DEVELOPERSKÁ MEDIÁLNÍ TOP-TEN: 1. VÍTEK, 2. KUNOVSKÝ, 3. KOREC

Radovan Vítek zažívá žírná léta. Podle časopisu Forbes je třetím nejbohatším Čechem, když před sebou má už jen Andreje Babiše a Petra Kellnera – a prosazuje se rovněž v naší mediální top-ten. Po loňském třetím místě v žebříčku mediální popularity (vychází z monitoringu tisku, online médií, televize a rozhlasu s výjimkou agenturního zpravodajství) stanul díky 594 příspěvkům poprvé v jeho čele.

V realitní oblasti je Radovan Vítek od prvopočátku svého byznysu rozkročen tak široce, jak jen to je možné. V lednu koupil se značnou publicitou 11 velkých obchodních center ve střední a východní Evropě za 17,5 miliardy korun, což byla dosud největší transakce jeho CPI Property Group. Peníze má z nájemního bydlení (je jeho druhým největším poskytovatelem v zemi) a pro další si chce dojít na evropský dluhopisový trh. Agentura Moody’s mu pro tento účel udělila investiční rating, což se dosud nepodařilo žádné české realitní firmě. V dubnu zaujal ziskem své skupiny ve výši 12,5 miliardy korun. A jak napsal týdeník Respekt, kdyby ještě existovala rakousko-uherská monarchie, patřil by Vítek mezi jejích deset nejbohatších obyvatel.

Developerská mediální TOP-TEN 2017

Malé starosti o reputaci

V Praze chce R. Vítek stavět (až osmnáctipatrové) věžáky v Ďáblicích a prostřednictvím své společnosti Orco také plánuje rozsáhlou výstavbu ve zpustlém průmyslovém areálu v Hostivaři. V prvním případě jeho pojetí zahušťování Prahy naráží na nepochopení a proti „městu ve městě“ se formuje občanský protest (př. MF Dnes „Neberte nám nejhezčí sídliště“). Šéf CPI  byl zmiňován také v souvislosti s přestavbou pražského Náměstí OSN a rovněž Brnem, kde plánuje v areálu někdejší Zbrojovky investovat čtyři miliardy korun. Zatím ovšem v Praze-Bubnech, kde jeho společnost už zbourala historické nádraží, nebo v Hradci Králové, kde chce demolovat hotel Černigov, zůstává situace z různých důvodů zablokována. „My tam klidně můžeme nechat rumiště,“ prohlásil o Bubnech generální ředitel CPI. Zdá se, že reputační problémy si R. Vítek opravdu nikdy nepřipouští. Mezi dnešními mladými byznysmeny údajně působí v tomto ohledu jako „návštěva z jiného vesmíru“ (Respekt). Ovšem člověk se s ním a jeho rodinou na druhou stranu nikdy nenudí, jak doplnil magazín FaktorS. Český realitní mogul vlastní desítky tisíc hektarů zemědělské půdy, hotely na Jadranu nebo někdejší venkovské sídlo bubeníka Beatles Ringa Starra v Anglii. Nově kontroluje i dostihy v Chuchli.

Stabilita i expanze

Dušan Kunovský (471 příspěvků) se stabilně umisťuje v první trojce našeho žebříčku. Potvrdil to i loni, k čemuž podstatně přispěly statistiky o vývoji pražského bytového trhu, které Central Group zpracovává společně s Trigemou a Skanskou Reality.

Z titulu majitele skupiny Central Group R. Kunovský i loni opakovaně vstupoval do rozvíjející se debaty o dostupnosti bydlení v hlavním městě. Po hromadném útěku „do polí za Prahou“ se nyní podle jeho slov prosazuje opačný trend: lidé se vrací, ale nemají kam. Příprava rezidenčního projektu v Praze trvá vinou zdlouhavého stavebního řízení až deset let a byty zdražují natolik, že na ně nedosáhne už ani střední třída. Jeho Central Group přitom chce stavět u budoucí stanice metra D v Krči a zjara koupil od Petra Kellnera budovu žižkovského „Telekomu“. Později bylo v souvislosti s D. Kunovským a společností Central Group v hledáčku médií nejčastěji nákladové nádraží Žižkov – v jeho horní části plánuje developer postavit na základě sedmi architektonických studií až 2 600 bytů za devět miliard korun. Firma D. Kunovského současně nakupuje hlavně opuštěné průmyslové lokality  (aktuálním příkladem je hloubětínská Tesla), přičemž ročně vydá na akvizice 1,5 miliardy korun.

Ceny bytů podle D. Kunovského letos porostou o zhruba o 5 %, tedy stejně jako loni. Central Group je připraven: disponuje prý pozemky, kde lze postavit dvacet tisíc bytů. Pro ty, kdo by snad jeho prognózám nevěřili: horní tři patra v projektu Garden Towers na Žižkově si pražský realitní magnát nechal pro sebe.

