Názory na vyvlastňování bytů dělí německé politiky

Požadavek vyvlastnit na 250 000 berlínských bytů, které jsou v majetku velkých firem, rezonuje i v nejvyšších patrech německé politiky. Zatímco někteří politici s iniciativou, která má zabránit dalšímu rychlému zvyšování nájmů, souhlasí, další ji jednoznačně odmítají. Odlišné názory jsou přitom patrné i uvnitř vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

„Někdy se objevuje zpola zločinecké chování, při kterém je využívána nouze nájemníků. V těchto případech musí stát prokázat, že je schopen jednat,“ je přesvědčen místopředseda sociálních demokratů Ralf Stegner, podle něhož by vyvlastnění ve veřejném zájmu a za náhradu mělo být v krajním případě možné jako obrana proti „tržnímu radikalismu“. Úplně jinak to vidí předseda koaliční CSU Markus Söder. „Vyvlastnění je skutečně socialistický nápad a nemá nic společného s konzervativní politikou,“ řekl listu Münchner Merkur s tím, že kdo nerespektuje vlastnictví, zásadně mění společnost. Proti možnosti vyvlastňování je také šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. „Proti stoupajícím nájmům pomůže jen více bytů a ne nápady (jako z) NDR,“ připomíná předseda opozičních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner někdejší Německou demokratickou republiku. Podobně to vidí i protestní Alternativa pro Německo (AfD).

Zbylé dvě parlamentní opoziční strany jsou ale opačného názoru. Předseda Zelených Robert Habeck má vyvlastnění za představitelné. „Bylo by přece absurdní, kdybychom (tento nástroj) používali jen při stavbě nových dálnic, ale nikoli, abychom zakročili proti zuřící bytové nouzi,“ nechal se slyšet. S vyvlastňováním nemá problém ani Levice.

Berlínská iniciativa nazvaná Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol. chce pro město a nájemníky získat všechny byty, které patří firmám vlastnícím v německé metropoli více než 3 000 bytů. Celkem by jich mohlo být kolem 243 000. Odhady náhrad, jaké by se za ně musely platit, se pohybují v intervalu 7 – 36 miliard eur. Celkem je v německé metropoli přes 1,9 milionu bytů. V nájmu jich je přitom naprostá většina – asi 86 %, tedy 1,63 milionu. Požadavek na vyvlastnění by se tak týkal 15 % bytů, které se v Berlín pronajímají. Právně se iniciativa opírá o článek 15 německé ústavy, který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu. V dějinách spolkové republiky sice tento článek prakticky nikdy nebyl aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by se pak Berlín zřejmě nevyhnul řadě soudních sporů. Případné referendum o myšlence vyvlastnění bytů by se mohlo konat příští rok, jeho výsledky by ovšem pro politiky nebyly právně závazné.

Bytová problematika vyvolává politické debaty i v Praze, která se potýká s malou výstavbou nových bytů a s vysokými cenami za bydlení. Zástupci koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), která řídí pražskou radnici, se minulý týden shodli, že za jeden z problémů považují prázdné byty v metropoli. Chtějí ho řešit pomocí pozitivních opatření, například daňových slev, nikoli vyšším zdaněním neobydlených bytů.

ČTK