Kanceláře: soudobé trendy v interiérech

Ačkoliv během aktuálně probíhající celosvětové pandemie stále více pracovníků nevýrobních firem přechází z kanceláří do domácích pracovišť, je dobré být připraven, až se situace uklidní. Pro vhodnou inspiraci v oblasti tvorby interiérů kancelářských budov, slouží i odborné soutěže jako je například Kancelář roku – letos proběhl už 4. ročník.

V tomto roce se v 10 soutěžních kategoriích soutěže potvrdilo, že designové kanceláře stavěné jako benefit pro zaměstnance již nejsou jen doménou IT firem z Prahy, ale pocházejí z celé České republiky a napříč všemi obory.

Radek Procházka, zakladatel soutěže a partner společnosti Prochazka & Partners, ocenil její vysokou odbornost a to, že je velmi inspirující pro architekty i majitele firem: „Vývoj v návrzích kanceláří prošel během posledních pěti let neuvěřitelným posunem. Jsem rád, že soutěžní projekty inspirují ostatní, a to nejen v oblasti architektury, členění pracovního prostoru a organizace práce, ale i benefitů, které po proběhnutí současné krize budou určitě opět aktuální.“

Společnost JetBrains nabízí svým zaměstnancům vysoký komfort pracovního prostředí včetně relaxační zóny se saunou.

Dispozice: rozumný kompromis

I na první pohled jednoduchá věc jako členění pracovního prostoru prošla svým vývojem. Po prvotním nadšení z „open space“ v 90. letech a jeho následném zatracování v dekádě následující, je nyní standardem rozumný mix obojího (open/closed space) – zaměstnanci mají k dispozici řadu uzavřených prostor, aby si mohli nerušeně odskočit ze sdílených kanceláří a vyřídit telefonáty nebo soustředěně pracovat bez vyrušování.

V některých případech jdou zaměstnavatelé ještě dál a zřizují tzv. mikrokanceláře, malé osobní prostory pro intenzívní, ničím nerušenou práci. Jedná se o formu nábytkového vybavení, se kterým se dá variabilně pracovat. Vzhledem ke své „mikro“ velikosti se ovšem takové kanceláře nehodí pro dlouhodobou práci a určitě nejsou pro každého.

Atyp, potrubí i kaučuk

Nábytek a atypové řešení interiéru jsou tím, co následně firmě dává osobitou image. Proto si vítězné firmy soutěže Kanceláře roku namísto nákupu z hotových kolekcí nechávají vyrobit nábytek na míru danému prostoru a firemní kultuře.

K vytvoření unikátního dojmu kanceláře mohou sloužit i akustické prvky, ať již v podobě závěsných paravánů nebo stropních či stěnových obkladů. Zatímco dříve se veškerá vzduchotechnika či technické rozvody schovávaly do podhledů, dnes se často setkáváme s tím, že potrubí a kabeláž jsou záměrně přiznány, či dokonce zdůrazněny jako prvky industriálního designu. S tím souvisí i využívání materiálů – dřevo, sklo a ocel určitě budou evergreenem vybavení každé kanceláře. V oblasti podlahových krytin se začíná experimentovat s kaučukovými krytinami. Co se týče povrchové úpravy stěn, jsou nyní oblíbené betonové stěrky v různých barevných odstínech a strukturách.

Coworkingové kanceláře WeWork připomínají spíše designové bydlení než tradiční kancelář

Výměra kanceláře roste

Architekti do svých návrhů kancelářských prostor promítají i novinky z oblasti organizace práce, mezi které patří například hot desking, coworking či activity based workplace.

Základní trend, který se prosazuje během posledních deseti let, je rostoucí výměra plochy na jednoho zaměstnance. Zatímco před deseti lety bylo standardem kolem 10 m², dnes se pohybujeme mezi 12–15 m². Přitom vytvořit dostatečně veliký prostor tak, aby v něm lidé měli stejně dobrý pocit jako v menší kanceláři, je důkazem skutečného umění architekta. V kategorii „Kanceláře nad 5000 m²“ tak oprávněně zvítězila společnost Eyelevel, která i na této veliké ploše dokázala vytvořit řadu komornějších zákoutí.

Naopak jiné firmy jdou cestou, kdy mají více pracovníků než pracovních míst. To je vhodné zejména u společností, které mají řadu pracovníků tzv. v terénu či jim nabízejí práci z domova a ve společných kancelářích pak tráví čas minimálně. Pro tento systém se již zažil už vzpomínaný termín hot desking – přináší ovšem na zaměstnance určité nároky či omezení, například nemožnost mít své věci na jednom místě a nutnost zamykat je do skříněk při odchodu ze zaměstnání. Na druhou stranu výhodou pro zaměstnavatele je, že mu stačí menší plocha, čímž vzniká více prostoru pro komunitní zóny, nemluvě o možných úsporách.

