Češi se přestávají bát „jít za lepším“

Časté změny pracovních pozic v tuzemsku příliš nebývají zvykem. V průměru mění Češi zaměstnavatele jednou za osm let, během produktivního života tak vystřídají tři až čtyři zaměstnání. Rok 2015 a největší nabídka volných pozic za posledních šest let však jejich chování mění. Češi se přestávají bát nezaměstnanosti a odcházejí za lepšími podmínkami. Kolem 66 % těch, kteří změnu provedli či plánují, uvádějí jako důvod změny zaměstnavatele nízký plat.

Míra nezaměstnanosti v Česku je nejnižší od roku 2008 a u zaměstnanců se zvyšuje zájem o nové příležitosti i ochota změnit kvůli nim zaměstnavatele. „Důvodů k opuštění dosavadního zaměstnání je hned několik. V první řadě je to výše platu, o přidání si přitom dokáže říct jen třetina pracovníků. Pro 40 % lidí jsou také důležité vztahy na pracovišti. I takové problémy, jako jsou pomluvy kolegů, podceňování nebo zadávání nesplnitelných úkolů, mohou být důvodem ke změně zaměstnavatele. Kolem 40 % zaměstnanců se snaží problém vyřešit s nadřízeným, druhým nejčastějším řešením je výpověď,“ tvrdí Olga Hyklová, ředitelka personální společnosti AC JOBS.

Nepokojné a zbrklé mládí

Práci mění častěji mladí lidé, starší mají tendenci setrvat na své aktuální pozici. Téměř 70 % lidí do 24 let uvažuje o změně zaměstnání. „Zejména mladí lidé opouštějí své zaměstnavatele ve chvíli, kdy cítí potřebu posunout se v kariéře a stávající firma jim to neumožňuje. Právě mladí lidé jsou v případě nenaplnění představ o pracovní pozici často netrpěliví a zbrklí. Patří také do skupiny zaměstnanců, která zaměstnavatele mění nejčastěji. Je ale nutné si uvědomit, že přílišné střídání pracovních pozic nevypadá v životopise dobře a člověk tím na potenciálního zaměstnavatele může působit neseriózně,“ upozorňuje Olga Hyklová.

Mzdy a benefity

Vedle platu, kariérního růstu a vztahů na pracovišti si Češi potrpí na benefity. Například pro každého pátého Čecha je v práci důležitý třináctý plat. Ten letos svým zaměstnancům vyplatí 47 % velkých podniků, když před pěti lety to bylo jen 32 % firem. „Během přijímacích pohovorů Češi benefitům stále nepřikládají přílišnou váhu, primárně je zajímá výše platu. Při změně zaměstnavatele je ale důležité porovnat všechna pro i proti. Kariérní postup a s ním zpravidla spojené lepší finanční ohodnocení jistě představují důležité faktory, lidé by ale měli porovnat i benefity, které nový zaměstnavatel nabízí. Snadno se totiž může stát, že vyšší plat je vykoupen menšími výhodami,“ říká Olga Hyklová.

Nebezpečné vyhoření

Jednoznačným důvodem pro změnu zaměstnání je ohrožení zdraví. Přes 40 % zaměstnanců se bojí následků pracovního úrazu, třetina Čechů trpí syndromem vyhoření. „Tento syndrom je velmi záludný, nepřijde ze dne na den, vkrádá se pomalu a dlouhodobě, až najednou člověk zjistí, že je stále unavený, vyčerpaný, ztrácí zájem, výkonnost, dostaví se nespavost, neurózy. Syndrom se týká především specialistů, kterých je na trhu nedostatek, a vedoucích pracovníků, kteří velmi často pracují přesčas. Podstatné je těmto projevům předcházet rozumným rozložením pracovních činností, udělat si čas na sebe, rodinu, koníčky i odpočinek. Mnozí zaměstnavatelé svým manažerům či zaměstnancům s velkým tlakem na plnění úkolů poskytují různé wellness či ozdravné pobyty nebo jim umožňují čerpat dovolenou či volno nad stanovený zákonný rámec,“ doplňuje Olga Hyklová.

Nabídka volných pracovních míst sice stoupá, koncem září jich zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce nabízeli přes 100 tisíc, stále však na jedno pracovní místo průměrně připadá 4,1 uchazeče. V rámci Evropy jsou ovšem takřka rekordmany, současná míra nezaměstnanosti kolem 6 % je jedna z nejnižších v Unii; současně je u nás nyní v zaměstnání nejvíce lidí od roku 1993. Co se pracovního výkonu měřeného časem, Česko se pohybuje na průměru. Podle průzkumu švýcarské banky UBS například Pražané pracují v průměru 38 hodin týdně, když třeba v Paříži je to 35 hodin a naopak v Hongkongu 50 hodin týdně.

Foto: Lavinia Marin