Smlouva o dílo a nový občanský zákoník (I.)

Smlouva o dílo je nečastějším typem smlouvy, s kterým se setkáváme ve stavebnictví. Přitom ovšem dílem podle dikce zákona není jenom výstavba či rekonstrukce budovy. Smlouvy o dílo se uzavírají na velmi široký okruh dalších prací a činností, jako je třeba zhotovení díla uměleckého, vytvoření software na míru, napsání novinového článku, vymalování bytu, oprava rádia nebo třeba provedení manikúry. Jedná se tedy o velmi frekventovaný typ smlouvy, je tedy na místě se podívat, jak bude smlouva o dílo upravena v novém občanském zákoníku (NOZ), který má nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.

Hned na začátku je možné uklidnit všechny, kdo se smlouvou o dílo často přicházejí do styku: úprava smlouvy o dílo obsažená v NOZ je velmi podobná úpravě této smlouvy v současném obchodním zákoníku. Principy a postupy užívané ve smlouvách o dílo až dosud se tedy z velké části uplatní i po prvním lednu 2014.

Novinkou je to, že smlouva o dílo bude od ledna příštího upravena již jen v (novém) občanském zákoníku, neboť současný obchodní zákoník bude ke konci tohoto roku zrušen. Při uzavírání smlouvy o dílo s občany – nepodnikateli na menší stavby či rekonstrukce už tedy odpadne vyjednávání o tom, zda by se smlouva měla řídit obchodním zákoníkem, který umožňuje nastavit mezi stranami v určitých věcech tvrdší pravidla. Smlouva o dílo bude nyní jen jedna bez ohledu na to, zda je jejím předmětem výstavba dálničního obchvatu pro stát, nebo zhotovení kozího chlívku pro babičku z Orlických hor.

I nadále platí, že smlouvu o dílo lze uzavřít jak písemně, tak ústně. Kdo je obezřetný, bude ale i u malých zakázek jistě trvat na písemné formě – třeba jen tím způsobem, že si strany e-mailem navzájem potvrdí, co je předmětem díla, jaká je jeho cena a do kdy má být dílo hotovo.

Takřka 100% dispozitivnost

V NOZ bude smlouva o dílo upravena v ustanovení § 2586 – 2635. Kromě toho se na právní vztahy mezi objednatelem a zhotovitelem v některých případech použijí i ustanovení NOZ o kupní smlouvě – tak tomu bude např. u práv objednatele z vad díla (viz § 2615 NOZ) včetně práv z poskytnuté záruky za vady (viz § 2619 NOZ) nebo u předání díla (viz § 2608 NOZ).

Ustanovení o smlouvě o dílo jsou v NOZ rozčleněna do čtyř oddílů: po obecných ustanoveních následují ustanovení týkající se určení ceny podle rozpočtu, třetí oddíl se týká stavby jako předmětu díla a poslední, čtvrtý oddíl, se zabývá dílem s nehmotným výsledkem.

Všechna ustanovení NOZ o smlouvě o dílo jsou – až na jednu výjimku – dispozitivní, tj. strany se od ustanovení NOZ mohou odchýlit a ujednat si ve své vlastní smlouvě něco jiného. To samozřejmě jen za předpokladu, že tato odchylná smluvní úprava nebude porušovat dobré mravy nebo veřejný pořádek (viz § 1, odst. 2 NOZ). Již zmíněná výjimka z možnosti ujednat si ve smlouvě odchylnou úpravu je obsažena v § 2629, odst. 2 NOZ, podle kterého nelze ve smlouvě dohodnout zkrácení lhůt pro vytknutí skryté vady, pokud je objednatel slabší stranou smlouvy. Kdy se objednatel považuje za slabší stranu smlouvy, je třeba posuzovat individuálně, případ od případu; nepochybně se k této otázce ještě vyjádří judikatura našich soudů.

V následujícím textu se budeme zabývat všemi čtyřmi oddíly, v nichž je smlouva o dílo v NOZ upravena. Nebudeme přitom opisovat všechna ustanovení nového zákona, ale zaměříme se jen na ustanovení důležitá pro běžnou stavební praxi s důrazem na to, co je oproti současné úpravě nové.

