CEE: změny na kancelářském trhu

Průzkum, provedený nedávno společností CBRE a zaměřený na dopady koronaviru na kancelářský trh v zemích střední a východní Evropy, ukázal, že ČR a obecně státy v regionu CEE si v porovnání s většinou západoevropských zemí stojí velmi dobře. Na nástup pandemie totiž zareagovaly poměrně rychle a díky řadě opatření měl koronavirus v regionu na firemní život menší dopady než jinde v Evropě.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že většina nájemců v regionu CEE zaujala během karanténních opatření vyčkávací pozici. Téměř 30 % respondentů (osloveno bylo celkem 148 společností) odložilo během uplynulých měsíců stěhování do nových prostor anebo oddálilo plánované rozšíření stávajících kanceláří. V České republice se vzdalo expanze 27 % respondentů a 39 % snížilo výdaje na nové vybavení interiérů. Přitom 18 % firem zároveň připustilo, že je situace vedla ke zmenšení velikosti pronajímaných prostor.

Atraktivní úlevy na nájemném

Více než polovina – 51 % – dotazovaných středoevropských nájemců uvedlo, že oslovili pronajímatele kvůli úlevám na nájmu. Ve 32 % firem s nimi diskutovali o snížení nájmu a v 18 % případů o prodloužení doby bez placení nájmu (tzv. rent-free period). Na 41 % respondentů se obrátil vlastník nemovitosti sám od sebe a nabídl jim pomocnou ruku. Podíl respondentů, kteří ve finále docílili takových podmínek, s nimiž byli spokojeni, dosáhl 17 %. Ovšem 24 % očekávalo od jednání více.

„Hodnoty v České republice se pohybují pod dosaženým průměrem. Pouze 39 % tuzemských respondentů požádalo majitele nemovitosti o úlevu z nájmu, na rozdíl třeba od 53 % v Rakousku, 52 % v Polsku či 50 % v Německu. A také jen 21 % nájemců oslovil vlastník nemovitosti napřímo, aby s nimi projednal jakoukoliv případnou úlevu,“ komentuje výsledky ankety Jana Prokopcová, vedoucí týmu průzkumu trhu v CBRE.

Akcelerace změn práce v kanceláři

Více než 90 % respondentů v regionu CEE zavedlo u svých zaměstnanců práci z domova a 57 % jim umožnilo pružnou pracovní dobu. Všichni účastníci průzkumu včetně Čechů očekávají, že se pandemie v dlouhodobém horizontu promítne právě do většího využívání flexibilní práce. Její nárůst předpokládá až 85 % respondentů. Zatímco samostatné úkoly budou lidé řešit hlavně při práci z domova, do kanceláří budou chodit kvůli schůzkám, týmovým poradám a sociální interakci. S tím také souvisí to, že 76 % dotazovaných středoevropských firem plánuje do budoucna investovat do nových technologií v zájmu podporu práce „na dálku“. V Česku se ke stejnému kroku chystá 64 % společností, které se zúčastnily průzkumu.

Flexibilita především

Všechny zmíněné faktory či trendy budou vytvářet tlak na rostoucí flexibilitu, a to ve všech myslitelných oblastech. Třeba v možnostech práce téměř odkudkoliv, navrhování takových pracovišť, které umožňují rychle reagovat na neočekávané situace, anebo v délce uzavíraných nájemních smluv. To ovšem neznamená konec klasických pracovišť. „Očekáváme, že se pandemie projeví především ve způsobu využívání stávajících kanceláří. Některé firmy si ponechají část tradičních prostor, ale přidají flexibilní kanceláře a práci na dálku. Z průzkumu dále vyplynulo, že 24 % zástupců českých firem do budoucna očekává posun k vyššímu využívání coworkingových prostor a servisovaných kanceláří za účelem networkingu a rozprostření rizik z pohledu bezpečnosti zaměstnanců,“ říká Jana Prokopcová.

Ekologie „nezapadla“

Současná situace výrazně neovlivní ani poptávku po ekologicky šetrných budovách – a to přesto, že jsou sice udržitelné a z dlouhodobého hlediska ekonomicky výhodné, ale pojí se s nimi také vyšší nájemné. „Očekáváme, že význam odpovědného investování a řízení firem se do budoucna ještě posílí – 70 % respondentů uvedlo, že jejich priority se kvůli pandemii nezmění. Až 24 % českých a 32 % středoevropských zástupců dotazovaných společností dokonce předpokládá, že zájem o udržitelnou výstavbu ještě vzroste,“ konstatuje Filip Muška z CBRE. Podle něj to totiž pro firmy totiž představuje příležitost, jak se vymezit vůči konkurenci a zvýšit svou hodnotu na trhu. Navíc v dlouhodobém horizontu ekologicky odpovědná politika také vede k nižším provozním nákladům.

SF/pb