Stavební sektor brzdí hlavně nedostatek pracovníků

Produkce českého stavebnictví v letošním roce vzroste podle odhadů v průměru o 4,3 %, přičemž dařit se bude především velkým společnostem a firmám zaměřeným na pozemní výstavbu. Největší brzdou dalšího rozvoje je přitom podle managementu stavebních firem nedostatek pracovníků. Z analýzy českého stavebnictví, zpracované společností CEEC Research, přitom mj. také vyplývá, že další krize sektoru je očekávána v letech 2020 – 2021, někteří ředitele jsou ale přesvědčeni, že minulá krize ještě nebyla překonána.

Devět z deseti (87 %) ředitelů stavebních společností predikuje v letošním roce zvýšení výkonu českého stavebnictví v průměru o 4,3 %, což oproti odhadům z předchozí  analýzy CEEC představuje navýšení téměř o jeden procentní bod. Lépe si podle mínění respondentů povedou velké firmy a společnosti zaměřené na pozemní stavitelství (růst 5,0, respektive 4,7 %), naopak opatrnější jsou ve svých předpovědích firmy zabývající se inženýrským stavitelstvím. „Výpadku práce se obávají zejména firmy zaměřené na veřejné zakázky. V loňském roce došlo k propadu objemu vyhlášených výběrových řízení až o 48,5 % a pokud bylo o polovinu méně tendrů, je pokles přílivu práce od státu v tomto roce velice pravděpodobný. Naopak od privátních investorů se očekává další růst objemu zakázek vzhledem k rychle rostoucí ekonomice“, uvádí Jiří Vacek, ředitel CEEC Research. Jeho slova potvrzuje Karel Branda ze společnosti TRIGEMA Building: „Pozemní stavitelství může letos stagnovat nebo mírně růst. Rozhodně se však nedá hovořit o tom, že by byla krize ve stavebnictví zažehnána. Ochota povolovat nové stavební projekty zůstává v Česku relativně nízká. Valnou většinu našich zakázek představují projekty od soukromých investorů. Takové projekty budou proto také letos pravděpodobně zdrojem většiny našich tržeb.“

Scházejí pracovníci i zákony

Největší brzdou pro další rozvoj českého stavebnictví ale podle ředitelů stavebních společností je nedostatek pracovníků. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje faktor, který maximálně zpomaluje rozvoj stavebnictví, jej ohodnotili známkou 8,0 bodu. „Nedostatek kapacit je vidět napříč celým stavebnictvím, ale nejen v něm. Obdobné zkušenosti slyšíme i z dalších sektorů ekonomiky při našich výstavách a veletrzích.“ uvádí Martin Videczký z SVB, Veletrhy Brno.

V těsném závěsu za deficitem pracovní síly podle ankety následuje problém s dlouhými lhůtami pro přípravu staveb (7,9 bodu z 10) a nekvalitní a komplikovaná legislativa (7,9 bodu z 10). Naopak korupce a nedostatek privátních zakázek rozvoj sektoru brzdí jen minimálně (obě shodně 3,8 bodu z 10).

„Českému stavebnictví se v roce 2018 bude dařit pravděpodobně lépe než v roce 2017. Očekávám, že hlavním problémem rozvoje bude nedostatek kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovních sil. Klíčové také bude, jestli si soutěžící uvědomí, že není možné neustále snižovat nabídkovou cenu při permanentním růstu interních i externích nákladů. Protože předpokládáme v roce 2018 nárůst našich tržeb kopírující nárůst trhu, intenzivně se na tento trend připravujeme,“ říká Pavel Schlitter z firmy SITEL.

Růst nebo stagnace?

„Zákonitě se českému stavebnictví již musí dařit lépe. Po výkonech v pozemním a průmyslovém stavitelství poptávka nadále stoupá a již teď chybí kapacity. Pokud se podaří velkým veřejným investorům zadávat a začít stavět dopravní stavby, snad si konečně oddechnou i velké stavební firmy, získají určitou jistotu, že své kapacity zaměstnají, přežijí nesmyslnou cenovou válku, skončí období přežívání a začne tvůrčí období. Snad se potom začnou i stavební kapacity v ČR zlepšovat – personálně, technicky i technologicky,“ tvrdí František Fryš ze společnosti SWIETELSKY stavební. Opatrnější je v predikcích Robert Špott z firmy SYNER. „České stavebnictví posledních sedm let víceméně stagnuje. Rok 2018 nebude pro stavaře nijak výjimečný, očekávám mírný nárůst v pozemním stavitelství.“

Polovina (50 %) ředitelů stavebních společností předpokládá, že situace, kdy ČR stále nemá vládu s důvěrou parlamentu, bude mít na vývoj stavebnictví negativní dopad. Opačný názor pak má jen naprosté minimum (3 %) dotázaných. Také v souvislosti s tímto aspektem stavební management uvažuje o další krizi sektoru – podle více než poloviny respondentů k ní dojde po roce 2020. „Svým způsobem je krize již nyní, a to krize realizačních kapacit. Mnoho především subdodavatelských firem se v nedávné minulosti i díky mimořádně nízkým cenám ve veřejných zakázkách dostalo do takových potíží, že byly nuceny své podnikání buď omezit, úplně ukončit, nebo alespoň přestat podnikat v oblasti stavebnictví,“ poznamenává Tomáš Koranda ze společnosti Hochtief s tím, že kapacitní problémy má i výroba stavebních hmot.

Photo by Ricardo Gomez Angel on Unsplash

Roman Kloubec, ředitel AZ Elektrostav a  ELTRA upozorňuje na další souvislosti: „Velké problémy lze očekávat v okamžiku, kdy dojde ke snížení objemu dotací z Brusele, a to nejen následkem Brexitu. Krize, podstatně závažnější, probíhá z důvodu zvyšujícího se nedostatku pracovníků nejen s nižší kvalifikací, které lze částečně a dočasně řešit příchodem zahraničních gastarbeitrů, ale zejména nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanec, jako jsou projektanti, konstruktéři, technici. Již více než dvacet let je nedostatek absolventů technických středních a vysokých škol. Významná část populace dává přednost snadnějšímu studiu a následně zaměstnání s odpovědností, kterou nelze srovnat s vysokou odpovědností projektantů či stavbyvedoucích, přičemž finanční ohodnocení to zdaleka neodráží. Řešením je pouze souhrn zásadních a komplexních opatření, která nemůže zaštítit nikdo jiný než stát.“