD 

Jak problematiku flexibility pracovního výkonu vnímáte?

Flexibilní pracovní doba je jednoznačně trendem dnešní doby. Lidé si chtějí více rozhodovat o svém čase a o náplni života. Netouží trávit každý den „od-do“ v kanceláři uvázaní ke své židli. Potřebují mít čas si zařídit své osobní záležitosti. Chtějí si práci rozvrhnout podle svých preferencí a potřeb. Někdo je nejvýkonnější ráno, jinému se lépe pracuje večer. Proč sedět v kanceláři, kde vás ruší telefonáty a hovory kolegů, když se mnohem lépe soustředíte s notebookem doma na terase? Když určitou flexibilitu firma zaměstnanci umožní, jsem přesvědčený, že to vede k oboustranné spokojenosti. Zaměstnanec tak může dosáhnout rovnováhy mezi prací a osobním životem – a je pak vyrovnanější, spokojenější, nabitý energií a má chuť do práce. A zaměstnavatel má radost, že je zaměstnanec v pohodě a že je výkonný. Ve výsledku win-win situace.

Myslíte, že tímto způsobem se zvyšuje efektivita práce?

Jsem o tom přesvědčen. Flexibilita a samostatnost vede lidi ke zvyšování vlastní odpovědnosti. Vědí, že se musí prokázat skutečně vykonanou a dobrou prací. Že zaměstnavatel neocení prosezené hodiny bez výsledku. Lidé si tím zlepšují i svůj time management. Více si také váží času svých kolegů.

Jak se pracovní flexibilita prosazuje ve vaší firmě?

Rozhodně ji podporujeme. Vysezený důlek v židli neznamená vždy efektivní práci. Když vidím, že někteří kolegové jsou opakovaně ve firmě do večerních hodin, je to spíš výstražný signál, že práci nevykonávají správně nebo efektivně. Flexibiliáni chtějí určitou míru volnosti a to, aby práce pro ně byla zábavou. S tím naprosto souhlasím. Přináší to spokojenost a dobrou náladu, která se poté prolíná celou firmou. Fungujeme pak jako jeden maximálně spolupracující celek. A troufám si říci, že pro mnoho kolegů, včetně mé osoby, je JRD bez nadsázky druhou rodinou.

Petr Bým