27. 11. 2019

Bydlení: Česko míjejí světové trendy

Podíl chytrých domácností na tuzemském rezidenčním trhu dosahuje řádově jednotek procent. Podle developerů a architektů mají tyto systémy budoucnost, ale Češi dnes do moderního bydlení investují poměrně málo, a to kvůli svým omezeným finančním možnostem a také spíše konzervativnímu založení.

Od roku 2020 se v Unii budou moci stavět jenom nízkoenergetické domy, což podle některých odborníků může mít negativní vizuální, respektive estetické důsledky. „Legislativa nás nutí, abychom stále navyšovali objemy tepelné izolace v konstrukcích, a také podle toho vypadá výsledný objekt,” uvádí příklad architekt Milan Joja. Podle jiných odborníků EU nyní pouze formalizuje přirozený vývoj. „Jde především o technickou záležitost, o čísla a výpočty. Je tady spousta šikovných lidí, kteří vědí, jak se s touto výzvou vypořádat. Architektura se pasivním domům přizpůsobila už před 10 – 15 lety,” říká naopak o nových stavebních pravidlech architekt Vlado Hrivňák. A jeho profesní kolega Tomáš Veselý dodává: „Zákazníci často výslovně chtějí energeticky úsporné stavby, včetně patřičných technologií – moderní vytápění, například tepelné čerpadlo, dále rekuperaci, fotovoltaiku, chytré řízení …“

Chytrý domov je atraktivní, ale …

Jednotlivé přístroje či systémy potom mohou fungovat integrovaně, takže například osvětlení, topení nebo žaluzie automaticky a koordinovaně reagují na změnu počasí. Takto integrovaná domácnost bývá nazývaná „chytrým domovem”, anglicky „Smart Home”, mimo jiného díky lehké a intuitivní ovladatelnosti – prostřednictvím nástěnného tlačítka, mobilní aplikace či hlasových povelů. V ideálním případě funguje maximálně automaticky a vyžaduje jenom minimální lidskou obsluhu, takže svým obyvatelům šetří energii a čas. Tyto technologie ale něco stojí, takže klienti sami od sebe začínají některé položky vynechávatt. Zájem o chytré bydlení u nás nicméně je. „Ještě se nestalo, že by si někdo v našem showroomu vyzkoušel chytrou domácnost a řekl ‚tohle nechci‘. Naprostá většina klientů odchází fascinovaná tím, co už dnes moderní domy dokážou a chtějí systém Smart Home do své stavby zakomponovat, byť by to s ohledem na finance bylo třeba jen v omezené výbavě,” říká Jan Páral, projektový manažer společnosti Smarteon Systems. Podle něj si inteligentní elektroinstalaci nakonec objedná zhruba třetina až polovina návštěvníků. Ostatní tuto investici odkládají, například z finančních důvodů. Nebo ke své smůle přicházejí v době, kdy už mají stavbu v pokročilém stadiu a developer nebo stavební firma nepovolí další úpravy.

Mechanická klika od drahého českého bytu

Kompletní chytré domy nebo byty jsou v České republice nabízeny už několika firmami. Ty přitom většinou zdůrazňují, že se snaží klientovi vyhovět nejen kvalitativně, ale také cenově. „Naše chytré byty se v dané lokalitě pohybují okolo cenového průměru a někdy dokonce i pod ním,” říká Radek Polák, tiskový mluvčí společnosti Trigema.

Většina developerů se však shoduje na tom, že chytré bydlení zůstává na českém rezidenčním trhu okrajovou záležitostí, a to především kvůli finančním možnostem běžného tuzemského občana. Podle společnosti Deloitte jsou rezidenční nemovitosti v České republice poměrně drahé. Zatímco Čech potřebuje na koupi běžného tuzemského bytu zhruba 11 průměrných hrubých ročních mezd, ve všech dalších srovnávaných evropských státech stačí menší obnos.

Pokud jde o chytré bydlení, Češi jsou navíc poměrně konzervativní. Takže se preferují například solidní pevné dveře s bezpečnostním zámkem, zatímco v chytrých domech fungují zabezpečovací systémy, které nepotřebují ani klíč, ani kód, protože majitele rozeznají třeba podle otisku jeho prstu. „Internet věcí je všudypřítomný. I tak ale zůstává převážná většina kupujících a nájemců věrná analogu,” navazuje Prokop Svoboda, majitel realitní kanceláře Svoboda & Williams, která působíé v segmentu prémiových rezidencí. „V tuto chvíli vnímáme, že bariérou pro širší uplatnění prvků chytré domácnosti jsou především pořizovací náklady. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že Smart Home je cesta budoucnosti,” nicméně předpovídá Lukáš Maděra ze společnosti Skanska Reality.

Hlasový asistent do každé rodiny

Střediskem vývoje chytrého bydlení jsou dnes USA – nejen produkčně, ale také spotřebitelsky. Sídlí zde společnosti Amazon, Google a Apple, kde jsou vyvíjeni především populární „hlasoví asistenti”, tedy hardware a software, pomocí kterého lze ovládat domácnost artikulovanými povely. Podle nedávného průzkumu bylo koncem roku 2018 v amerických domácnostech přes 118 milionů těchto přístrojů, resp. systémů, přičemž jejich počet meziročně narostl o 78 %. Podle federální agentury United States Census Bureau přitom v USA je asi 139 milionů domácností. Na jednu americkou domácnost tedy statisticky připadá zhruba jeden prodaný hlasový asistent.

Moderní domácí technologie přibývají také v západní Evropě. Hlasové asistenty například využívá 32 % Němců, když ve věkové kategorii pod 40 let jde dokonce o 48 % populace. U nás se v tomto ohledu spíše ještě začíná. „Nabízíme hlasové asistenty od roku 2017 a od té doby se přes náš e-shop prodaly řádově nižší desítky tisíc kusů,“ říká Jaroslav Lachman z internetového obchodu Alza.cz. Trochu je to i důsledek jazykové bariéry. Pro výrobce Česká republika zůstává okrajovým trhem, takže jejich inteligentní „asistenti“ umějí komunikovat pouze světovými jazyky, především anglicky.

SF/pb