Glosář Petra Býma: bydlíme draze a špatně – a bude hůř!

Obyvatelé České republiky nejsou podle průzkumu ČMSS příliš spokojeni se svým bydlením – ve srovnání s průměrem Evropské unie bydlí v menších a starších bytech. Na bydlení navíc dávají větší část svých příjmů, než je v Evropě zvykem. A už realizované či přepokládané kroky ČNB ve sféře hypoték a samozřejmě také aktuální stav bytového trhu jasně signalizuje, že na lepší bydlení si Česko bude muset ještě dlouho počkat.

Obyvatelé České republiky v průměru zaplatí za náklady spojené s bydlením 26 % ze své celkové spotřeby. „Náklady na bydlení v ČR patří v Evropě v poměru k celkovým výdajům domácností na jejich spotřebu mezi nejvyšší. Průměrná velikost bytu je přitom menší než je průměr v Evropské unii a zároveň je toto bydlení starší,“ říká předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Vladimír Staňura.

Nejlépe jsou na tom v Evropské unii obyvatelé Malty, kteří za bydlení zaplatí jen něco málo přes 10 % ze svých celkových výdajů. Hluboko pod průměrem jsou ještě pobaltské státy a dále Kypr nebo Slovinsko. Naopak nejvíce platí lidé ve Skandinávii a Francii (rekord drží Dánsko s 29,5 %), když výdaje českých domácností jsou podle statistik Eurostatu 5. nejvyšší v celé Evropské unii.

Přitom podle údajů Eurostatu je Česko – měřeno výší průměrných mezd za rok 2014 – jednou z nejchudších zemí Unie, když v rámci celé Evropy je 12. od konce. Zatímco v 11 zemích EU tento ukazatel převyšuje úroveň 1 mil. Kč, ztoho nejvíce v Lucembursku – 1.62 mil. Kč. U nás je to 344 tis. Kč, v nominálně nejchudším Bulharsku je to 158 tis. Kč a v průměru unijní mzdy ve zmíněném roce dosahovaly 944 tis. Kč.

Nekvalitní a malé

„Čtvrtina domácností vnímá výdaje spojené s bydlením jako velkou zátěž. Vyšší náklady jsou způsobené částečně díky investicím spojeným se starým bytovým fondem,“ vysvětlil Vladimír Staňura. České bydlení je přitom nejen staré a v porovnání s celkovými výdaji drahé, ale je také menší, než je standard v Evropské unii. Průměrná velikost bytu v České republice dosahuje 78 m2, zatímco v Evropské unie tentýž parametr činí 96 m2. Největší byty přitom užívají obyvatelé Kypru (141 m2), Lucemburska (131 m2) a Belgie (124 m2), když naopak v nejmenších žijí lidé v Rumunsku (45 m2), Litvě (62 m2) a Lotyšsku (63 m2).

Vysoké úrovní těchto nákladů a kvalitě bydlení v Česku přitom poslední kroky ČNB v oblasti hypoték nijak neprospějí. Dostupnost těchto úvěrů ČNB v obavách z realitní bubliny v posledních měsících zhoršuje a zdá se, že tak bude postupovat i nadále. Přitom podle jejích vlastních údajů má un nás potíže se splácením už čerpaných hypoték jen minimální množství dlužníků a navíc počet problémových případů ještě klesá – aktuálně má problém s umořováním pouhých 1,9 % klientů hypotečních bank, když před dvěma lety jich bylo 3,1 %. V tomto ohledu je také ČR „lepší“ než většina vyspělých zemí.

Do důchodu jen ve vlastním

Zájem o koupi bytu, respektive o vlastnické bydlení (80 % české populace bydlí ve vlastním) je přitom vysoký. Velkou roli v tom sehrává skutečnost, že nájemné je v některých lokalitách – a hlavně v Praze – tak vysoké (někde dosahuje až 300 Kč za metr čtvereční), že koupě srovnatelného bytu vychází finančně výhodněji, nemluvě o často skloňovaném investičním rázu nákupu bytu.

Vysoké rozšíření vlastnického bydlení je také významnou prevencí problémů s bydlením ve stále širší skupině důchodců. Seniorských domácností je dnes u nás 1,75 milionu, z toho 40 % představují „singles“. Přitom průměrný starobní důchod činí 11 460 korun. Takřka paradoxně pak „příjmová chudoba“ pro samotného dospělého činila 10 691 korun (jde tedy vlastně o průměrný důchod), pro dva dospělé pak 16 036 korun. Desetina starobních důchodců a důchodkyň měla penzi pod 8 522 korun, desetina pak dosáhla na víc než 14 379 korun.

Shrnuto – důchody jsou v Česku malé a hodně nivelizované. Ve sféře bydlení to znamená, že zejména v Praze a větších městech je nájem adekvátního bytu pro důchodce, ať už osamělé, či v páru,  víceméně nedostupný. Nejnižší nájemné (bez poplatků) za byt 1 + kk v metropoli činí 6 000 – 7 000 Kč, v případě bytu 2 + kk jen zřídkakdy nepřekročí hranici 10 000 Kč. Podle studie, kterou nechalo zpracovat MPSV, kupodivu i za této situace dávky na bydlení pobírala jen 3 % seniorských domácností. Vysvětlení je jednoduché – drtivá většina z nich má už problém s bydlením, respektive splácením úvěrů za koupi bytu, už vyřešen.

SF jako svou poslední akci před letními prázdninami připravilo ve spolupráci se společností Deloitte diskusní setkání, které bylo věnováno právě problematice bydlení a vývoje cen na bytovém trhu se zvláštní pozorností k státní regulaci a posledním krokům ČNB. Pod názvem „Rezidence: na vlnách podivna“ se akce uskutečnila ve středu 21. června v Galerii kavárny Louvre na Národní 22, Praha 1. Podrobné informace najdete na http://archiv.stavebni-forum.cz/cs/diskusnisetkani/rezidence-na-vlnach-podivna/ .

Foto: sean okihiro , Jon Wisbey

Petr Bým