Cena za dílo podle NOZ

Jako většina závazkových ujednání, i podmínky smlouvy o dílo doznaly v novém občanském zákoníku určitých změn a reformulací, což se dotklo též úpravy ceny za dílo. Zákoník předpokládá, že ta bude ve smlouvě sjednána, přičemž stanoví, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Pokud se však strany rozhodnou, že cenu díla ve smlouvě nesjednají, pak platí, že se za ujednanou cenu považuje cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

Samotné způsoby stanovení ceny mohou být rozličné, a to od sjednání ceny pevné, přes cenu maximální, s odkazy na ceníky či výpočtové vzorce, podle rozpočtů a podobně až po případnou kombinací těchto postupů.

Cena fixní

Standardně lze sjednat cenu pevnou částkou. To je vhodné zejména v případech, kdy se jedná o vytvoření nesložitého, jednoduchého díla, u něhož lze poměrně spolehlivě odhadnout náklady na provedení. V případě sjednané pevné (fixní) ceny není zhotovitel oprávněn cenu jednostranně zvýšit a stejně tak její objednatel nemůže požadovat její snížení, pokud z důvodu rozsahu či nákladnosti práce je na provedení díla vynaloženo více či méně nákladů, než jaké strany původně uvažovaly (např. když se objeví potřeba dalších prací k dokončení díla, případně dojde k neprovedení méněprací).

Stejné následky vyplývají ze skutečnosti, kdy je cena díla sjednaná odkazem na úplný (zaručený) rozpočet díla, který tvoří součást smlouvy, nebo je do uzavření smlouvy zhotovitelem objednateli sdělen. Pokud však nastane zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztíží, a strany se na přiměřeném zvýšení ceny nedohodnou, může soud na návrh zhotovitele podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo či o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. Takový postup se však neuplatní v případě, že některá ze stran ve smlouvě výslovně prohlásila, že taková okolnost nenastane, nebo na sebe výslovně riziko nebezpečí změny okolností převzala.

Variantou pevné ceny může být sjednání ceny maximální – zhotovitel vyúčtuje objednateli cenu díla podle objemu skutečně provedených prací a vynaložených nákladů, a to až do výše stanovené maximální částkou. Taková maximální částka se v případě jejího dosažení chová jako pevná (fixní) cena, zmíněné v předchozím odstavci. Sjednání takové ceny je výhodné u složitějších děl, u nichž lze předem odhadnout, jaké maximální náklady mohou být s jeho provedením spojeny.

Cena s výhradou změny

Jiná situace nastává, když si strany sjednají určení ceny za dílo podle rozpočtu, ve kterém není zaručena jeho úplnost nebo závaznost. V takovém případě hovoříme o rozpočtu daném s výhradou a zhotovitel je oprávněn cenu jednostranně zvýšit, pokud se objeví nutnost vyšších nákladů nebo dalších prací. Zhotoviteli však nárok na takové zvýšení zanikne, pokud neoznámí nutnost překročení rozpočtované ceny a výši požadovaného zvýšení objednateli bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Má-li se však cena zvýšit o více než o 10 % původně určené ceny, pak může objednatel od smlouvy odstoupit.

Jedná-li se o rozpočet s výhradou nezaručené úplnosti, pak je zhotovitel oprávněn zvýšit cenu díla o náklady na činnosti, které nebyly zahrnuty do rozpočtu, neboť nebyly v době uzavření smlouvy předvídatelné. V případě, kdy jde o rozpočet s výhradou nezávaznosti, pak je zhotovitel oprávněn navýšit cenu díla o účelně vynaložené náklady, které nevyhnutelně převýší náklady zahrnuté do rozpočtu. Pokud objednatel s takovým zvýšením ceny nesouhlasí, určí ho na základě návrhu zhotovitele příslušný soud.

Rozpočet s výhradou se nejčastěji použije při provádění složitých děl, zejména ve stavebnictví, kdy zhotovitel potřebuje zachovat jistou flexibilitu při projektování rozsahu prací a vynakládaných nákladů – i při vynaložení řádné odborné péče totiž nelze vyloučit, že se objeví zvýšená potřeba víceprací či dodávek materiálu nad plánovaný objem, či se změní cena „subdodávaných“ prací a materiálu, což nelze do detailu předvídat při uzavírání smlouvy. Zákon přitom nevylučuje možnost sjednat nezávaznost nebo neúplnost rozpočtu jen u rozhodujících položek, přičemž v ostatním se bude jednat o rozpočet závazný.

Autor pracuje jako advokát v advókátní kanceláři bnt attorneys-at-law (www.bnt.eu).