Glosář Eduarda Forejta: rozvoj měst a jeho přesahy

Jistě nikoho nepřekvapí, že města pomalu, ale jistě, začínají být plná obyvatel z principu odmítajících výstavbu. Odmítat změnu je základní lidská vlastnost, navíc žijeme v prostředí až nemravně masírovaném populistickými, zpravidla sobecky motivovanými výkřiky nejrůznějších aktivistů. V takovém prostředí člověk může jen těžko očekávat kvalifikovanou debatu nad hledáním všeobecně akceptovatelného optima rozvoje města. Zároveň jsme však svědky trýznivé situace s nedostatečnou bytovou výstavbou, potažmo frustrace těch, kdo by například v Praze bydlet chtěli, nebo by chtěli bydlet lépe.

Jak je to ale s rozvojem měst a přidanou hodnotou? A může si jakékoliv město vůbec dovolit stagnovat? Zcela nepopulárně si dovolím konstatovat, že nemůže. Rozvoj města totiž přináší jak stabilitu, tak ekonomickou dynamiku, ale především zvyšující se kvalitu prostředí pro život. Bez čísel by ovšem tato má slova vyzněla jen jako pouhá proklamace, které můžete, ale nemusíte věřit. Přiložím tedy několik informací k zamyšlení, abychom si souvislost mezi růstem města a zvyšováním jeho kvality uměli odvodit.

Tak například přes 500 miliard korun představuje jen příspěvek pražského moderního kancelářského trhu na zvýšení produkce ČR, a to pouze za období výstavby či rekonstrukce polistopadových 3,69 milionu metrů čtverečních ploch. Z tohoto úhlu pohledu se zdají být prohlášení o nehezkých a zbytečných kancelářských budovách poněkud lichá – stejně jako ve světle informací, že jen na kancelářských plochách v Praze jest svým výkonem, a tedy platy, přímo závislých zhruba 264 000 zaměstnanců, potažmo jejich rodin. Ano, dalo by se namítnout, že vyjma platů Pražanů tady prezentuji peníze z minulosti, které již stát zkonzumoval. Co ale řeknete na 81 miliard ročně, které představují komplexní daňové odvody za zaměstnance v pražských kancelářích? Vždyť to je hodnota odpovídající celému ročnímu rozpočtu Prahy! Optikou státu tak pokrývají moderní pražské kanceláře, respektive zaměstnanecké odvody z nich, chod celé metropole.

Nejde ale jen o kanceláře. Každý soukromým sektorem budovaný projekt přináší nejen pozitivní přínos pro dnešní pandemií pochroumanou ekonomiku země, ale i pozitivní dopad na kvalitu života všech obyvatel Prahy i mimo ni. Primátor amerického města Charleston nám nedávno na jedné konferenci vyprávěl, jak je důležité chápat, že kde se staví, tam se i buduje. S novou výstavbou totiž nepřicházejí jen nové pracovní příležitosti nebo širší nabídka bydlení. Je tu i aspekt zlepšování veřejných prostor nebo veřejných služeb, které jsou společně s výstavbou financovány ze soukromých zdrojů. Jak jsme si už zvykli, s projekty rostou i parky, školky, školy, nové zastávky, sportoviště či prodejní plochy. Často však jakoby zapomínáme, že tyto zdarma konzumované kvality města využíváme právě díky nové výstavbě v jejich okolí.

Nenechme se tedy unavit a otrávit sobeckými výkřiky jednotlivců a odpovězme si na otázku: mohou být byty levnější, město upravenější, chodníky opravenější, služby dostupnější, pokud nebudeme město rozvíjet? Já říkám, že město je na rozvoji závislé a my s ním.

Autor je ředitelem rozvoje v developerské společnosti Passerinvest Group.

Eduard Forejt