Judikatura: převod majetku mezi spřízněnými osobami bez posudku znalce nemusí být neplatný
Nejvyšší soud nedávno částečně revidoval svůj postoj k důsledkům porušení známého § 196a obchodního zákoníku. Dochází-li k převodu majetku mezi akciovou společností či společností s ručením omezeným na jedné straně a spřízněnou osobou na straně druhé (v praxi je relevantní zejména převod mezi společností a některým ze společníků či jinou koncernovou společností) a hodnota majetku dosahuje alespoň výše jedné desetiny základního kapitálu společnosti, musí být hodnota tohoto majetku stanovena znalcem jmenovaným soudem.
Nedodržení těchto předpokladů zakládalo podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu absolutní neplatnost smlouvy o převodu, tj. nabyvatel se nestal vlastníkem převáděného majetku, byť se žádná ze stran neplatnosti nedovolala. Tyto závěry nyní částečně revidoval tzv. velký senát Nejvyššího soudu ve svém rozsudku spis. zn. 31 Cdo 3986/2009.
Návrat k účelu zákona
V posuzovaném sporu byly naplněny podmínky pro aplikaci § 196a, odst. 3 obchodního zákoníku. Převodce proto podal soudu návrh na jmenování znalce. Navržený znalec ještě před svým jmenováním předmět převodu (nemovitosti) prohlédl a ústně stanovil jeho cenu. Smlouva o převodu nemovitostí byla nicméně uzavřena dříve, než byl znalec jmenován soudem. Později vypracovaný znalecký posudek přitom stanovil hodnotu převáděných nemovitostí shodně s dřívějším ústním vyjádřením znalce. Soudy nižších stupňů nicméně v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu dovodily absolutní neplatnost této smlouvy o převodu; soudci Nejvyššího soudu ale dospěli k jinému závěru a postoupili spor k rozhodnutí tzv. velkému senátu.
Velký senát připomněl, že účelem § 196a, odst. 3 obchodního zákoníku je zabezpečit, aby převod majetku nevedl k poškození společnosti (potažmo jejích společníků a věřitelů). Předpokladem pro závěr o neplatnosti smlouvy o převodu majetku tak podle Nejvyššího soudu není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale (současně) i zjištění, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá. Na základě toho Nejvyšší soud uzavřel, že pokud ve smlouvě o převodu majetku byla sjednána cena tržní (v daném místě a čase obvyklá), popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že tato cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.
Rozhodující je cena obvyklá
Tento závěr lze jistě uvítat, neboť Nejvyšší soud poprvé připustil, že smlouva uzavřená se spřízněnou osobou může být platná i bez znaleckého posudku. V případném sporu totiž může soud deklarovat neplatnost smlouvy o převodu pouze v případě, že (i) hodnota majetku nebyla stanovena znalcem jmenovaným soudem, a dále, že (ii) sjednaná cena je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá. Je nicméně třeba si uvědomit, že obvyklost ceny bude posuzovat orgán veřejné moci – soud (byť se zpravidla opře o posudek znalce, ovšem znalce podle svého výběru), a to v situaci, kdy od uzavření smlouvy uplynula řada let. I nadále je proto nutné doporučit, aby při naplnění podmínek § 196a odst. 3 obchodního zákoníku byla cena stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. V případě, že z jakéhokoliv důvodu cena takto určena nebyla, doporučujeme dostatečně zajistit, aby obvyklost ceny byla v případném sporu (typicky s insolvenčním správcem smluvní strany, která se později ocitla v konkurzu) bez pochybnostní doložitelná.
Dále je nutné upozornit na skutečnost, že jsou-li ustanovením § 196a, odst. 3 obchodního zákoníku chráněny obě smluvní strany (tj. obě společnosti naplňují tam stanovené podmínky), je jedinou možnou cenou převodu právě cena obvyklá (cena příznivější pro jednu společnost je logicky nepříznivá pro společnost druhou).
Lucie Josková je advokátkou v AK bnt – pravda & partner, Pavel Pravda je v AK bnt – pravda & partner advokátem a partnerem.
Jiné právnické problematice – novému občanskému zákoníku – se věnuje seminář časopisu Stavební fórum ve spolupráci se Salans Europe Nový občanský zákoník z pohledu trhu nemovitostí II., který se koná ve čtvrtek 12.4.2012 od 11:00 do 13:00 hodin v hotelu Eurostars Thalia, Národní třída 13, Praha 1 (registrace účastníků 10:30–11:00 hod.). Přihlásit se můžete zde.
Související články
- Vícepráce – chronická achillova pata výstavby (II)
- Znalecké posudky ve stavebnictví a nový zákon o znalcích (II)
- Znalecké posudky ve stavebnictví a nový zákon o znalcích (I)
- Co přináší nový zákon o zadávání veřejných zakázek?
- Glosář Tomáše Běhounka: zastavme permanentní legislativní inovace!
- Vady projektové dokumentace a odpovědnost projektanta (II)
- Lze SVJ založit pro více domů?
- SPS k novele zákona o EIA
- Realitní obchod a jeho legislativní úprava – historický exkurs
- Pozor na nabytí nemovitosti s dluhy převodce