Mileniálové a bydlení

Rádi se baví, hodně cestují, osobní život pro ně znamená víc než práce, udávají trendy a mění trh s byty. Mileniálové, tedy mladí lidé narození v letech 1981 až 2000, mají o bydlení zcela jiné představy než jejich rodiče. A samozřejmě je při výběru vlastního bytu prosazují.

Mileniálové jsou tak trochu rozporuplná generace. Dospívají a zakládají rodiny později, bydlí déle u rodičů a při rozhodování u nich vítězí emoce nad racionalitou. Na druhou stranu jsou ale také velmi odpovědní k sobě a okolí, čím dál častěji vyhledávají produkty šetrné k životnímu prostředí, starají se o svou životosprávu, sportují a zdravě se stravují. Chtějí, aby je práce naplňovala a zároveň jim nebránila vést plnohodnotný osobní život. Tomuto životnímu stylu přizpůsobují i výběr bydlení.

Vysoké nároky

„Mladí lidé jsou dnes nároční k sobě i ostatním a ze svých představ a požadavků nechtějí slevovat. Nezáleží jim pouze na ceně a velikosti bytu, ale zaměřují se také na mnoho dalších věcí, které generace před nimi tolik neřešila. Dobrá dostupnost do centra je pro ně při výběru bytu samozřejmostí. Lákají je ale také trendy restaurace v okolí, možnost pohodlně si nakoupit zdravé a čerstvé potraviny i jinde než v supermarketu, zajímají se o způsoby kulturního a sportovního vyžití a další,“ vysvětluje ředitel společnosti Star Group Tal Grozner.

Díky nízkým úrokovým sazbám hypotečních úvěrů si dnes mladí lidé více pořizují vlastní bydlení, které upřednostňují před bydlením v nájmu. Preferují bydlení v centru, ale jakmile založí rodinu, nevadí jim hledat si větší byt i ve větší vzdálenosti od středu města. Velkou roli pak pro ně hraje, v jakém prostředí budou své děti vychovávat, což se týká požadavků na kvalitní školku, dostatek zeleně, dětská hřiště, možnosti nakupování a sportovního a kulturního vyžití v okolí.

Rozhodují i sousedské vztahy

„Nově se setkáváme s tím, že při výběru bydlení hraje roli i místní komunita. Ulice a okolí domu už pro mladé lidi nejsou jen anonymní místo sloužící k rychlému přechodu domů, kde se zavřou a s nikým nekomunikují. Naopak se rádi účastní sousedského života, a vyhledávají tak čtvrti, které se o své obyvatele starají a pořádají pro ně nejrůznější akce,“ říká Tal Grozner. Proto také společnost Star Group pravidelně pořádá pro obyvatele rezidenční čtvrti Nové Chabry dětské dny, pálení čarodějnic a letní promítání filmů.

Způsob prodeje bytů v současnosti také zcela zásadně ovlivnily moderní technologie. Mileniálové mezi moderními technologiemi vyrostli a využívají je k usnadnění života. „Mladí lidé si maximum informací zjišťují na internetu. Na jednání o koupi bytu již přicházejí připraveni, mají pouze doplňující otázky týkající se standardů a upřesnění financování nemovitosti. Bez kvalitní internetové prezentace se proto na trhu s byty už neobejdete. Uživatelsky jednoduché webové stránky s maximem informací jsou dnes naprostou nutností. Mladí lidé se ale také dívají, jakým způsobem komunikujete na sociálních sítích, jestli jste k uživatelům vstřícní a kromě volných bytů jim třeba nabízíte i něco navíc. Například tipy na to, jak si zařídit bydlení,“ uzavírá Tal Grozner.

Jiná pracovní představy

S představami o bydlení poměrně úzce souvisejí rovněž kariérní plány generace „milenia“, mj. proto, že od nich se odvíjí i schopnost hradit náklady bydlení a stejně tak požadavky na lokalitu. Mediálně a možná i společensky nemají v tomto ohledu mileniálové nijak slavnou pověst – zejména starší generace jsou přesvědčeny o jejich lenosti a vůbec slabém zájmu o práci jako takovou. Personální agentura Manpower nedávno provedla doslova globálně vedený průzkum, který ovšem poskytl  zcela jiný obraz kariérních plánů lidí narozených v posledních dvou dekádách minulého století. Více než polovina dotázaných očekává, že budou pracovat ještě v 65 letech, tedy v důchodovém věku, 27 % dokonce předpokládá pracovní angažmá ještě v 70 letech a někteří s důchodem vůbec nepočítají. Současně ale anketa ukázala, že hodně mileniálů počítá s „pauzou“ ve své práci – jednou nebo vícekrát za život na rok či dva prostě nepracovat. Známý Gallupův ústav zase naopak mezi mladými Američany zjistil, že jen třetina z nich svou zaměstnání považuje za důležitou věc, zatímco 55 % bere své zaměstnání jako povinnost a nutnost.

SF/pb