Znalecké posudky ve stavebnictví a nový zákon o znalcích (I)

Dojde-li v souvislosti s výstavbou k soudnímu sporu, hrají v něm často významnou roli znalecké posudky – typické jsou situace, kdy soud na základě znaleckého posudku rozhoduje o tom, zda má stavební dílo vady, co je příčinou těchto vad a jaké budou náklady na jejich odstranění. Je tomu tak proto, že rozhodnutí soudu u těchto sporů závisí na posouzení odborných stavebně-technických otázek, k jejichž posouzení soud nemá potřebné znalosti.

Proto je podle § 127 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) třeba, aby soud ustanovil znalce, který na danou otázku odpoví ve svém posudku. Zpracování znaleckého posudku může přitom znalci zadat nejen soud, ale na základě § 127a o.s.ř. může znalecký posudek opatřit a v řízení předložit také sám účastník sporu. Někdy se pak stává, že se v soudním spisu sejdou dva znalecké posudky se zcela opačným závěrem – například podle posudku předloženého žalujícím zhotovitelem je dílo zcela bez vad, zatímco podle posudku předloženého žalovaným objednatelem (který nechce zaplatit část ceny díla) má dílo naprosto fatální vady. K této situaci dochází nejen ve stavebnictví, ale i v jiných oborech. Málo platné, i soudní znalec občas pracuje především pro toho, kdo mu zpracování posudku zadal a kdo jej také platí. Soud tuto situaci obvykle vyřeší tak, že zadá zpracování posudku novému znalci, který je na účastnících sporu zcela nezávislý a jehož názor nakonec rozhodne.

Hodnocení znaleckého posudku soudem

Soud by ovšem znalcovy závěry neměl nekriticky přejímat, jak se to někdy v praxi děje. Obsah znaleckého posudku může být před soudem podroben kritice, závěry znalce nejsou nedotknutelné. Soud je povinen znalecký posudek hodnotit, avšak jen z hlediska jeho logiky a obecné přesvědčivosti. Soud také hodnotí informační zdroje posudku a postup vedoucí k jeho zpracování. K povinnosti soudu hodnotit znalecký posudek se vyjádřil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 4457/12 takto: „…ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, bez dalšího důvěřovat závěrům znalce by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou (popřípadě i právní) správnost soudního rozhodování na znalce“.

Na druhou stranu soud při hodnocení znaleckého posudku nemůže přezkoumávat věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá odbornou kvalifikaci. Tak například soud nesmí sám učinit rozhodnutí o tom, zda byl pro stavbu použit beton správné pevnostní třídy, nebo učinit závěr, co je příčinou zatékání do budovy, protože toto jsou odborné stavařské záležitosti, k jejichž hodnocení nemá soudce kvalifikaci. Na druhou stranu, soudce je povinen hodnotit a vyvodit závěry například z toho, že znalec při přípravě posudku čerpal informace jen od jedné ze stran sporu nebo že své stanovisko vůbec neodůvodnil – tyto vady posudku by měly vést k tomu, že soud bez dalšího prověřování znalcovy závěry neakceptuje. Stručně řečeno, právní otázky (např. vznik odpovědnost zhotovitele za vady) smí v řízení hodnotit pouze soud a odborné skutkové otázky (např. stavební příčinu vad) zase pouze znalec.  To sice vypadá samozřejmě, ale v praxi někdy znalec i soud hranice své odbornosti překračují a rozhodují tak o věcech, které jim nepřísluší. Kritika posudku, proti kterému se chce účastník řízení bránit, je složitá disciplína, jež vyžaduje spolupráci právníka a jiného znalce.

Nový zákon o znalcích

Základním předpisem, který nyní upravuje postavení a činnost znalců, je letitý zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Tento předpis z konce 60. let minulého století již dávno zastaral, a proto byl koncem roku 2019 schválen zcela nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (zákon č. 254/2019 Sb.) a s ním související změnový zákon (zákon č. 255/2019 Sb.). Oba tyto zákony nabývají účinnosti 1. ledna 2021.

Od uvedeného data bude tedy pro znalce platit nový zákon, z něhož mj. vyplývá:

• vedle individuálních znalců a znaleckých ústavů bude možno nově zřizovat také znalecké kanceláře, což budou obchodní korporace vykonávající znaleckou činnost prostřednictvím alespoň dvou znalců.
• o zápisu do seznamu znalců, i o dalších věcech týkajících se výkonu znalecké činnosti, bude nově rozhodovat Ministerstvo spravedlnosti ČR (dosud jsou to krajské soudy). Pokud znalec splní předpoklady stanovené zákonem (mj. k nim patří odpovídající vzdělání obvykle vysokoškolského typu, aktivní odborná praxe v daném oboru a odvětví v trvání alespoň 5 let a složení vstupní zkoušky), bude mít právní nárok na zápis do seznamu znalců.
• jednou z podmínek pro zápis do seznamu znalců bude složení vstupní zkoušky, která se skládá z obecné a zvláštní části. V obecné části, kterou organizuje Justiční akademie, bude ověřována zejména znalost právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti. Ve zvláštní části se pak bude prověřovat zejména uchazečova schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud si ji uchazeč o zápis do seznamu znalců zvolil. Vstupní zkoušku bude možné v případě neúspěchu opakovat za podmínek stanovených zákonem.
• příloha nového zákona obsahuje seznam znaleckých oborů, z nichž pro oblast stavebnictví budou relevantní obory ekonomika, projektování a stavebnictví. V rámci znaleckých oborů pak budou existovat znalecká odvětví, jejichž seznam stanoví ministerstvo vyhláškou.
• znalec bude povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Jeho odpovědnost za tuto újmu bude zároveň povinně pojištěna. Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Minimální limity pojištění stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou.
• pokud pro daný obor a odvětví nebude existovat žádný znalec zapsaný v seznamu znalců, bude možné, aby orgán veřejné moci výjimečně ustanovil k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není znalcem, ale má potřebné znalosti v daném oboru. Takto ustanovená osoba složí do rukou zmíněného orgánu jednorázový znalecký slib.
• znalecký posudek bude možné podat ústně do protokolu nebo v listinné podobě a nově i v elektronické podobě; elektronicky zpracovaný posudek přitom bude muset být opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem s certifikátem a časovým razítkem platným alespoň 5 let.
• znalecký posudek bude muset být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Jednou z jeho náležitostí bude odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku.
• znalecký posudek bude muset být zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Pokud podklady nebo metoda nebudou znalci umožňovat vyslovení jednoznačného závěru, uvede znalec v posudku skutečnosti snižující přesnost jeho závěru.
• výkon dohledu nad znalci bude vykonávat Ministerstvo spravedlnosti ČR, které bude v rámci svého dohledu oprávněno posuzovat i věcnou správnost znaleckého posudku.

Postup při zpracování znaleckého posudku a další detailní úpravu stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou. Bude vydána též nová vyhláška o výši odměny pro znalce, která má být obecně zvýšena.

Autor je advokát a rozhodce se specializací na stavební právo.

Josef Černohlávek

(Pokračování tohoto článku přineseme v pondělí 17. února)