Co s vyplavenou firmou? A co pak?

Povodně a záplavy se samozřejmě dotýkají nejen rezidencí, ale i nemovitostí určených k podnikání. Stovky postižených firem a živnostníků budou muset kromě škod na majetku řešit další akutní problémy. Jak postupovat při zatopení výrobních, skladových a kancelářských objektů? Stručně řečeno, podnik musí v první řadě vyřešit ochranu majetku před dalšími škodami, vztahy s pronajímatelem, otázku pojistného a zajistit alespoň formální kontinuitu firmy – tedy komunikaci se všemi svými partnery.

„V tuto chvíli podnikatelé musí řešit opatření, která jim pomohou ochránit majetek. Zatím bude docházet jen k dočasným relokacím firem. Teprve později po vyřešení povodňové situace se bude rozhodovat, zda firmu nepřestěhovat zcela,“ říká Miroslav Herain z realitního řetězce RE/MAX Commercial.

Náhradní prostory, úprava nájemného

V případě, kdy je firma v pozici nájemce, musí si pojištění svého majetku, a to včetně zásob, vyřešit sama. „Taková klauzule je běžně obsažena v korporátních nájemních smlouvách. Je povinností nájemce pojistit si svůj firemní majetek,“ potvrzuje Miroslav Herain. Majitel nemovitosti je tak odpovědný pouze za svou budovu, což ale neznamená, že potíže nájemníků se ho vůbec netýkají. V případě poškození či dočasné nedostupnosti prostor by měl majitel nájemci nabídnout prostory náhradní nebo alespoň nájemní prázdniny. Další možností je i finanční kompenzace, a to po dobu, po kterou je služba, tedy pronájem, nedostupná. K té se přistupuje většinou v případě, kdy majitel nemovitosti není schopen zajistit adekvátní náhradu pro své nájemce. Pokud má pronajímatel nějaké odpovídající náhradní prostory k dispozici, může je nabídnout, a to i v případě dočasného snížení úrovně komfortu (např. dočasné přestěhování nájemců kancelářských prostor kategorie A do jiné lokality a kanceláří kategorii B). Nájemce přitom takovou službu může, ale nemusí využít. V případě druhém by samozřejmě mělo dojít k adekvátní úpravě výše nájemného.

Žít lze i v ruinách nebo virtualitě

Podstatné pro provoz podniku je to, že v případě zaplavení není nutné měnit sídlo společnosti, a to ani v případě jeho totální destrukce. „Sídlo firmy může být provozováno i doslova v ruinách, pokud je dostupná schránka pro doručování poštovní korespondence. Zázemí firmy pak může být v prostorách na jiné adrese. Podobný model je ostatně nabízen jako služba virtuální kanceláře,“ podotýká Miroslav Herain. Stačí přesměrovat poštovní korespondenci a zařídit přenos ostatní techniky do nové provozovny. Tímto způsobem lze přinejmenším krátkodobě řešit problém, jímž je komunikace, a to se všemi partnery firmy. „Je nutné co nejdříve navázat kontakt jak s majitelem nemovitosti, tak s odběrateli a dodavateli. Je totiž pravděpodobné, že firma nebude po určitou dobu moci plnit své závazky. Tyto případy je nutné mít včas ošetřené,“ říká Miroslav Herain.

Když pojistka nestačí

Ještě předtím, než se firemní management začne starat o prevenci dalších škod, je účelné škody už vzniklé dokumentovat pro pojišťovnu. Ta bude kromě fotodokumentace vyžadovat i soupis movitého a nemovitého majetku z účetní evidence. Pokud by došlo k záplavě počítačové techniky a evidence by nebyla dostupná, je nutné zajistit znalecké posudky. Pojistné plnění nemusí – a často nejspíš vzhledem ke snaze o redukci výdajů ve firmách všech velikostí nebude – dosahovat hodnoty dostačující pro pořízení nového vybavení. V takovém případě se nabízí podnikatelům možnost požádat o různé formy pomoci ze strany státu, která v nejbližší době dostanou konkrétní podobu. Nečasova vláda jako jednu ze svých priorit označila právě zachování, respektive obnovu hospodářského života v postižených místech. Za první vlaštovku v tomto ohledu lze označit záměr snížit pro rezidenty takových lokalit daň z příjmu, ale rychle přibývají další. Pro finanční hospodaření povodněmi zasaženého podniku může také být vždy užitečná žádost o odklad či snížení splátek u stávajících úvěrů bankovních i dodavatelských. Co se druhých týká, vzhledem k tomu, že platební morálka je v Česku spíše nízká, nebude to ani zdaleka tak akutní problém jako neschopnost splácet bankovní půjčky.

