Pavel Sovička, Panattoni: prožili jsme jednu velkou tsunami

Pokud Česká republika nebude v rámci Evropy mezi nejpřipravenějšími zeměmi, pak se nám investice vyhnou a obrovská nezaměstnanost a vlna bankrotů lokálních firem nás uvrhne na okraj trhu. Potom bude zotavení ekonomiky trvat klidně i celou dekádu – říká Pavel Sovička, šéf developerské společnosti Panattoni pro ČR a SR.

S koronavirem už žijeme nějakou dobu. Jak ji hodnotíte?

Po úvodním šoku jsem si uvědomil, že se musím postarat nejen o své nejbližší, ale i o chod celé firmy, která se kvůli opatřením vlády ocitla v jakémsi vyhnanství. Hned mi došlo, že mimo zdravotních jsou tu velká rizika ekonomická. Vzpomněl jsem si na minulé krize, které jsem za svou více než dvacetiletou kariéru v industriálním developmentu již zažil. Každá krize, ať už ji vyvolalo cokoli, měla průběh či dopad odpovídající připravenosti různých oborů na dobu opětovného oživení.

Připravujeme se?

Na počátku epidemie mé pocity byly hlavně vztek a bezmoc vyvolaná chaotickými prohlášeními vlády. Koncepce žádná. Připravenost krizových scénářů žádná. Snaha o soulad s okolními zeměmi nulová. Již v prvních dnech mi bylo jasné, že bude nutný tlak zástupců hospodářské sféry, aby dopady opatření nepřinesly více škody, než je nezbytně nutné. Musel jsem tedy své síly rozdělit mezi chod firmy a současně komunikaci se státní správou a samosprávou. Ty jsem formou otevřených dopisů varoval před zanedbáním rozvoje předpokladů pro opětovné nastartování ekonomiky. Jsme na velmi konkurenčním globálním trhu, na kterém dnes dochází k zásadnímu přeskupování investic a kapitálu. Pokud Česká republika nebude v rámci Evropy mezi nejpřipravenějšími zeměmi, pak se nám investice vyhnou a obrovská nezaměstnanost a vlna bankrotů nás uvrhne na okraj trhu. Potom bude zotavení ekonomiky trvat klidně i celou dekádu.

Jak vaše firma dnes funguje?

Karanténní opatření jsme zavedli již v průběhu prvního týdne a celou firmu přesunuli na home office. Z regionální centrály jsme již v průběhu prvního týdne dostali plnou technickou podporu pro práci z domova a online nástroje pro spolupráci. Zvolená komunikační platforma se osvědčila a ačkoli nebyl čas na proškolení všech uživatelů, všichni se s ní postupně sžili. V týdnu, kdy na Českou republiku naplno dolehla vládní opatření, se naše společnost shodou okolností měla stěhovat do nových kanceláří. Kombinace všech špatných událostí se tak spojila v jednu velkou tsunami, která firmou prošla a šokově dopadla na psychiku všech zaměstnanců. Během týdne se však postupně jednotlivé týmy rozjely v online režimu, osobní schůzky nahradily telekonference a webcasty. S postupným uvolňováním pravidel jsme naše zaměstnance rozdělili na dvě skupiny, které se v kanceláři začaly střídat v sudých a lichých týdnech. Důležité toto rozdělení bylo zejména s ohledem na snížení rizika vzájemné nákazy a současně nutné pro dokončení stěhování. Velká změna proběhla v marketingu, kde se ze dne na den klasický B2B marketing, založený na tuzemských i zahraničních konferencích a veletrzích, změnil výhradně na online marketing.

Zastavme se u systému home office. Někdo předvídá, že díky krizi poznáme, že tolik metrů kanceláří není zapotřebí a leckdo skutečně může pracovat hlavně z domova jaksi nastálo?!

Práce z domova není jen o fyzické nepřítomnosti v kanceláří a online nástrojích, ale zejména o osobních preferencích, efektivitě práce a typologii jednotlivých zaměstnanců. U některých administrativních pracovníků může práce z domova bez každodenního kontaktu s kolegy, obchodními partnery či ostatními týmy fungovat, u jiného je to takřka nepřekonatelný problém. Už víme, že z technického hlediska nemáme problémy a určitý typ velkých projektových meetingů je dokonce díky online nástrojům efektivnější. Současně jsme ovšem zjistili, že sdílené know-how a týmové vědomí velmi rychle eroduje a proto narůstá potřeba administrativních opatření a intenzivnější interní komunikace.  My se ale pohybujeme na velmi dynamickém trhu, sdílení informací a know-how probíhá většinou v rámci jednotlivých kanceláří a týmů za běhu a není čas sepisovat nějaké znalostní databáze či online knihovny faktů.

Takže úbytek poptávky po kancelářích neočekáváte?

