Brno: nový územní plán je na dohled?

Dnes platný územní plán města Brna vznikl v roce 1994 a patří mezi nejstarší v České republice. Poslední úpravy plánu proběhly v roce 2011 a důsledky jeho mizivé aktuálnosti pociťují Brňané ve svém každodenním životě. Nejvíce patrné nedostatky jsou v oblasti bydlení – za posledních sedm let se ceny bytů v moravské metropoli takřka zdvojnásobily.

Současný územní plán Brna je starý čtvrtstoletí. „Výklad dvacet pět let starého územního plánu se postupem času zpřísňuje. Je to jedna z hlavních příčin raketově rostoucích cen na trhu nemovitostí a také další masivní vlny suburbanizace,“ říká z Marek Vinter z Asociace brněnských stavitelů a architektů.

Nový územní plán by měl v Brně vzniknout nejpozději do tří let. „Podle platného stavebního zákona je stanovena lhůta pro vydání nového územního plánu do 31. prosince 2022. Rádi bychom ale nový územní plán města Brna schválili do konce tohoto volebního období, tedy do podzimu 2022,“ přibližuje plány města Pavla Pannová z brněnské radnice.

V očekávání dlouhé diskuse

Ačkoliv by se mohlo zdát, že tři roky jsou na schválení plánu poměrně dlouhá doba, M. Vinter očekává průtahy: „Pokud bychom měli usuzovat z minulosti, odhadoval bych, že se objeví stovky až tisíce připomínek.“

Podobné obavy má i Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. „Je třeba říci, že přestože je zcela legitimní námitky k návrhu nového územního plánu podávat, pořizování nového územního plánu to komplikuje a výrazně zdržuje. Sám se ptám, nakolik nás k těmto námitkám motivuje upřímná starost o budoucí vývoj města jako celku a na kolik v pozadí  závist, případně strach ze změn.“

Kancelář architekta města Brna nový územní plán ke společnému projednávání předloží na konci tohoto roku. „Největším úskalím je najít dohodu mezi všemi stranami – politiky, developery, zástupci soukromého sektoru a občanskými iniciativami. Proto také samotný proces projednání zabere dvojnásobek času oproti zpracování samotného návrhu,“ upozorňuje Michal Sedláček, ředitel kanceláře.

Koncept navrhovaného územního plánu vznikal už před deseti lety, takže připravovaný návrh není žádnou novinkou. „Je potřeba říci, že Brno pokračuje v dopracování už rozpracovaného územního plánu, a to proto, aby se jeho vydání stihlo v roce 2022. Samozřejmě to není ideální situace, ale my počítáme s tím, že hned po vydání nového plánu začneme práce na zcela novém územním plánu Brna,“ doplňuje M. Sedláček.

Lepší vrabec v hrsti

V ABRAST-u z tohoto výhledu nejsou nijak nadšeni, nicméně vítají, že vůbec nějaký plán Brno bude mít. „Dokončovaný koncept územního plánu je z mého pohledu zastaralý. Rozpracován byl již v roce 2009, podněty k jeho realizaci se ale objevovaly už na začátku nového tisíciletí. Každopádně je to pro Brno ta lepší cesta, protože zbrusu nový územní plán by se v takto krátké lhůtě nestihl dopracovat,“ říká M. Vinter.

Tomáš Kaláb přitom doufá, že ze strany města nejde jen o plané sliby. Dnes se v Brně na stavební povolení čeká příliš dlouho, nový plán by v tomto ohledu měl situaci zlepšit. „Stihnout vše do roku 2022 nebude vůbec jednoduché. Koneckonců příprava tohoto plánu začala už v roce 2002 a několikrát se od té doby na několik let zadrhla. Doufáme ale, že se vše podaří a díky vzniku tohoto dokumentu se mimo jiné alespoň částečné zpomalí růst cen bydlení v Brně.“

Brněnský stavební evergreen

Vznik nového územního plánu dlouho komplikovaly spory o umístění, respektive přemístění hlavního vlakového nádraží Brna. Na jaře tohoto roku naštěstí padlo snad už konečné rozhodnutí – nové nádraží se posune osm set metrů na jih od současného a kolem něj vznikne nová čtvrť včetně bulváru, který má rozměry předčit Václavské náměstí v Praze a kde by mělo najít domov patnáct tisíc obyvatel.

„Rozhodnutí o poloze hlavního nádraží drželo přípravu nového územního plánu dlouho v šachu. Jak současný platný územní plán, tak i rozpracovaný nový územní plán, má fixováno nové hlavní nádraží v poloze u řeky. Pokud by bylo nádraží pod Petrovem, musel by se nový plán dělat úplně od začátku. To by znamenalo prodloužení přípravy nového územního plánu o několik roků,“ nastiňuje situaci M. Sedláček.

„Já jen doufám, že už se v Brně k nádraží vracet nebudeme, protože se jeho poloha ověřila opakovaně různými studiemi. Mrzí mě, že po několika referendech a zpochybňování jeho polohy zůstala v lidech pachuť, že je něco špatně. Já mám názor úplně opačný,“ uzavírá M. Vinter.

SF/pb