Rizika a náklady

Část škod nepochybně zaplatí pojišťovny, ztrátám se firmy a podnikatelé přesto nevyhnou. A v souvislosti s tím se budou muset ti, jejichž firmy byly záplavami postiženy, zamyslet nad budoucností. Tím spíše, že pojišťovny už avizují, že své „pojistně-povodňové“ mapy budou na základě posledních událostí revidovat. A výsledkem jistě bude zvýšení počtu lokalit, kde pojištění bude dražší než dříve nebo dokonce nemožné. Navíc je řada odborníků – naposledy známý přírodovědec a esejista Václav Cílek – toho názoru, že napříště bude Česko čelit záplavám a dalším meteorologickým extrémům spíše častěji než dosud. Racionální úvaha o vhodném sídle je tedy více než na místě. Přesto nejspíš není příliš pravděpodobné, že by docházelo k masivnímu stěhování. U větších firem, zejména výrobních, totiž náklady na stěhování obvykle převyšují možné riziko. U menších, především obchodních firem je zase důležitá prestižní adresa či exponovaná lokalita. Dokonce ani v případě kancelářských prostor se nedají očekávat zásadní změny. „Úbytek nájemců v postižených lokalitách nebude vysoký. Můj odhad je maximálně 15 % obsazenosti,“ říká M. Herain. Vychází přitom ze zkušeností po předchozích povodních v roce 2002.

Odplaví velká voda i optimismus?

Téměř polovina malých a středních podniků v Česku věří v pozitivní vývoj ve svém odvětví – jak ukázal nedávný průzkum banky GE Capital. České firmy v příštích 12 měsících chtějí do svého podnikání vložit téměř 17 miliard eur (tedy zhruba 189 mld. Kč). Největšími optimisty jsou zejména střední velké podniky (50 – 249 zaměstnanci), když 85 % z nich nečeká, že by se situace v jejich odvětví měla zhoršovat. „České firmy ekonomice začínají věřit a aktuální slabší hospodářské výsledky jejich optimismus příliš neovlivňují, právě naopak. V porovnání s loňským průzkumem se důvěra firem v pozitivní vývoj dokonce mírně zvýšila,“ říká Petr Gapko z GE Money Bank. Průzkumy GE Capital pravidelně srovnávají také změny v důvěře podnikatelů z různých evropských zemí. V porovnání s malými a středními firmami ve Velké Británii, Itálii, Německu, Francii, Polsku a Maďarsku je důvěra českých podniků v pozitivní vývoj relativně vysoká (o 5,6 % více než je její průměrná úroveň ve všech sedmi zemích). Vůbec největšími optimisty jsou malé a střední firmy v Německu (míra důvěry je 29,6 % nad průměrem) a ve Velké Británii (17,1 % nad průměrem). Je otázkou, jak hluboko poslední povodně zasáhnou do života českých firem. Podle citovaného průzkumu plánovaly zejména investice do výrobních kapacit, vozového parku a systémů IT. Je zřejmé, že leckde se tyto priority změní a namísto rozvojových investic bude nutné investovat do obnovy původních kapacit. Jistým impulsem mohou být záplavy a následné rekonstrukce pro už dlouho strádající české stavebnictví, které v dubnu zaznamenalo další meziroční pokles produkce o více než 11 %. Analýzy dalšího vývoje sektoru jsou spíše pesimistické – odstraňování povodňových škod by ale stavebnictví snad mohlo přinejmenším nějaké procento poklesu ubrat.

Foto: Soukupová, B., Studnička, M.