Česko – rekordman e-shoppingu

V České republice je dnes v přepočtu na obyvatele nejvíce e-shopů v celé Evropě. Podle odhadů bylo u nás na konci roku 2020 v provozu 45 000 takových provozoven a obrat elektronického obchodu se meziročně zvýšil téměř o 20 % – uvádí společnost Colliers ve své studii ExCEEding Borders | – Retail CEE-17 (Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, ČR, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Srbsko, SR, Slovinsko, Ukrajina).

Pandemie COVID-19 narušila fungování i rozvoj maloobchodních trhů nejenom v zemích CEE-17, ale po celém světě. Omezení uvalená na provoz obchodů a služeb i gastronomických a volnočasových zařízení vedla k dynamickému růstu elektronického obchodování. Jen v Polsku a České republice bylo v první polovině roku 2020 nově založeno více než 5 000 on-line obchodů. Pandemie také současně vedla k výraznému poklesu návštěv v nákupních centrech, a to v meziročním srovnání o 20 – 45 %.

Poté, co Česká republika prošla první vlnou COVID-19 s neuvěřitelným úspěchem, se obchodníci těšili na vyšší obraty v podzimní a vánoční sezóně. Potom ovšem přišla v říjnu druhá vlna, vláda obnovila výjimečný stav a přijala strategii minimalizace sociálního kontaktu. Jiné než klíčové obchody byly z velké části uzavřeny, ale současně bylo umožněno provozovat službu click & collect (kliknout a vyzvednout). Výsledkem je, že nyní je u nás podle odhadů v provozu 45 000 e-shopů. A současně se ty velké, jako Alza.cz nebo Mall.cz, nyní snaží rozšířit sortiment zboží a ve spolupráci s jinými firmami nabízet i služby.

Zotavení trhu ve tvaru písmene V

Vzhledem k tomu, že trhy práce ve střední a východní Evropě byly před pandemií ve slušném stavu, není žádným překvapením, že maloobchodní prodej v zemích CEE-17 v průběhu minulého roku zaznamenal v mnoha případech výrazné oživení ve tvaru písmene V. Ve společnosti Colliers v této souvislosti porovnali prodej nepotravinářského zboží – v šesti ze zemí regionu (Estonsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Slovensko) byl v říjnu 2020 prodej zboží nepotravinářského charakteru (bez pohonných hmot) vyšší než před krizí.

Za zmínku stojí například enormní poptávka po sportovním vybavení, což je důsledek omezení provozu řady volnočasových zařízení. Zájem o jízdní kola a výbavu pro kempování proto v první polovině roku 2020 dosáhl rekordních výšin ve většině zemí střední a východní Evropy. Lockdown restaurací zase vedl k nárůstu dovozu jídel do firem i domácnosti.

Další obchodní kategorií, která zaznamenala výrazný nárůst, je zdravotnictví. Tak například heslo „teploměr“ se objevilo ve vyhledávání podle Google během jarních měsíců ve většině zemí regionu 5 – 6 x více než před rokem.

Formátová transformace

Trh nákupních center v regionu CEE-17 dnes představuje téměř 1 670 zařízení s celkovou hrubou pronajímatelnou plochou více než 34,6 milionů m² a slouží více než 172 milionům spotřebitelů. Velikost tohoto trhu se odráží také v roční kupní síle obyvatelstva v celkové hodnotě 893 miliard eur. Ta je ovšem velmi různorodá. Mezi 17 analyzovanými zeměmi jsou státy s kupní silou 9 500–12 500 eur na obyvatele za rok (Slovinsko, Estonsko, Česká republika, Polsko, Slovensko, Litva), ale také země, kde se tento ukazatel pohybuje na úrovni 1 500–3 500 eur (Ukrajina, Bělorusko, Albánie, Bosna a Hercegovina).

Trhy nákupních center v zemích CEE-17 jsou také v různých fázích vývoje. Nejvyšší nasycení trhu v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Estonsku (738 m²), naopak nejnižší v Albánii (104 m²). Největší objem maloobchodních prostor v centrech se nachází v Polsku (12,1 mil. m² v 532 zařízeních) a v České republice (4,2 mil. m² ve 232 zařízeních), nejmenší v Černé Hoře (110 000 m² ve 14 centrech).

Celý tento segment ve sledovaném regionu prochází transformací. Došlo k nárůstu počtu malých formátů nákupních center a obchodních parků, které nyní developeři i nájemci považují za perspektivní a spotřebitelé za pohodlná a bezpečná místa k nakupování. V současné době existuje v zemích CEE-17 přibližně 670 takových center s celkovou hrubou pronajímatelnou plochou 6 milionů m². Největší počet maloformátových komplexů  (5 000 –10 000 m², více než 10 jednotek) působí na vysoce konkurenčním maloobchodním trhu Polska (1,2 mil. m², v 164 zařízeních). Lze předpokládat, že v příštích letech budou hlavním typem „retailových“ investic právě tato malá komfortní centra.

SF/pb