Veřejné stavební zakázky: loni pokles o 2,3 %

V roce 2013 došlo k poklesu objemu veřejných stavebních zakázek o 2,3 % a jejich hodnota tak dosáhla 94,4 mld. Kč. Největšími zadavateli byly regionální úřady a sdružení. Pokles investic byl patrný napříč téměř všemi kategoriemi veřejných investorů, růst byl zaznamenán pouze u ministerstev a celostátních úřadů — jak ukazuje analýza společnosti CEEC Research zpracovaná na základě nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek.

Jeden z významných motorů české ekonomiky – stavebnictví – se v posledních pěti letech, tedy od roku 2008, kdy byl tento sektor na svém produkčním vrcholu, propadl více než o čtvrtinu (25,9 %). A výsledky analýzy stavu veřejných stavebních zakázek za rok 2013 ukazují, že předchozí pokles jejich objemu z roku 2012 (- 13,9 %) se zastavit nepodařilo. V roce 2013 totiž následovalo další snížení objemu veřejných prostředků do stavebních zakázek, a to o zmíněné 2,3 %.

Zakázek je více, ale …

Přestože objem zadaných zakázek nadále klesal, jejich počet naopak rychle rostl, a to o 43 %. Podstatný vliv na tento vývoj měla novela zákona o zadávání veřejných zakázek z dubna 2012, která snížila hranici pro podlimitní veřejné zakázky na stavební práce z 6 mil. Kč bez DPH na 3 miliony. Výsledky ukazují, že pokles objemu veřejných zakázek byl doprovázen úbytkem zejména velkých zakázek a že veřejní zadavatelé museli zpracovávat větší množství menších zakázek, což – jak sami potvrzují – je spíše zahlcovalo a vedlo k nárůstu byrokracie. „Jedním z klíčových problémů veřejných stavebních zakázek jsou i dlouhé lhůty pro zadání těchto zakázek, čímž se následná realizace oddaluje a na trhu tak práce chybí. Ne vždy je to ale chybou na straně zadavatele. V některých případech totiž průtahy souvisí i s taktickým odvoláváním proti rozhodnutí zadavatele ze strany neúspěšných firem, které někdy v rámci konkurenčního boje prostě hodí vidle do zakázky,“ vysvětluje Jiří Vacek, ředitel CEEC.

Z pohledu struktury byly největšími zadavateli zejména regionální úřady a sdružení (38 %). Přitom meziroční vývoj ukázal na růst počtu zadaných zakázek napříč všemi kategoriemi zadavatelů. Z pohledu hodnoty zakázek (objemu investovaných prostředků) došlo naopak téměř ve všech kategoriích k poklesu.

Z pohledu regionální struktury byl největší objem peněz investován ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Z údajů je také možné vyčíst změny objemu investic oproti předchozímu roku. Nelichotivé prvenství získal kraj Karlovarský, který zaznamenal jeho největší procentuální snížení (pokles o 53,3 %), a současně také patřil mezi tři kraje s nejnižším objemem veřejných stavebních zakázek v ČR vůbec. Naopak nejrychleji rostoucím krajem z pohledu vývoje objemu veřejných stavebních investic byla Vysočina (+72,1 %), a to zejména díky modernizaci dálnice D1.