Předpoklady platnosti

Aby byla smlouva o dílo platná, musí obsahovat v podstatě jen dvě věci: stanovení předmětu díla (tj. co má být vlastně postaveno či zrekonstruováno) a výši ceny za dílo – tak to platí nyní a bude tomu tak i podle NOZ. Cena za dílo přitom podle NOZ nemusí být určena konkrétní částkou (i když je to jistě praktické), ale podle § 2586 NOZ postačí, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li cena určena alespoň odhadem. Platná je dokonce i taková smlouva, ve které si strany cenu nedohodly, pokud měly při jejím uzavírání vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny. Obecně ale platí, že kdo se chce vyhnout sporům o peníze, dohodne si cenu díla pevnou částkou a v písemné formě.

Podle § 2587 se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu a dále také údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. NOZ tedy dílo pojímá jako určitou činnost (např. provádění stavby) a nikoliv až jako výsledek této činnosti (hotová budova).

Za vady odpovídá i subdodavatel

I nadále bude platit, že není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí, může zhotovitel pověřit provedením díla jinou osobu (subdodavatele), za jejíž výkony však odpovídá. Nové je to, že subdodavatel, například projektant nebo i stavební dozor mohou být za určitých okolností odpovědni přímo objednateli společně se zhotovitelem. To vyplývá z § 2630 NOZ, v němž jsou přesněji stanoveny podmínky této společné odpovědnosti. V případě neodstraněných vad díla tak bude moci objednatel žalovat nejen zhotovitele, ale i jeho subdodavatele, dodavatele stavební dokumentace nebo technický dozor. Ti se pak budou moci zbavit své odpovědnosti za vady tím, pokud prokážou, že vada stavby nebyla způsobena jejich vadnou prací.

Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně. Příkazy objednatele je vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. V ustanovení § 2599 NOZ je upraveno, odkdy se objednatel stává vlastníkem nového díla, a to obdobně, jako je tomu dnes v obchodním zákoníku. U staveb i nadále platí, že vlastníkem stavby je od počátku její existence objednatel, a to bez ohledu na to, zda za ni řádně zaplatil. Současný obchodní zákoník v § 542 umožňuje, aby se strany smlouvy o dílo dohodly, že se objednatel stane vlastníkem stavby až poté, co za ni zaplatí. Takové ustanovení však již v NOZ chybí.

Kdy je hotovo?

Podle § 2604 NOZ je dílo provedeno v případě, že je dokončeno a předáno. Dílo se pak považuje za dokončené tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Většina z těch, kteří mají co do činění se stavebnictvím, nejspíš zažila situaci, kdy objednatel odmítl dílo převzít, protože mělo vady či vykazovalo nedodělky. Na takové situace pamatují smlouvy o dílo obvykle ustanovením, podle kterého je objednatel povinen převzít dílo i v případě, že má drobné vady a nedodělky, které nebrání v užívání díla obvyklým způsobem. Problém ale je, že obdobné ustanovení současný obchodní ani občanský zákoník neobsahují. To někdy objednatelé využívají k tomu, že odmítnou převzít a hlavně zaplatit dílo, které má celkem banální vady v situaci, kdy jim smlouva o dílo nepřikazuje převzít i dílo s drobnými vadami. Podle NOZ však bude dílo považováno za dokončené už tehdy, když zhotovitel předvede jeho způsobilost sloužit svému účelu. Pak už bude objednatel povinen dílo převzít. Budou-li přitom na díle vady či nedodělky, bude mít podle NOZ možnost převzít dílo s výhradami a zajistit si tak, že vady existující v den převzetí budou v určité lhůtě odstraněny, nebo převzít dílo bez výhrad, což bude u velkých staveb spíše výjimkou. Převzetím díla bez výhrad se přitom objednatel připraví o možnost úspěšně uplatnit na soudě práva ze zjevných vad, které zde byly v okamžiku převzetí díla. I od Nového roku tedy bude platit, že zapsání všech zjevných vad a nedodělků díla do předávacího protokolu je třeba věnovat značnou pozornost.

Stejně jako dosud platí, že nedohodnou-li se strany jinak, vzniká právo na zaplacení ceny díla až jeho provedením. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. (II. část tohoto materiálu najdete na našich stránkách příští týden.)

Autor je společníkem advokátní kanceláře Ürge & Černohlávek a rozhodce; specializuje se mj. na spory vyplývající ze smluv o dílo ve stavebnictví.