Česko: překvapivě zelené a dobře průhledné

V postkomunistické Evropě je český realitní trh co do své transparentnosti hodnocen jako druhý nejlepší. Zatímco Polsko zaujalo v žebříčku realitní „průhlednosti“ 19. místo, Česká republika se umístila na 24. příčce a třeba Slovensko až na 36. pozici. A v hodnocení udržitelnosti developmentu v té které zemi Česko překvapivě zaujalo dokonce 5. místo. Tyto příjemně pozitivní informace přinesl poslední The Global Real Estate Transparency Index, sestavovaný pravidelně společností Jones Lang LaSalle.

Citovaný výzkum, který je prováděn od roku 1999, kombinuje kvantitativní data o trhu s informacemi získanými v průzkumech firem. Každý trh je hodnocen z 83 hledisek, index každého trhu se pak skládá z váženého průměru všech sledovaných faktorů. Hodnocení se pohybuje na škále od 1 do 5 , přičemž hodnocení nejnižší znamená vysoce transparentní trh, nejvyšší naopak trh netransparentní. Žebříček je tak rozdělen do pěti kategorií: vysoce transparentní, transparentní, semitransparentní, málo transparentní a netransparentní. Letošní novinkou výzkumné práce JLL je doplnění globálního indexu o index trvale udržitelného developmentu, který sleduje takové faktory, jako je „zelená“ legislativa, situace v oblasti certifikace, dostupnost informací apod.

Rozdíly se stírají, pokrok je globální

Hodnocení transparentnosti realitních trhů se oproti minulosti mnoho nezměnilo. Jistě i díky tradicím se špičce, tedy v kategorii „vysoce transparentních“, figurují hlavně anglofonní země – USA, Británie, Austrálie, Kanada i Nový Zéland, hned za nimi pak vyspělé evropské země. V druhé skupině už jsou hlavně postkomunistické země a zástupci Asie – Hongkong a Singapur. Rozdíly v hodnocení v rámci evropského kontinentu se přitom stírají, když podle JLL se v tomto směru velmi zlepšuje situace i na řadě netradičních trhů, jako jsou například Mexiko, Indonésie, Jižní Korea a Turecko. Ve střední a jihovýchodní Evropě zase největší zlepšení vykazují Rumunsko a Chorvatsko. Zpráva JLL ostatně konstatuje zlepšení globální – pokrok v transparentnosti vykázala 90 % sledovaných zemí, resp. trhů.

Postupné zlepšování fungování realitních trhů ve střední Evropě podle JLL padá na vrub především expanzi velkých globálních investorů, kteří přinášejí standardy a postupy, jaké aplikuji ve svých mateřských zemích. “Střední Evropa jednoznačně těží z přeshraniční aktivity realitních investorů. K větší transparentnosti středoevropského realitního trhu přispívají například research fóra, která fungují ve všech významných městech, aktuálně ve Varšavě, Praze, Budapešti, Bratislavě, Bukurešti a velkých polských městech, a v dalších se založení předpokládá. Byla založena jako neformální sdružení poradenských firem, které sdílejí o trhu informace nedůvěrného charakteru,“ říká John Duckworth, ředitel JLL pro střední Evropu.

Zelená je už povinností

„Certifikace se jak pro kupující, tak nájemce stává nezbytností, a to především díky faktu, že kromě marketingových důvodů pomyslně potvrzuje kvalitu budovy a šetrnost vůči přírodním zdrojům,“ říká Josef Krautman z české pobočky JLL, když podle něj v čele tohoto procesu stojí především nadnárodní společnosti.

Development se tomu přizpůsobuje, v současnosti se podle odhadů JLL u nás 40 – 50 % kanceláří staví jako „zelené“ a nájemci právě takové kanceláře také ve stále větší míře vyhledávají.

Vývoj realitního Česka je samozřejmě odrazem globálních trendů – a ty jsou dnes jednoznačně „zelené“. Dokládá to i již zmíněná nová součást Global Real Estate Transparency Index – vzhledem k rostoucímu významu trvale udržitelného developmentu indexuje i stav v této oblasti. Týká se ovšem jen 28 zemí a zahrnuje jak tzv. zelenou výstavbu, tak energetickou úspornost. Na předních místech se umístily Velká Británie, Austrálie a Francie, Česká republika se v celosvětové konkurenci probojovala na 5. místo. Je to potěšující skutečnost, jakkoli v jisté míře nemá ekonomický základ – výše nájemného se u nás totiž zatím ještě neodvíjí od ekologické kvality budovy. „Západní trhy se z tohoto pohledu chovají odlišně. Na těch je nájemce zelené budovy připraven platit vyšší nájemné. V České republice majitel certifikované budovy prezentuje hlavně celkové náklady včetně servisních poplatků, na kterých je schopen prokázat úspory. Hlavním motorem pro vyžadování zelené certifikace v ČR na straně nájemců tak zůstává interní firemní politika, jejíž součástí je také ochrana životního prostředí,“ konstatuje Eduard Forejt z JLL.