Jak Středoevropané nakupují?

Poradenská společnost CBRE provedla rozsáhlý průzkum trhu maloobchodních nemovitostí v regionech třech zemí střední Evropy. Výsledkem jsou unikátní data, vyplývající z analýzy 180 regionálních obchodních center v České republice, Polsku a na Slovensku – to dnes celkem představuje téměř 4,5 milionu m² maloobchodních ploch a přes 1 miliardu zákazníků.

Pozitivní vývoj HDP, snižující se nezaměstnanost a rostoucí průměrné mzdy ve sledovaných zemích se projevily významným růstem kupní síly jejich domácností a výdaji na nákupy. Obraty v obchodních centrech díky tomu loni rostly. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v ČR (4,2 %), následovalo Polsko (1,6 %) a poté Slovensko (1,1 %). „Průměrné obraty rostly i přes nově zavedená omezení prodeje o nedělích v Polsku a o státních svátcích na Slovensku, a také navzdory velmi dynamicky se rozvíjejícímu světu e-commerce,“ říká Katarína Brydone z CBRE a dodává: „V následujících letech se očekává lehké zpomalování dynamiky růstu e-commerce. Po rok 2023 očekáváme, že se její podíl v ČR stabilizuje na 17 % a v Polsku a na Slovensku na 10 % z celkových tržeb.“

Limitovaná výstavba

Kupní síla obyvatelstva ve třech sledovaných zemích by měla umožňovat posilovat hustotu obchodů – Středoevropané stále nakupují a nadále budou většinu svých nákupů realizovat v kamenných obchodech. Český regionální trh je ale už několik let stabilizovaný s minimálními novými „retailovými“ plochami. Pokud k navýšení obchodních kapacit dochází, obvykle se jedná o rozšíření už existujících center.

Do budoucna u nás bude trend téměř nulové výstavby pokračovat. Přestože současnou hustotu maloobchodních ploch v regionech ČR může někdo považovat za vysokou – 174 m²    na 1 000 obyvatel -, u našich sousedů je ještě větší. V polských regionech se pohybuje na úrovni 216 m² na 1 000 obyvatel a ve slovenských je to 178 m². Rychlá výstavba v prvních dvaceti letech po pádu komunismu nicméně už ustupuje a dnes je retailový development velmi limitovaný – i v SR a Polsku nyní představuje jen 4 % z celkového objemu nákupních ploch v těchto zemích.

Bohaté a saturované Česko

„V českých regionech je aktuální výstavba ještě nižší, a to 1 % z celkového objemu maloobchodních ploch nákupních center. Velký potenciál pro rozšiřování nákupních galerií lze ale získat v pokračujícím remodelingu obchodních center, který je trendem současnosti. Především díky optimalizaci výměry hypermarketů je možné rozšiřovat nabídku o další atraktivní nájemce a zavádět nové služby,“ říká Klára Bejblová z CBRE. Podle ní český zákazník disponuje ve srovnání s ostatními zeměmi nejvyšší kupní silou ve výši 235 500 korun ročně. Na Slovensku je to o necelých 30 000 Kč na osobu méně, tedy přibližně 208 000 korun ročně, v Polsku je to 181 700 korun.

Nadále dominuje móda

Podíl jednotlivých sektorů na celkové ploše nákupních galerií ve sledovaných zemích se v roce 2018 výrazně nezměnil. Hlavní pozici zaujímá móda, a to s 35 – 42% podílem na celkové ploše regionálních center. K největšímu meziročnímu nárůstu v rozsahu 4 – 8 % došlo u specializovaných maloobchodů (například parfumerie, knihkupectví, lékárna, hračky či optika) – aktuálně jsou druhým nejvýznamnějším sektorem v ČR (15 %) i na Slovensku (16 %). V Polsku druhé místo s 12 % shodně zaujímají sektory domácnost & nábytek a elektronika.

„Významný růst zaznamenává také sektor gastronomie. V ČR u něj dokonce během posledních tří let došlo k 40% zvýšení obratů v poměru k maloobchodní ploše. Na rostoucí oblíbenost gastronomie velmi dobře reaguje stále se rozšiřující základna konceptů. Kromě lokálních maloobchodníků, kteří jsou pro tento sektor zásadní, je vidět zvyšující se zájem ze strany mezinárodních provozovatelů. V roce 2018 byla gastronomie s 21% podílem ze všech nově vstupujících mezinárodních značek třetím nejaktivnějším sektorem,“ komentuje Milan Mašša z CBRE.

Různé nákupní koše

Do obchodních center chodí nejčastěji Slováci. Nakupování je součást jejich společenského života: jsou milovníky oděvů, obuvi i módních doplňků. Jak Češi, tak Slováci si libují v nakupování elektroniky a sportovního vybavení. Češi sice nenavštěvují obchodní centra tak často, zato utrácejí ze všech sledovaných zemí nejvíc – za jednu návštěvu přibližně 210 Kč na osobu.

Velikost nákupního koše velmi dobře koreluje s kupní silou obyvatelstva v daných zemích. Hodnota průměrného nákupního koše na Slovensku je 155 Kč a v Polsku 114 Kč na návštěvníka. Přitom Poláci vynakládají nejméně finančních prostředků v oblasti módy a sportu a naopak nejvyšší útraty nechávají v sektoru domácnost & nábytek. V nákupních centrech neváhají hodně platit za různé služby (například kadeřnictví, kosmetické salóny nebo cestovní kanceláře). Srovnatelné s Českem jsou pak útraty za gastronomii.

SF/pb