Nájemní bydlení ve světle výzkumu

Podle údaje Ministerstva pro místní rozvoj ČR nájemní bydlení u nás představuje celkem 22,4 % celkového bytového fondu a v budoucnu se očekává, že tento podíl poroste. A co si myslí ti, kteří bydlí v nájmu? Na tuto otázku se snažil odpovědět výzkum mezi obyvateli nájemních bytů v Ostravě, Havířově, Karviné, Frýdku-Místku a Opavě, realizovaný společností Respond v říjnu tohoto roku.

Z výsledků tohoto výzkumu je patrné, že pro necelou polovinu nájemníků (44,1 %) je nájem výhodnou formou bydlení, přitom oceňují především skutečnost, že se nemusí o nic starat. Pro takřka 38 % účastníků výzkumu je však současný stav spíše nutným zlem, za kterým stojí především nedostatek financí na pořízení vlastního bytu.

Čím mladší, tím víc nájemník

Výzkum ukázal, že počet těch, kterým nájemní bydlení vyhovuje, roste s klesajícím věkem. Evidentní je to především u nejmladší generace ve věku 18 až 29 let. Tento jev je zjevně celospolečenský a lidem této věkové kategorie, zvané generace Z, je přisuzována zásadní změna v přístupu k životním hodnotám. Mj. se předpokládá, že žít v nájemních bytech bude pro ně zcela běžné.

Jako překvapivě vysoká se ukázala ve výsledcích šetření spokojenost s bydlením v konkrétním bytě. Velmi spokojených, spíše spokojených, nebo alespoň průměrně spokojených je celkem 89,1 % nájemníků. Ke spokojeným se řadí studenti či manažeři, případně střední věková kategorie nájemníků ve věku 40 až 49 let především v Ostravě-Porubě, centru Ostravy či v Opavě. Naopak nejvíce nespokojených nájemníků je mezi důchodci, čili mezi věkovou kategorií 60 a více let, případně 50 až 59 let, a to v lokalitách Karviná (mimo Karvinou střed), Havířov-Šumbark, Ostrava (mimo Porubu a centrum města).

Nájemní stabilita

Přes 50 % dotázaných ve výzkumu přímo deklaruje spokojenost a nemá důvod z nájemního bytu odcházet. Přitom necelé čtvrtině respondentů pak na jejich současném bydlení některé věcí vadí, ale o odchodu neuvažují. Jen zhruba pětina nájemníků (21,1 %) přiznává, že zvažuje variantu odchodu – často se však jedná o studenty, u kterých se dá předpokládat zakládání rodin, stěhování za prací apod.

Z věcí, které lidem vadí a kvůli nimž uvažují o odchodu z nájemního bydlení, jsou na prvním místě především náklady. Nájemníci zmiňují zvedání nájemného, které považují za předražené. Nejvíce nespokojených nájemců s výši nájemného je u skupin s nižšími příjmy, tedy například u důchodců či studentů.

Aktuální hodnotu čistého nájemného odhadují respondenti na průměrných 5 756 Kč. Nejnižší nájemné bylo zaznamenáno u obyvatel Ostravy-Poruby, vyšší částky pak u obyvatel Opavy, Ostravy-střed či Karviné 6. K nájmu nájemci v průměru měsíčně platí zhruba 2 882 Kč za služby a dalších 1 350 Kč pak za ostatní platby. V průměru tedy nájemci deklarují náklady na bydlení ve výši 9 997 Kč.

Senioři proti zvyšování nájmů

Z výzkumu vyplynulo, že 28,3 % nájemníků je připraveno na navýšení nájmu o 400 Kč za rok, což ovšem neznamená, že částku automaticky a bez výhrad přijímají. Jako maximální sumu, kterou jsou ochotni zaplatit za čistý měsíční nájem, skoro bez výjimky uvádějí aktuální sazbu nájemného. U nejmladších respondentů je tato částka zhruba o 600 Kč vyšší než stávající. Naopak 63,4 % nájemníků je proti jakémukoli zvyšování nájemného – jako důvody uvádějí, že jisté zdražení už proběhlo nebo že již nejsou schopni vyšší nájmy platit. Mezi největší odpůrce navýšení nájmu patří nejstarší respondenti čili důchodci. Naopak případné zvýšení by akceptovali podnikatelé nebo nájemníci ve věkové skupině 30 – 39 let. Jednoznačná (55,6 %) je volba postupného navyšování nájmů, pro jednorázové zvýšení je pouze 13,4 % nájemníků.

K největším soukromým poskytovatelům nájemního bydlení v České republice patří společnosti RESIDOMO (na 40 000 nájemních bytů právě v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji), CPI Byty (12 000 nájemních bytů v Moravskoslezském, Ústeckém, Středočeském a Libereckém kraji) a CIB Group (zhruba 1 300 nájemních bytů v Praze, Libereckém a Plzeňském kraji).

SF/pb