Hotel U Sixtů: hledání harmonie za pochodu
„Dnes sice už také trochu stavíme, ale souběžně stále probíhá stavebně – historický a restaurátorský průzkum a s tím související práce,“ říká Milan Ševčík z ateliéru MS architekti. Řeč je o projektu, pro nějž se neoficiálně vžilo pojmenování U Sixtů – věcně jde o hotelový komplex, který z osmi historických budov vzniká v bloku mezi Staroměstským náměstím a ulicemi Kamzíková, Celetná a Železná.
„S památkáři prakticky denně konzultujeme, většinou na probíhající práce dohlížejí přímo,“ těmito několika slovy architekt Ševčík definuje hlavní aktuální parametr či charakteristický rys projektu. U Sixtů, U kamenného ptáka, U černého slunce – už názvy jednotlivých domů jednoznačně signalizují architektonické dějiny, sahající od doby románské, přes gotiku a renesanci až po baroko a klasicismus. A to vše navíc v ostře sledované památkové rezervaci. Není proto ani tak zarážející, že pražští památkáři, kteří jsou U Sixtů dnes jako doma, původně celý projekt odmítli. Což platilo i pro obyvatele několika málo zbývajících bytů v dotčených budovách a částečně i pro širší veřejnost. Kritizovalo se zejména to, že dalšího hotelu není Praze zapotřebí a že z historického centra metropole by právě byty neměly mizet. Tyto námitky se ještě mediálně kořenily zmínkami o přeměnách románských sklepů na sauny a prorážení gotických stropů přístavbami toalet. Ale to je všechno už jenom hodně vzdálená historie – začala se totiž psát někdy v polovině devadesátých let, tedy před více než dvaceti lety.
Permanentní průzkum
„Projekt prošel během let zásadními změnami podle připomínek orgánů památkové péče,“ říká Michal Šourek, hlava ateliéru MS architekti, který na projektu pracuje – už jako třetí v pořadí – od roku 2007. K tomu dodává: „A vyvíjí se dál – v diskusi architektů, památkářů, restaurátorů a stavebníka. Postupující práce totiž přinášejí nové historicky, řemeslně i stavebně cenné nálezy, na které by byla škoda nereagovat. Je také na místě konstatovat, že celému projektu a jeho pozitivním proměnám prospěla poslední změna ve vedení investorské společnosti Akroterion, což se promítlo i do jejího přístupu k projektu.“
V současnosti je projekt U Sixtů ve stadiu zajišťovacích, zpevňovacích a odstrojovacích prací, když paralelně probíhá stavebně-historický, restaurátorský a archeologický průzkum. Na stavbě také proto působí stálý tým restaurátorů. Samozřejmě se také projektuje, respektive stávající projekt se upravuje. „Stavba sama představuje poměrně masivní zásah do stavební struktury v lokalitě a přes všechny přípravné průzkumy, studie a analýzy jsme dost často překvapováni novými objevy – třeba renesančních malovaných stropů. V takových případech po dohodě s památkáři pochopitelně projekt měníme,“ vysvětluje M. Ševčík. Podle něj ovšem odkrývání originální podoby budov komplikuje jejich poměrně rozsáhlé přestavby v minulosti. Naposledy k takovým zásahům došlo – v rámci celkové rekonstrukce Královské cesty – v druhé polovině minulého století. „Dnes bychom tu rekonstrukci označili za necitlivou a koncentrovanou jen na jakési parafráze historických fasád či zobrazování historických prvků jeden přes druhý. V současnosti je ale paradigmatem památkové péče ochrana základního architektonického výrazu stavby. To my pochopitelně respektujeme, musíme ovšem požadavky památkové ochrany harmonizovat s představami investora o nové funkci budov,“ líčí nelehký proces projektování M. Ševčík s tím, že jeho základním předpokladem je tvořivý dialog architektů a památkářů.
V Praze se nestaví snadno; zvláště povolovací procesy se leckdy táhnou doslova donekonečna. Proto také samotná stavba bývá v celém harmonogramu realizace takřka zanedbatelnou položkou. Z toho hlediska je hotelový komplex U Sixtů v trochu jiné, takřka paradoxní situaci. V průběhu minulých let se totiž pro něj podařilo získat jak územní rozhodnutí, tak stavební povolení – ale právě samotná výstavba je zdlouhavá, výjimečně komplikovaná a tedy náročná časově i finančně. To bylo také v pozadí nebezpečných mračen, které se nad projektem objevily v roce 2018. Tehdy Praha uvažovala – kvůli neplnění smluvních termínů, původně totiž bylo dokončení projektu plánováno na rok 2017 – o výpovědi nájemních smluv k čtyřem budovám, jež jsou ve vlastnictví města (další jsou majetkem investora). Na magistrátu ale nakonec zvítězil smysl pro realitu. „Pokud bychom chtěli začít od začátku, znamenalo by to další chátrání a čekání,“ prohlásila tehdy náměstkyně primátora Petra Kolínská. Smlouva investora s městem se pak proto prodloužila, a to při současném zvýšení nájemného.
Win-win projekt
Statistiky ukazují, že počet „pražských“ turistů se každoročně zvyšuje o 300 000, ale počet hotelových lůžek v Praze stoupl za poslední dva roky jen o 1,4 %. Hotelový komplex u Staroměstského náměstí by měl městu přinést 16 000 metrů čtverečních užitné plochy a zhruba stovku hotelových pokojů, které Praha nepochybně potřebuje.
Pokračování ambiciózního projektu je zároveň velmi dobrou zprávou také pro město – všechny budovy, které jsou jeho součástí, zásadní rekonstrukci potřebují přímo naléhavě. Dlouhá léta zanedbaná lokalita také opět začne hrát v životě města smysluplnou roli. Těžit z toho budou nejen hoteloví hosté – celý komplex se otevře veřejnosti, a to včetně vnitřních traktů, které Pražané vlastně nikdy neměli možnost vidět. A tak třeba v hotelové lobby poprvé uvidí fragmenty původního dvora. Rozsáhlý komplex tak vlastně bude přitažlivou přehlídkou historie pražské architektury. „Nechceme celý projekt narazit – jak se říká – na jedno kopyto. Každé budově zachováme její individualitu, odvíjející se od data vzniku,“ podotýká M. Ševčík.
„Stavební práce prostě jdou vzhledem k okolnostem pomaleji, než je obvyklé. Dnes počítáme s jejich dokončením v roce 2022,“ prognózuje opatrně Michal Šourek. Současně je ale i mírným optimistou: „Dosáhnout kompromisu mezi soudobými hotelovými standardy a ochranou architektonického dědictví není – jak ukázal dosavadní průběh realizace – nemožné. Při vstřícném přístupu obou stran a jejich konstruktivnímu dialogu to dokonce ani není tak obtížné. Výstavba se samozřejmě prodlužuje a náklady rostou, ale s tím investor – společnost Akroterion – počítá.“
Petr Bým
Související články
- Architektura pro třetí etapu Smíchov City
- Česko hledá vizi své budoucnosti (II)
- Pražské hotely: léto přineslo oživení
- Best of Realty – vítězové roku 2021
- Dvacet let Stavebního fóra očima Michala Šourka
- Hotelový trh má problémy, ale …
- Pražské hotely: loni propad, zotavení v roce 2024
- Zelená Libuš: příroda s výhodami metropole
- Rezidence OHRADA: fenomén NIMBY v (překvapivé) praxi
- Turistická Praha: prosperita s mnoha stíny