Firemní top-management optimismem nehýří

Letošní výsledky průzkumu „Business Leaders Barometer – Jak uspět v měnícím se světě“ celosvětové sítě poradenských společností KPMG potvrzují přetrvávající skepsi vrcholových manažerů stran vývoje globální ekonomiky. Výrazně také narůstají jejich obavy o budoucnost eurozóny. „Přestože se obecně hovoří o čtyřech možných scénářích vývoje, budoucnost eurozóny je značně nejistá. Zřejmě i proto se více než třetina firem zatím nerozhodla přistoupit k žádnému krizovému opatření,“ vysvětluje Jan Žůrek z KPMG Česká republika.

Svůj pravidelný průzkum realizovala KPMG v průběhu ledna tohoto roku prostřednictvím ankety mezi 2 650 vedoucími představiteli firem z 31 zemí Evropy, Blízkého východu, Afriky a Karibiku. Celkově lze jeho výsledky zhodnotit tak, že optimismem světový firemní top-management příliš nehýří a v porovnání s názory, které zastával v polovině minulého roku, je spíše ještě skeptičtější.

Hned 32 % respondentů průzkumu tvrdí, že utahování opasků a nedostatek dostupných finančních prostředků může významně ohrozit fungování jejich firmy. Rozvoji v jejich podnikání brání podle 34 % manažerů vládní úsporná opatření, která se snaží snížit schodky státních rozpočtů. Letos se navíc výrazně zhoršila důvěra podniků ve společnou evropskou měnu – už 37 % manažerů (proti 23 % v 2011) je přesvědčeno, že euro ve své současné podobě přestane do pěti let existovat. Navíc oslovení vrcholoví manažeři předpovídají negativní vývoj celé globální ekonomice. Polovina z nich (51 %) se domnívá, že se situace nezlepší, naopak jsou spíše toho názoru, že vstupujeme do druhé Velké hospodářské krize. Více než tři čtvrtiny respondentů (79 %) ke všemu očekávají, že minimálně jedna členská země eurozóny nebude schopna splácet své závazky, a s největší pravděpodobností se tak ještě letos ocitne na pokraji bankrotu.

Snižování nákladů pokračuje

Z průzkumu KPMG dále vyplynulo, že většina podniků – čelící nejistému vývoji globální ekonomiky, potažmo eurozóny – nadále omezuje náklady a zaměřuje se na zvyšování efektivity své produkce. Největší prioritu tak dnes podnikový management přisuzuje potřebě zavádět takové změny ve fungování podniku, které by vedly ke snížení nákladů (43 %), když dále považuje za nutné zlepšit řízení hotovostních toků a pracovního kapitálu (32 %), využít příležitosti k růstu prostřednictvím úspěšných akvizic (30 %), připravit podnik na zásadní změny obchodního modelu (25 %) a dále rozvíjet a udržet své klíčové pracovníky (24 %).

Češi sází na inovace a potřebu adaptovat se na změny v chování zákazníků. „Ani v České republice se obecné trendy v řízení firem příliš neliší. Podle výsledků průzkumu mají místní respondenti jen vyšší ambice měnit provoz podniku tak, aby dosáhli ještě nižších nákladů; opatření tohoto typu plánuje hned 63 % manažerů. Vyšší prioritu než jejich kolegové v ostatních zemích přisuzují také inovacím v oblasti produktů a služeb a potřebě přizpůsobit se změnám chování zákazníků,“ komentuje lokální výsledky Jan Žůrek.

Zneklidňující nedostatek plánování

Poslední průzkum „Business Leaders Barometer – Jak uspět v měnícím se světě“ dále odhalil relativně nízkou připravenost manažerů na případnou krizi eurozóny. Celých 36 % firemních manažerů na případný negativní vývoj zatím – trochu překvapivě – nehodlá vůbec reagovat. Více než pětina (23 %) z nich nicméně uvedla, že určité plánování pro případ, že by krize nastala, probíhá na skupinové úrovni.

Nedostatečný růst nutí podniky zvyšovat zisky pomocí podnikových transakcí, aby buď získaly větší podíl na trhu, nebo se zbavily svých ztrátových divizí. Celá čtvrtina vedoucích pracovníků proto zvažuje, že změní svůj obchodní model. V některých sektorech, jmenovitě např. v maloobchodu nebo médiích, jde o zdaleka nejvýznamnější té­ma.

Trochu více plánovitě to vypadá v oblasti personální. „Jedním z pozitivních trendů, které výsledky průzkumu odrážejí, je nepochybně to, že se firmy mnohem více zaměřují na podporu talentů a řízení lidských zdrojů. Jestliže dochází k omezení růstu, je logické, že se vedení snaží zaměstnance motivovat, aby nebyla ohrožena samotná obchodní činnost,“ konstatuje Jan Žůrek.