Kde a kdo

Od zlata k bronzu

Evžen Korec (444 příspěvků) naší statistice dlouhá léta dominoval, aktuálně, respektive za loňský rok se ale musel spokojit s bronzem. Mediální reputaci jeho Ekospolu poznamenal hlavně loňský leden, kdy se Asociace developerů distancovala od toho, jak developer nakládá se zálohami od klientů (zmiňovala to například MF Dnes či E15). Další „rušivé“ momenty nechyběly ani v dalším průběhu roku, kdy se protagonista Ekospolu musel bránit výtkám, že při stavbě nových bytů zanedbává občanskou infrastrukturu (E15).

Přístup do médií si šéf Ekospolu nicméně stejně jako v minulosti zjednával hlavně statistikami realitního trhu, které konkurovaly číslům od tria Central Group, Trigema a Skanska. Stejně jako Dušan Kunovský i on hojně komentoval vývoj hypotečních sazeb a stěžoval si na dlouhé povolovací řízení. To podle něj způsobuje, že v hlavním městě je na trhu nejméně bytů za posledních deset let a dosáhnout schválení bytového projektu je téměř nad lidské síly. V těchto souvislostech se E. Korec přimlouval se za inspiraci v Německu, kde město vybuduje veškerou infrastrukturu a majitelům pozemků udělí povinnost podílet se na jeho nákladech (Pražský deník).

Celkově menší publicita ale neznamenala, že by hlava Ekospolu ztratila na své výmluvnosti a záběru – E. Korec například loni brojil proti slabší koruně a varoval také před exodem ukrajinských dělníků, bez nichž by se podle něj české stavebnictví „položilo“ (ČT 1). Hodně pozornosti média věnovala i jeho mimodeveloperským aktivitám – E. Korec relaxuje s manželskou v táborské ZOO, kterou před dvěma lety koupil v neutěšeném stavu a znovu postavil na nohy.

Z Prahy přes Plzeň na Moravu

V popředí mediálního žebříčku, který společnost Newton Media na webu Stavebního fóra publikuje už pátým rokem, se stabilně umisťuje také Marcel Soural (300 příspěvků). Ten patří do ustálené sestavy komentátorů developerské branže a jeho mediální pozici výrazně posiluje skutečnost, že Trigema spolupracuje s Central Group a Skanskou na statistikách realitního trhu. Praha, jak M. Soural dramaticky tvrdí, současný skluz v povolování výstavby nových bytů nikdy nedožene (LN) a současně jí chybí výjimečné stavby typu Tančícího domu. Také proto Trigema začala sondovat možnosti v regionech – zatím si konkrétně vyhlídla Plzeň, kde postaví projekt s 90 byty. Rozkročena je společnost Trigema i napříč odvětvími – vedle realit provozuje areál Monínec, staví Vědeckotechnický park Buštěhrad a její vlastník si chce otevřít vinařství ve Veselí nad Moravou (Ekonom, iHNed.cz). Prostředky k tomu M. Soural má – oproti předcházejícímu roku zvýšila Trigema zisk o polovinu na 148 milionů korun a pro dalších 300 milionů na nákup nových projektů si chce dojít na finanční trh prostřednictvím vlastních obligací.

Kde je development v oblibě

Zdatný mediální nováček

Taktéž Naděžda Ptáčková (160 příspěvků) těžila s D. Kunovským a M. Souralem ze společných statistik, jejichž leitmotivem loni byly rostoucí ceny pražských bytů. Skanska Reality, jak potvrdila, zvažuje kvůli situaci v Praze příležitosti v širším okolí metropole. Vedle toho v lednu firma koupila pozemek pro stavbu téměř tisícovky bytů v pražských Malešicích. Na sklonku dubna také Skanska vyhrála devítiletý soudní spor týkající se projektu Milíčovský háj, který byl na internetu překřtěn na „válku s mloky“ (e15.cz, info.cz). Největší událost loňského roku pro firmu Skanska Reality nicméně nastala až 3. listopadu, kdy N. Ptáčková oznámila odchod z funkce generální ředitelky – přitom musela odrážet spekulace, že její rezignace souvisí se spoluprací s lobbisty pochybné pověsti.

Vedle představitelů developerských firem se v médiích zdařile etabluje i Tomáš Kadeřábek (115 příspěvků) z Asociace developerů založené v roce 2015. Její ředitel si počíná vcelku suverénně. Byl to ostatně on, kdo v lednu kritizoval Evžena Korce kvůli tomu, jak jeho společnost zachází se zálohami od klientů. Praxe Ekospolu je podle jeho slov v rozporu s dobrými mravy a neopravňuje ji ani tristní legislativa či pomalé povolovací procesy v Praze. Apropos „povolovací procesy“: v metropoli kvůli nim „zamrzlo“ 900 projektů s přibližně 40 000 byty. Na vině jsou podle Kadeřábka kromě jiného i zbytečné „technikálie“ jako třeba předepsaná minimální doba osvitu bytů.

Foto: Svilen Milev

Jan Jüptner, Newton Media