Vedle toho tzv. activity based workplace nechává plochu stejnou podle počtu zaměstnanců, ale architekt v ní vytváří různé pracovní zóny a vychází tak vstříc potřebám zaměstnance  – například pro práci u počítače vsedě či vestoje, pro porady s kolegy či klienty nebo vytváření míst pro odpočinek a relaxaci.

Schwan Cosmetics CR – telefonní „zpovědničky“ pro nerušené hovory a dětský koutek

Kancelářské benefity

Letos nová soutěžní kategorie „Regionální kancelář roku“ ukázala, že kvalitní design a promyšlené koncepce s řadou benefitů pro zaměstnance nejsou jen doménou Prahy či Brna, ale všech regionů ČR. Vítěz regionální kategorie Schwan Cosmetics CR z Českého Krumlova by mohl být v oblasti péče o zaměstnance etalonem i pro nejednu pražskou firmu – nabízí nejen zajímavý design, ale i prostory pro volnočasové aktivity či firemní školku.

Právě zábava a volnočasové aktivity patřily mezi nejčastější firemní benefity. Zatímco fitness či sauna již není natolik neobvyklá, vítěz kategorie „Employee friendly“ (společnost JetBrains) navíc přidal i relaxační a spánkovou zónu pro stále populárnější „power nap“. Její zastánci tvrdí, že krátký „šlofík“ jim dodá energii pro další práci. Tento benefit je prozatím obvyklý zejména u IT společností.

Co ale jde napříč všemi vítěznými návrhy, to je vytváření pocitu domova a komunit. Tento fenomén se do architektury kanceláří promítl zejména díky rozšíření coworkingových kanceláří, kde se namísto zasedaček firmy tvoří komunitní prostory připomínající spíše obývací pokoj či kavárnu, kterým vévodí sedačky, pohodlná křesla či bar.

Kancelář – věc společná

Mezi oblíbené přístupy při tvorbě vysněných kanceláří patří i zapojení samotných zaměstnanců. Dnes už bývá standardem, že se jí věnuje nejen management firem. Například NN IT HUB (vítěz soutěžní kategorie IT kanceláře roku) zapojil i všechny své zaměstnance do tvorby architektonického konceptu, a tím mj. vytvořil u zaměstnanců vztah k finální podobě daných prostor.

Johnson & Johnson – komunitní místa pro setkávání dnes evokují pocit domova a díky posilovně přímo v kanceláří zaměstnanci šetří čas namísto přesunu z kanceláří na sportoviště

Nejen firmy, ale i pracovníci se zajímají o různé zelené certifikace jako například BREEAM či LEED. První budovy už také mají i certifikaci WELL (například pražská Visionary firmy Skanska), která hodnotí efekt kancelářských prostor přímo na zaměstnance ve smyslu zdravého a příjemného života – měří se kvalita vzduchu, vody, světla, akustiky apod.

„Není jen jedna cesta, jak vytvořit dobré pracovní prostředí. Vítězové soutěže Kanceláře roku ukazují, že ne vždy jde jen o design, ale především také o odpočinkové, komunitní či jiné volnočasové prostory, které se pro lidi v rámci kanceláří dnes vytváří,“ uzavírá R. Procházka.

Vítězové 4. ročníku soutěže Kanceláře roku

• Československá obchodní banka – Finanční instituce kanceláře roku (autor: Chalupa architekti)
• NN IT HUB – IT kanceláře roku (autor: Aneta Coufalová)
• EYELEVEL – Kanceláře roku nad 5 000 m² (autor: SHS architekti, Ing. arch. Lubor Sladký)
• Deloitte Czech Republic – Poradenské kanceláře roku (autor: Atelier Kunc architects, MgA. Michal Kunc)
• DDB Prague – Kanceláře roku 21. století (autor: B² Architecture, Ing. arch. Barbara Bencová)
• WeWork – Hub & Co-working kanceláře roku (autor: WeWork Design Team Berlin)
• Schwan Cosmetics CR – Nejlepší regionální kanceláře roku – (design vnitřních prostor: Ateliér v kódu, Ing. arch. Martin Zborník)
• JetBrains, s.r.o. – Employee Friendly kanceláře roku (Architektonické studio YUAR)
• Johnson & Johnson – Speciální Cena poroty (Architektonické studio STOPRO – Vendula Hladíková)
• Mezinárodní advokátní kancelář WOLF THEISS – Advokátní kanceláře roku (autor: Ing. arch. Petr Štolba)

SF/pb