Kdo bude mít problém, to jsou podle mého názoru nejrůznější coworkingová centra. V nich je totiž šance nákazy vzhledem fluktuaci velkého množství lidí obrovská a hrozba nové vlny pandemie je velice pravděpodobná. Jinak se ale domnívám, že zejména menší dynamické společnosti, které si udrží pracovní místa pro většinu zaměstnanců a nebudou nuceny je doslova vyhnat do systému home office kvůli úsporám, budou v dlouhodobém horizontu úspěšnější. Atomizace týmů je pro menší obchodní společnosti kontraproduktivní. Fungovat může především v provozech firem, kde je výkon jednotlivce postaven na jasně stanoveném a měřitelném výkonu bez nutné interakce a invence vycházející z kontaktů se spolupracovníky. Prostě u společností, kde lidé působí jako součástky, plnící jasné úkoly bez dalšího přesahu. Firmy střední velikosti, pokud to bude jen trochu možné, se budou snažit mít pro své zaměstnance pevná pracovní místa. Budeme se ale všichni chovat jinak. Asie si prodělala různých epidemií celou řadu a dnes tam už velice efektivním využitím systému home office firmy zvládnou vyčlenit potencionální přenašeče nákazy z kolektivu. Myslím si proto, že i u nás dojde na změnu pohledu na projevy nachlazení a viróz. Lidé budou nosit roušku v kolektivu při sebemenších příznacích nachlazení, nebo budou rovnou pracovat doma, pokud jim to typ práce a zaměstnavatel umožní. Stane se společensky neúnosné, aby lidé s virózou ohrožovali své okolí.

Jistě máte rozpracované projekty – jak pokračujete? 

Máme celou řadu projektů v různém stupni rozpracovanosti v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Na jedné straně jsou takové, které máme již připravené k předání nájemci, například distribuční centrum společnosti Real Digital v Panattoni Parku Cheb South. Na straně druhé například u Bratislavy rozjíždíme zcela nový projekt Panattoni Park Dunajská Streda. Snažíme se práce na všech projektech realizovat podle plánu, ačkoli riziko zpoždění tu kvůli problémům se zahraničních dělníky samozřejmě je.

Předpokládáte nějaké větší zdržení? A počítají s ním případně i vaši klienti?

Ne. Nyní se dopady opatření vlády kvůli pandemii projevují ve zpoždění v řádu pouhých dní.

Objevila se v průběhu pandemie nějaká nová objednávka?

Ano, nové projekty přicházejí. Jsou navázané zejména na výrobu zdravotnických ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Velice aktivní je také sektor e-commerce.

Už se objevily stížnosti, že státní aparát a ti „prokletí“ DOSS-ové pracují ještě pomaleji než před pandemií?!

Ano, některé úřady jsou prakticky nefunkční. Jiné ale naopak fungují bez návalu požadavků lépe.

Všeobecně se má za to, že ve sféře komerčních realit právě „industriál“ reaguje na změny hospodářské situace nejrychleji a jako první signalizuje recesi či konjunkturu? Vnímáte už nějaké takové signály? 

Recese je nevyhnutelná. Propad HDP se podle mého názoru letos u nás bude pohybovat mezi 5 a 10 %.

Současná krize možná leccos změní. Už se objevují teorie, že „retail“ se ještě rychleji bude orientovat na e-commerce a podobně. Mohlo by toto či nějaké jiné aspekty současného vývoje nějak výrazněji dopadnout na váš sektor?

Segment průmyslového developmentu, paradoxně díky současné krizi, nabral neuvěřitelnou dynamiku. Pandemie Covid 19 se stala jakými akcelerátorem – ten všechny procesy, které byly patrné již předtím, neskutečně zrychlil. Postupný přechod retailu k e-retailu či přímo e-commerci se stává naprostým imperativem. Společnosti jako Amazon, Rohlík, Košík, Mall  a podobné začaly hledat další lokality a požadovaný čas dodání nových realitních projektů se zkrátil na polovinu i méně. Obrovský problém nazvaný city-logistika, který v tuzemsku neměl ještě před půl rokem nikdo chuť řešit a úředníci zodpovědní za plánování rozvoje městských území před ním strkali hlavu do písku, se nyní dostává do popředí. Každý z nás chce dostat své zboží zakoupené online až na zápraží co nejdříve a ideálně co nejlevněji a bezkontaktně. Nikdo si ale bohužel nechce připustit, že to zboží musí být někde skladováno, zabaleno a předáno k distribuci. To se ale nemůže odehrávat desítky kilometrů od velkých aglomerací. Sektor průmyslového a logistického developementu bude proto nucen ještě více požadovat po představitelích měst, aby před touto potřebou nezavírali oči. Nelze vše zastavět jen rezidenčními a kancelářskými projekty a zcela opomíjet výrobu a logistiku, která se nyní v době probíhající pandemie stává klíčovým prvkem v zásobování obyvatel základními potřebami.

Petr Bým