Rekordmany bytové výstavby jsou Praha a Říčky

Nejintenzivnější bytová výstavba v Česku v letech 1997 až 2019 byla z větších měst v Praze, Jihlavě a Olomouci. V Praze se dokončilo 87,5 bytu na 1 000 obyvatel, v Jihlavě 84,5 a v Olomouci 79,9 bytu. Naopak nejméně to bylo v Chomutově (8,2 bytu), Mostě (13,4) a Karviné (14,2). Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o bytové výstavbě ve městech s více než 40 000 obyvatel.

„Mezi velkými městy se nejvíce staví v Praze, kde chce bydlet nejvíce nově přistěhovalých lidí. Jde o univerzitní město s nespočtem příležitostí, které se jako jediné v České republice vyrovná západním metropolím. Proto do tohoto města přijíždí talentovaní studenti z celé země, kteří se často již nevrací zpět do míst svého narození,“ říká analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně není velkým překvapením, že na druhém místě v intenzitě stavění bytů je Jihlava: „Velice těžila z toho, že se stala krajským městem při tvorbě moderních krajů. Zažila největší růst spádovosti, stala se centrem pro mnoho malých měst, které se do té doby obracely spíše na centra v jihomoravském, východočeském či jihočeském kraji. I Olomouc přestala být popelkou mezi Brnem a Ostravou a stala se plnohodnotným krajským městem.“

Za Prahou, Jihlavou a Olomoucí v žebříčku bytové výstavby následují Brno, České Budějovice, Prostějov a Plzeň. Naopak v Chomutově dosahovala intenzita bytové výstavby zhruba desetinu toho, co ve městech na prvních třech místech. Podobně na tom byly Most, Karviná, Teplice, Ústí nad Labem nebo Havířov. „Jde zejména o kraje s chronicky relativně vysokou mírou nezaměstnanosti. Vyhlídky na získání adekvátní práce zde nejsou dobré,“ podotýká analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Různá tempa výstavby

Ilustrativní jsou také údaje o podílu bytů, které byly dokončeny v posledních pěti letech. Při rovnoměrném tempu výstavby by to mělo být 20,8 % a většina měst se také od tohoto průměru příliš neodchýlila. Výjimkou jsou na jedné straně Kladno se 40 %, na druhé pak Jihlava s 10,6 %. „Právě Jihlava dokládá, že gros jejího růstu se odehrálo na začátku sledovaného období a souvisí s budováním krajského města. Kladno naopak rostlo především v posledních letech, kdy ceny bytů vytlačují Pražany do Kladna a dalších satelitů,“ vysvětluje P. Bartoň. Podle L. Kovandy se posledních pět let překrývá s obdobím enormního růstu cen nemovitostí v hlavním městě – prodejní ceny novostaveb tady od roku 2015 vzrostly téměř dvojnásobně: „Tento růst způsobuje právě to, že pro řadu běžně vydělávajících lidí je vlastní bydlení v metropoli již prakticky nedostupné. To je nutí hledat alternativy ´za Prahou´, tedy i v Kladně.“

Jak se byty stavěly ve městech

(města nad 40 000 obyvatel, počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel za v období 1997 – 2019, počet dokončených bytů v posledních pěti letech a jejich podíl na celkovém počtu v %)

Atraktivní horská střediska

Intenzita bytové výstavby v Česku mezi roky 1997 až 2019 byla ve vybraných horských střediscích proti velkým městům mnohonásobně vyšší. Například v Říčkách v Orlických horách bylo v tomto období hypoteticky dokončeno 1 089 bytů na 1 000 obyvatel, ve Špindlerově Mlýně 602, zatímco v Praze to bylo jen 87,5 bytu. Podle analytiků to souvisí s boomem rekreačního vyžití a citelným růstem kupní síly Čechů a zájmem německých kupců.

„Díky rostoucí produktivitě celé ekonomiky mají dnes lidé mnohem více času i prostředků na trávení volného času. To do budoucna poroste a dnes již dávno neplatí představa poslední dobou občas šířená, že volnočasové aktivity nepřispívají k růstu. V nedaleké budoucnosti budou naopak dominovat evropským ekonomikám,“ komentuje tato čísla Petr Bartoň.

Podle Lukáše Kovandy poměrně vysoká intenzita bytové výstavby v horských střediscích typu Špindlerova Mlýnu nebo Pece pod Sněžkou souvisí s boomem apartmánové výstavby v těchto místech a také s obecným rozvojem horské rekreace a turistiky. „Ten souvisí také s citelným růstem kupní síly Čechů ve sledovaném období, tedy od roku 1997. Zejména zámožnější Češi, ale i cizinci, například Němci, si pořizují byty v těchto atraktivních lokalitách, aby byli blíže zimním radovánkám nebo letní turistice, kdykoli se jim zamane. Zároveň jde o investiční příležitost,“ doplnil L. Kovanda.

Zajímavé je i v tomto případě porovnání rozsahu výstavby v rámci celého sledovaného období a posledních pěti let. Zatímco většina velkých měst se od aritmetického průměru příliš neodchýlila, mezi horskými středisky jsou poměrně výrazné rozdíly. V Loučné pod Klínovcem byly za posledních pět let dokončeny dvě třetiny z celkového počtu tamních nových bytů a v Dolní Moravě to byly tři pětiny, naopak ve Špindlerově Mlýně pouze 3,2 % a v Železné Rudě 7,1 %.“Zde je dobře pozorovatelný životní cyklus jednotlivých center. Zatímco ta česká a zejména krkonošská jsou již na vrcholu, v posledních letech se zájem přesouvá do doposud spíše opomíjených, zejména moravských rekreačních oblastí,“ říká P. Bartoň.

Bytová výstavba v horských oblastech

(vybrané horské obce, počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 1997 – 2019, počet dokončených bytů v posledních pěti letech a jejich podíl na celkovém počtu v %)

ČTK/pb